Beseda u Bigbítu mění směr
Banner

Beseda u Bigbítu mění směr

Tisk

Beseda u bigbítuPrvní víkend v srpnu se v Tasově poblíž Hodonína uskutečnil 20. ročník festivalu Beseda u Bigbítu. Pokud máte rádi zajímavou muziku, začínající kapely a především pohodu a příjemné lidi, určitě jste nemohli chybět. Málokdo totiž ví, že tento festival pořádá skupina dobrovolníků semknutá kolem sdružení Žebřiňák. Tito lidé celý rok ve svém volném čase připravují festival, který je nevelký návštěvností a počtem pódií, ale obrovský duchem. Už když vstupujete do areálu, dýchne na vás takřka domácí atmosféra a ten, kdo vám připínal vstupní náramek při příchodu, si s vámi zatancuje v kotli, popije pivko a pobeseduje. Festival totiž nevyplácí organizátorům žádný honorář, lidé to dělají dobrovolně, jako odměna jim postačí tričko festivalu, to že dostanou najíst a napít a můžou si zajít na nějakou tu skupinu. Ale tím největším zadostiučiněním je radost návštěvníků, kteří jsou naladěni na stejně přátelskou vlnu, jako oni. A jde to cítit úplně všude. Kapely co hrají na pódiích jsou nadšené z báječného publika a po skončení programu neodolají rodinné atmosféře a vmísí se mezi ostatní.

Má to i ale temné stránky. Festival se ubírá jiným směrem, než byl na začátku a mnoha lidem to leží v žaludku. Z jednodenní akce, kde hrály místní kapely se zrodil opravdový festival nabízející kulturní osvětu regionu. Bohužel mnoho lokálních lidí to vidí jako špatný směr a chtěli by návrat ke kořenům a místním kapelám. Ale když se zeptáte kohokoliv, kdo zde zadarmo pracuje, zda by to dělal i nadále za podmínek, že by festival byl komerční, tak vám každý bez váhání odpoví, že určitě ano. V první řadě jde hlavně o to, potkat se každý rok se stejnou skupinou kamarádů a známých a každý rok ji o někoho rozšířit.

Beseda u bigbítu

K hudební stránce festivalu bych měl jen pár drobností. Pravdou je, že by to bez hudby nešlo, ale já Tasov navštěvuji hlavně kvůli atmosféře a přátelským lidem. Nicméně mě vždy překvapí pár skupin a musím pogratulovat dramaturgii festivalu, že má vždy šťastnou ruku. Velkým překvapením pro mně byla letos skupina Prago Union. I když rap nemusím, tak naživo to byla opravdu pecka. Kapela dokázala navodit skvělou atmosféru a publikum bylo na společné vlně. Největším šokem a obří páteční peckou byla kapela z USA Cedric Burnside Project. Dva členové (bicí a el. kytara) dokázali dav dostat takřka do transu svými jazzovými smyčkami. Skupina třikrát přidávala a pořád to nebylo dost. Z páteční scény to ještě vyzdvihnu Bitumen Beat, kapela, která tu loni začínala a letos slavila první výročí, klasicky roztančila dav svými romskými melodiemi. Skvělé vystoupení patří také českým Deer Deer.

Sobotní scéna začlaa soutěží písničkářů, na kterou se každoročně těším. Není nad to sednout si do trávy a začít den s folkovými začátečníky, ze kterých vždy někdo mile překvapí. Dalšími hezkými vstupy byla Apollónova návštěva. Hrané scénky byly vítanými mezihrami a bylo fajn za celé dva dny vidět něco jiného než hudbu. Vypíchl bych kapely Like Fool, Čvachtavý lachtan, RassaSound a výborné představení měla metalová skupina The Truth Is Out There, která hrála ve stejný čas jako Hidden Orchestra, kteří jsou spíše oddechovou částí festivalu. Každý si tak mohl zvolit svoji cestu, kterému žánru dá přednost.

