Poslechněte si písňové cykly Bohuslava Martinů a Benjamina Brittena v podání mezzosopranistky Markéty Cukrové za doprovodu klavíristy Iva Kahánka
Kultura21.cz

Poslechněte si písňové cykly Bohuslava Martinů a Benjamina Brittena v podání mezzosopranistky Markéty Cukrové za doprovodu klavíristy Iva Kahánka

ej smutno200Intimita i pestrost v rámci drobného útvaru písně v podání dvou skladatelů, jejichž písňová tvorba patří mezi nejznamenitější ve 20. století. Oběma se postavila do cesty druhá světová válka a ovlivnila jejich osudy i tvorbu. Ovšem písně z tohoto alba se tematicky k válce nevztahují. Připomínají běžné lidské radosti i strasti, často spojené s láskou, a zvláštní prostor dostávají ukolébavky.

 

Bohuslav Martinů a Benjamin Britten se možná potkali v červnu 1938 v Londýně. Osmačtyřicetiletý český skladatel zde navštívil mezinárodní festival soudobé hudby a v článku pro Lidové noviny sepsal dojmy z několika koncertů. Mimo jiné zmínil: „Vynechám vcelku bezbarvé skladby Holanďana G. Landre, Australanky G. Hihs, Angličanů
Brittena a Berkaleye…“ Nevíme, co se tehdy uvádělo z tvorby pětadvacetiletého Brittena, ale na Martinů to evidentně dojem neudělalo.

Rok 1938 byl jeden z posledních šťastných v jeho pařížském působišti. Odešel sem za dalším skladatelským rozvojem už v roce 1923 a kromě letních prázdnin, kdy se vracel do rodné Poličky, se zde zabydlel natrvalo. Lásku k domovu měl však hluboko v sobě, což dokládá častá přítomnost melodiky českých a moravských lidových písní a rytmiky říkadel v jeho tvorbě. Všude, kde pobýval, měl s sebou sbírku moravských lidových písní od Františka Sušila, pro Martinů zásadní a nevyčerpatelnou studnici inspirace. Právě z ní pochází většina textů Písniček na jednu a na dvě stránky a Nového Špalíčku. Martinů k nim zkomponoval vlastní nápěvy a doprovod, ale melodie, a především rytmus z lidových textů vycházejí. Tvrdil, že své písně na lidové texty „psal, když nekomponoval“. Určitě je tím nechtěl postavit vedle symfonii či oper na druhou kolej – jen vyjádřil přirozenost, s níž vznikaly.

Už v prosinci roku 1932 napsal v Paříži Dvě balady na slova lidové poezie pro alt a klavír a věnoval je Olze Borové – Valouškové. Zpěvačku Martinů obdivoval už od roku 1910, kdy ji jako student zažil ve Smetanových operách v pražském Národním divadle, a dedikoval jí celkem dvanáct písní na různé texty. Balady se od ostatních písní liší jak délkou, tak chmurnou atmosférou.

Půvabnou „drobničkou“ je v roce 1937 zkomponovaná Koleda milostná. Martinů ji věnoval básnířce Marii Raabové – Nevyjelové, blízké přítelkyni dalšího českého skladatele Aloise Háby. Ještě v roce vzniku vyšla píseň tiskem v pražském vydavatelství Melantrich jako příloha časopisu Eva.

Na konci dramatického roku 1940, uprostřed desetiměsíční anabáze útěku z okupované Francie do Spojených států amerických, vznikly Čtyři písně na texty české lidové poezie. Skladatel se zdržoval v Aix--en-Provence, odkud obtížně vyřizoval doklady k cestě přes oceán pro sebe a manželku Charlotte. Jim i klavíristovi Rudolfu Firkušnému pomáhala dcera francouzského velvyslance v Praze, spisovatelka Edmonde Charles-Roux, a právě jí Martinů cyklus čtyř písní věnoval. Na titulní straně autografu je přípis: „Melodies pour une amie de mon pays“ (Melodie pro přítelkyni mé vlasti).

Písně zůstaly v privátním držení a objevil je až v roce 1996 muzikolog Aleš Březina za pomoci malíře Rudolfa Kundery, dlouholetého přítele Bohuslava Martinů.

Také tři sbírky napsané v New Yorku čerpají ze Sušilovy kolekce. Drobné písně byly vděčným repertoárem při setkáních českých krajanských spolků a charitativních akcích. Jejich častou interpretkou byla sólistka newyorské Metropolitní opery Jarmila Novotná.

Nový Špalíček vznikl během roku 1942 a v lednu 1943 ho premiérovala Jarmila Novotná s klavírním doprovodem ministra zahraničí exilové vlády Jana Masaryka, jemuž Martinů sbírku věnoval. V písních Nového Špalíčku zhudebnil Martinů především milostnou poezii, snad aby přišel na jiné myšlenky, které mu stále ubíhaly k dění ve vlasti, o němž neměl mnoho zpráv.

