Německá metalcoreová kapela slaví dvacetileté výročí, ke kterému si nadělila studiové album, v pořadí osmé, jež nese název Wanderer. Tito opomíjení zástupci mladé metalové vlny vždy vnáší do mdlých metalových vod příjemnou divokost, hravost a zápal. Bude to tak i s albem Wanderer?
Heaven Shall Burn (zkracováno na HSB) vznikli v roce 1996 v německém Saalfieldu. Jejich hudba se dá zařadit do škatulky metalcore či death core. Texty se často zaobírají sociálními tématy a brojí proti fašismu, rasismu a násilí jako takovému. Zajímavostí je, že všichni členové kapely jsou buď vegetariáni nebo vegani a většina patří mezi příslušníky straight edge. A co je ještě podivuhodnější, tak fakt, že tito hudebníci mají stálá zaměstnání a kapela pro ně není hlavním příjmem. Opravdu, klobouk dolů!
Sestava HSB je následující: Marcus Bischoff (zpěv), Alexander Dietz (kytary, produkce), Maik Weichert (kytary), Eric Bischoff (basa) a Christian Bass (bicí). Na kontě mají celou řadu EP a splitů, avšak jen osm studiovek: Asunder (2000), Whatever It May Take (2002), Antigone (2004), Deaf to Our Prayers (2006), Iconoclast (Part 1: The Final Resistance) (2008), Invictus (Iconoclast III) (2010), Veto (2013) a Wanderer (19. 9. 2016).
Na následovníka desky Veto z roku 2013 jsem byla velmi zvědavá. Důvodů bylo hned několik: Veto mi příliš k srdci nepřirostlo a zajímal mě možný progres kapely, která svůj charakteristický zvuk příliš nemění. Obměna se však čekala, jelikož šlo o první album bez zakládajícího člena bubeníka Matthiase Voighta. A je tam, poměrně nepatrná, ale je tam.
Příznivci kapely dostali to, na co se těšili – melodiku, řevnivost, kytarové pletky a zajímavé hrátky s tempy. Ale našli bychom tu i poklidnější vody a zpomalení až nemetalové (třeba mezihru My Heart Is My Compass). Určité kytarové pasáže mi evokovaly Amon Amarth, což je sice zvláštní, ale nemohla jsem si pomoct. Typické vypalovačky s charakteristickým hutným valivým zvukem jsou například úvodní The Loss Of Fury nebo They Shall Not Pass. Promo singl, jenž uvedl na scénu dlouho očekávanou studiovku, byl (šestiminutový!) Downshifter, na který jsem si dlouho zvykala, ale písnička netrpí na hluchá místa a utváří zajímavou atmosféru. Druhá půlka alba byla klidnější, ale stále na úrovni a kvalitní.
Pokud vám jméno Heaven Shall Burn nic neříká, ale metalcore nebo prostě řízný melodický core je vaše gusto, určitě byste měli sáhnout po desce Wanderer. Pro posluchače, co tuhle kapelu neznají, je to vhodný začátek. A třeba vám pro svou divokost, melodické linky a líbezné kytarové vyhrávky taky padne do noty!
Název nosiče: Wanderer
Interpret: Heaven Shall Burn
Žánr: moderní metalcore
Skladby:
01. The Loss of Fury,
02. Bring the War Home,
03. Passage of the Crane,
04. They Shall Not Pass,
05. Downshifter,
06. Prey to God,
07. Agent Orange,
08. My Heart Is My Compass,
09. Save Me,
10. Corium,
11. Extermination Order,
12. A River of Crimson
Stopáž: 52:41
Vydavatelství: Century Media
Hodnocení: 88 %
Zdroj foto/obálka: http://www.heavenshallburn.com/
| < Předchozí | Další > |
|---|
Regály plné knih, u počítače dáma či pán, který obřadně přebírá vracené knížky a zapisuje nově vypůjčené. Místnost specificky vonící – tak voní jenom tištěné publikace, stojící jako vojáci v řadách. V sále tichý šum, jak...
Výstava je věnována dílu Josefa Váchala (1884-1969) a jeho vztahu k magii a okultismu. Tento autor dosud není doceněn a jeho dílo na této výstavě dostalo prostor pro zviditelnění a pochopení jeho osoby.
„Můj otec mluvil po celý život o tom, že opustí své rodné městečko a vydá se do velkého města, protože nechce být velkou rybou v malém rybníku.“ Takto mluvil americký jižanský spisovatel Daniel Wallace o svém vlastním otci, který se stal tak....jpg)
Nebylo snad sportovního fanouška, který by nesledoval olympijské hry, které byly pro českou výpravu velmi úspěšné. Se světem tohoto svátku sportovců je úzce spja...