Hudba, která by mohla znít na první schůzce leckteré milenecké dvojice. Hudba pro večer a noc. Hudba pro chvíle, kdy se ocitnete daleko od hlučícího davu. Tak na první poslech působí Hotel v tiché ulici, nové album Lady Šimíčkové a Ivo Cicvárka.
Chcete poslouchat příběhy, v nichž ani slovo není zbytečné? Máte je mít! „Bílá místa v minulosti/ odkvetlé zapomněnky/ paměť čistá, nepřesnosti/ jen mírné oči paní Zdeňky,“ zpívá se ve skladbě Zapomněnky. A najednou máte dojem, že v té staré vile sedíte taky. „Strach už nemá/ jenom revma/ a tichý úsměv/ jinak je němá.“ Všechno je, jak má být a klavír společně se saxofonem a kontrabasem spolu vytvoří náladu, která je uvěřitelná a pohlcující. „Jí proužek světla dopadá na peršany/ jako by rozlil se na ně sám dobrý Bůh…“ Každé slovo a každý tón má svůj smysl. A bude zřejmě překvapen ten, kdo zjistí, že takhle je to ve všech písních tohoto alba.
Lada a Ivo se znají od roku 2007 a při vystoupeních si většinou vystačí se zpěvem a nutným hudebním doprovodem. Ona je vynikající textařka a on skvělý muzikant (klavír, kytara, samply, akordeon…). Škatulka folk je jim těsná, jejich tvorba má blízko k šansonu a citlivé ucho zaslechne i nevtíravé jazzové vlivy.
Když se konečně rozhodli vejít do studia, při nahrávání třinácti skladeb jim pomohla doprovodná kapela – Vilém Spilka (kytara), Petr Pospíšil (kontrabas), Honza Vašina (saxofon), Martin Kleibl (bicí) a Luboš Malina (banjo, irská flétna). Toto seskupení pracuje pro celek, nikdo nemá potřebu se předvádět a uhýbat do slepých uliček. Hudbu k devíti písním složil Ivo Cicvárek, tři pocházejí z dílny Slávka Janouška a jednu (i s textem) dodal Pepa Streichl. Autorkou dvanácti textů je Lada Šimíčková.
Můžete poslouchat postupně i na přeskáčku, ale slabou píseň nenajdete. Žádná výplň ani vata! Pokud se týká hudby, za strategicky významnou zbraň nutno označit Cicvárkův klavír. Například se to projevuje v písních Mezičas nebo Chvíle do rána. A když stejný muzikant sáhne po akordeonu, zamilujete si Oděsu, v níž by se jistě uplatnil i Jaromír Nohavica. V Indiánském snáři pro změnu „bodují“ samply a irská flétna (Luboš Malina). Z příběhových textů nápadně vyčnívá Angela pojednávající o svérázně ženě - „Šílená Angela není, ne/ každému nadává/ s citovým zabarvením/ jen někdy únava/ už nad ní vyhrává/ kdy někdo z vás to vezme po ní?“
Člověk by rád často poslouchal další a další nové písně v tomto duchu a kvalitě. Jenže spěch není na místě. Album Hotel v tiché ulici je důkazem, že nahrávat by se mělo jen tehdy, když nadejde ten správný čas. Lada Šimíčková, Ivo Cicvárek a jejich přátelé se tentokrát trefili – dokonale!
Hotel v tiché ulici
Interpret: Lada Šimíčková a Ivo Cicvárek
Žánr: Folk
Skladby: 1/ Proměna, 2/ Angela, 3/ Mezičas, 4/ Chvíle do rána, 5/ Indiánský snář, 6/ Oděsa, 7/ Holubí, 8/ Zapomněnky, 9/ Zakřičeli racci, 10/ White star line, 11/ Nezvěstná, 12/ Pustá Rybná. Bonus: 13/ Muži.
Stopáž: 42:05
Vydavatelství: Indies Scope, 2012
Hodnocení: 95 %
Zdroj foto - obálka: indies.eu
Zdroj foto: bandzone.cz, autor fotografie: Marek Kamínek
| < Předchozí | Další > |
|---|
Na Henry Lee Festu, který se koná 27. září v brněnské Zbrojovce, se představí Australan Mick Harvey. Je zakladatelem skupiny Nick Cave and the Bad Seeds, proto se v tomto rozhovoru mimo jiné dozvíte něco i ...
Při cestě metrem mě na eskalátorech zaujala knižní obálka s malým chlapcem u auta z první poloviny minulého století s tajemným názvem Chlapec, který rozdával sny. Takové kombinaci jsem nemohla odolat a pustila jsem se do čtení.
Falešní proroci hlásali konec světa už sice bezpočtukrát, zatím to chválabohu nikdy nevyšlo, na druhé straně nemusí být takováto představa totálního zániku planety Země pouhopouhou utopií. Naplnit ji mohou, ač se to na první pohled může zdát nereálné, i 
Příznivé přijetí nového českého dramatu režisérky Agnieszky Holland Šarlatán tuzemskými filmovými novináři stvrdilo první lednový týden pět nominací na Ceny české filmové kritiky, včetně těch v kategoriích Nejlepší film, režie a scénář. Své soš...