V roce 1943 napsal Písničky na jednu stránku. Sedm drobných písní věnoval Olze Hurbanové, ženě Vladimíra S. Hurbana, československého vyslance ve Washingtonu, který se velkou měrou zasloužil o dobré jméno československé exilové vlády ve Spojených státech během druhé světové války, a zároveň Bohuslava Martinů podporoval menším stipendiem. Cyklus vyšel tiskem poprvé v roce 1948 v pražském vydavatelství Melantrich.

O rok později vznikly v New Yorku Písničky na dvě stránky, premiérované až v říjnu 1946 v Praze Ašou Slavickou – Vondrovicovou a Oldřichem Kredbou. Vedle Sušila zpracoval Martinů v této sbírce také texty sebrané Karlem Jaromírem Erbenem v Prostonárodních českých písních a říkadlech.

Opačným směrem se během války pohyboval Benjamin Britten. V době blížícího se válečného konfliktu se jako pacifista necítil v Evropě bezpečně, a tak s přítelem, tenoristou Peterem Pearsem, odjel roku 1939 do Spojených států. Navzdory tamním úspěchům se v roce 1942 vrátili do Británie – neodolali obrovskému stesku po domovině. Britten získal výjimku v branné povinnosti a až do konce války v ústraní pracoval na své nejslavnější opeře Peter Grimes, slavnostně premiérované v červnu 1945. O rok později představil další operu Zneuctění Lukrecie, v níž hlavní roli komponoval pro mezzosopranistku Nancy Evans. Ta si u čtyřiatřicetiletého skladatele objednala v roce 1947 písňový cyklus pro svůj recitál na festivalu v nizozemském Haagu (uskutečnil se 3. ledna 1948, za doprovodu Felixe de Nobela). Během listopadu a prosince napsal Britten sérii pěti písní A Charm of Lullabies (Kouzlo ukolébavek) na texty anglických básníků z 16.–19. století. Básně jsou velmi rozmanité a zdaleka nejsou určené primárně dětem. Liší se prostředím i citovými polohami. V Blakeově Písni do kolébky (A Cradle Song, text William Blake, cca 1794) zaslechneme barokní melodiku jako od Henryho Purcella, v Sephestiině ukolébavce (Sephestia's Lullaby, text Robert Greene, 1589) zase jako bychom postřehli Janáčka. Píseň Kouzlo (A Charm, text Thomas Randolph, cca 1632) vtipně vyhrožuje dítěti nejrůznějšími muky, pokud nepůjde spát. Klidnou ukolébavkou je vysočinská The Highland Balou na text Roberta Burnse (cca 1792). Nejpůsobivější, velmi jemná a zdaleka nejdelší z celého cyklu je poslední Chůvina píseň (The Nurse's Song, text John Philipp, cca 1559) bez klavírního doprovodu. Končí do ztracena – jako by už pak jen stačilo zhasnout světlo…

Mezzosopranistka Markéta Cukrová je ojedinělým úkazem na české scéně vokální hudby. Pro neobyčejnou všestrannost a cit pro styl je vyhledávanou interpretkou hudby od středověku po 20. století. Dlouhodobé úspěchy v interpretaci „staré“ hudby jí vynesly spolupráci s renomovanými tuzemskými i zahraničními soubory a orchestry (La Risonanza, Mala Punica, Les Muffatti, Collegium Marianum, Collegium Vocale Gent, Collegium 1704, Musica Florea, Ensemble Inegal, Orkiestra Historyczna, Gottingen Festival Orchestra), s nimiž se podílela na víc než dvaceti nahrávkách.

V romantickém a moderním repertoiru vystoupila pod taktovkou J. Bělohlávka, J. Hrůši, J. Latham-Koeniga, M. Ivanoviče, J. Kyzlinka za doprovodu České Filharmonie, SOČRu, FOKu, Košické, Plzeňské, Brněnské, Ostravské, Zlínské a Varšavské filharmonie. Vedle rozsáhlé koncertní činnosti se Marketa věnuje i divadelní práci. Za roli Dardana v Handelově opeře Amadigi di Gaula na Handelfestspiele v německém Gottingenu si vysloužila nadšené kritiky a pozvání festivalu k samostatnému recitálu. Následovala hostování na scénách Národních divadel v Košicích (Handel/Alcina), Brně (Martinů/Hry o Marii, Purcell/Dido a Aeneas, Saariaho/Laska na dalku, Rossini/Hrabě Ory) Praze (Monteverdi/Orfeo, Handel/Rinaldo, Martinů/Julietta) a Ostravě (Britten/Znasilněni Lukrecie, Gluck/Ifigenie v Aulidě). V roce 2018 byla nominovaná na ceny Thálie a Jantar za vynikající ztvárnění operní role.