Beseda u bigbítu

Festival nám ukončila příjemná ranní bouřka, která zvlažila horké a zaprášené prostředí areálu. K žádným vážným incidentům nedošlo, všichni se bavili hudbou, příjemnou atmosférou a aktivitami, které byly k dispozici pro ty, kteří si chtěli spestřit nabitý program. Pro toho, kdo neprahne po mnohatisícových davech a deseti pódiích je Beseda u Bigbítu tou pravou volbou. Atmosféra je nezaměnitelná a kdo se chce pohybovat v prostředí lidí s otevřenými srdci, ať zavítá příští rok do Tasova na 21. ročník festivalu. Není to jen o muzice, je to o lidech, kteří zadarmo dělají tohle všechno pro ostatní a to, jakou z toho mají radost, jde cítit celým festivalem. Vše je totiž uděláno s láskou kolektivem výborných lidí, kteří snad najdou zase síly na to, aby mohl festival pokračovat v dalších letech.

Beseda u bigbítu

Zdroj foto: Facebook, autor fotografií: Petr Toman


 
Rozhovor s Tublatankou na Československém plese 2026

Přihlášení



I ticho zpívá

Láska, o které sníte v koutku své pubertální duše. Naivní, nekonečná, hluboká, romantická. Překonávající nepřekonatelné, dobré i zlé. Dlouhé dopisy, ještě delší telefonáty a přímo nekonečné rozhovory. O hudbě, o životních snech, o lásce i přátelství. Osudové spojení, které překoná i samotnou smrt.

Uznávaná autorka detektivek exceluje i v románové tvorbě!

Dobrých spisovatelek u nás dnes mnoho není a pokud bych měl být konkrétní, tak pouze tři – Anna Bolavá, Karin Lednická a Michaela Klevisová. Posledně jmenovaná si plným právem vysloužila renomé nejlepší české „detektivkářky", jak však dokazuje román Prokletý kraj, dokáže „zabrousit" i do jiných literárních žánrů. Jde již o druhé vydání této knihy, takže je zřejmé, že se napoprvé setkala s velkým čtenářským ohlasem. Podívejme se, co nás na jejích stránkách čeká.

Banner

Hledat

Videorecenze knih

Načítám nejnovější video z playlistu...

Rozhovor

Fotograf Karel Fiala: „Z flašky nedýchám, z flašky chlastám“

200rDalším zpovídaným fotografem je Karel Fiala, který se věnuje fotografování pod vodou. Co vše ke vzniku  těch kouzelných rozevlátých fotek potřebuje? A jak to vlastně celé probíhá? Začtěte se o fotografování ve stavu bez tíže…

...

Pohádka Hrátky s čertem je postavena nejen na rohatých, ale i na kontaktu s publikem

Tak to už jsem dlouho nezažil, když jsem byl ve středu 8. dubna v Městském divadle Zlín na odpolední pohádce Hrátky s čertem. Seděl jsem úplně nahoře v narvaném sále, kde bylo snad šest stovek školáků prvního stupně. Pravda je taková, že jsem si to domluvil s produkcí, neboť jsem chtěl vidět na jevišti mou oblíbenou herečku v roli čerta.


Výtvarné umění

Velká kniha vtipu Petra Urbana

urban 200Velká kniha vtipu, kterou vydalo nakladatelství Grada Publishong, přináší průřez tvorbou Petra Urbana, který je známý především jako populární český kreslíř a ilustrátor. Z jeho pera před třiceti lety vzešla známá postavička Rudy Pivrnce, která zos...

Divadlo

Švandovo divadlo uvede poetickou komedii Happy End. Dlouholetý pár v ní ztvární Bohdana Pavlíková s Lubošem Veselým

Happy End 200Poetickou komedii Happy End zvoucí diváky na návštěvu bytu dlouholetých manželů uvede Švandovo divadlo v Praze. Režisérem a spoluautorem inscenace je Daniel Hrbek, ředitel smíchovské scény, premiéra se uskuteční 25. března ve Studiu Švandova di...

Film

Zkrocení slizkých duchů

altFilm Krotitelé duchů byl uveden už v roce 1984, a přestože se o podobných příbězích u nás tenkrát téměř nevědělo, vznikl v podstatě jako odpověď na tehdy už velmi různorodé filmy o hrdinech. Krotitelé duchů jsou jiní ...