Klavírista Ivo Kahánek patří k nejúspěšnějším českým interpretům současnosti. Po absolutoriu na Janáčkově konzervatoři v Ostravě a pražské AMU si vzdělání doplnil na proslulé londýnské Guildhall School a na řadě mistrovských kurzů. Ve svých pětadvaceti letech se stal absolutním vítězem Mezinárodní hudební soutěže Pražské jaro. Kromě sólových recitálů vystupuje s renomovanými orchestry (Česká filharmonie, BBC Symphony Orchestra, Orchestr WDR Kolín nad Rýnem) a dirigenty (Vladimir Ashkenazy, Pinchas Steinberg, Jiří Bělohlávek). V roce 2007 provedl na proslulém londýnském festivalu BBC Proms Klavírní koncert č. 4 „Inkantace“ Bohuslava Martinů. V listopadu 2014 vystoupil jako teprve druhý český klavírista v historii (po Rudolfu Firkušném) s Berlínskou filharmonii, a to pod taktovkou Sira Simona Rattla. Na svém kontě ma řadu ceněných nahrávek s díly Fryderyka Chopina, Leoše Janáčka aj. Jeho CD s klavírními koncerty Dvořáka a Martinů ocenil prestižní britský hudební časopis BBC Music Magazine jako nahrávku roku v kategorii Koncert. V loňskem září vydal u Supraphonu set čtyř CD kompletního Dvořákova klavírního díla, a i za něj si již vysloužil mnoho pozitivních ohlasů.

ej smutno

Markéta Cukrová, Ivo Kahánek: EJ, SMUTNO JE MNĚ
Bohuslav Martinů
Nový Špalíček H 288
Koleda milostná H 259
Písničky na jednu stránku H 294
Dvě balady na slova lidové poezie H 228
Písničky na dvě stránky H 302
Čtyři písně na slova české lidové poezie H 282bis

Benjamin Britten
Kouzlo ukolébavek op. 41

Celkový čas 52:26

https://www.radioteka.cz/detail/crohudba-798049-marketa-cukrova-ivo-kahanek-ej-smutno-je-mne

Vyšlo nové CD kytarového dua Siempre Nuevo Made For You

Matěj Freml Patrickem Vacíkem neboli duo Siempre Nuevo vydávají své čtvrté CD nazvané Made for you prostřednictvím vydavatelství Arco Diva. 

Název přesně vystihuje podstatu vzniku nového nosiče – je sestaven ze skladeb, které posluchači chtěli často slyšet od svých oblíbených interpretů. Album obsahuje také skladbu Tombeau for Sabrina, věnovanou srbské kytaristce Sabrině Vlaškalič, která tragicky zemřela den před svými 30.narozeninami.

Na svém kontě má Siempre Nuevo ještě další tři CD: First Steps (2010), Domenico Scarlatti: Sonatas (2012) a Guitarra Cantante (2017).

Kytarové duo Siempre Nuevo založili roku 2007 dva vynikající čeští kytaristé Matěj Freml a  Patrick Vacík, kteří společně studovali na Hochschule für Musik FRANZ LISZT v německém Weimaru, kde se učili komorní hře u prof. Thomase Müller-Peringa a prof. Mathise Christopha.

Již v květnu 2008 vyhrálo duo Siempre Nuevo mezinárodní soutěž v italské Gorizii a další úspěchy na sebe nenechaly dlouho čekat. Od té doby jsou pravidelně zváni na české i mezinárodní festivaly; jedním z nejdůležitějších se ukázal být Mezinárodní hudební veletrh v Shanghai 2010. Následovaly mistrovské kurzy a koncerty v dalších čínských městech.

Kytarové duo Siempre Nuevo bylo založeno v říjnu roku 2007 dvěma vynikajícími českými kytaristy Matějem Fremlem (*1982) a Patrickem Vacíkem (*1984). V tomto období oba studovali na Hochschule für Musik FRANZ LISZT v německém Weimaru, kde získali své první hodiny komorní hry u prof. Thomase Müller-Peringa a prof. Mathise Christopha.

V květnu 2008 duo vyhrálo svojí první mezinárodní soutěž v italské Gorizii. Od té doby jsou tito mladí umělci pravidelně zvání na nejrůznější koncerty a festivaly, a to jak v Čechách, tak i v Německu, Itálii, Polsku a na Slovensku. Důležitým mezníkem v kariéře tohoto souboru se stalo pozvání na Mezniárodní hudební veletrh v Shanghaii 2010. Následovala řada koncertů a mistrovských kurzů v dalších čínských městech (Qingdao, Suzhou, Xuzhou, Guangzhou, atd.).

Duo Siempre Nuevo se kromě sólové dráhy odhodlalo i k různým projektům jako “Guitarra Cantante” s mezzosopranistkou Barborou Poláškovou anebo “4+2” se smyčcovým kvartetem Epoque Quartet. Na svém kontě mají i tři CD: First Steps (2010), Domenico Scarlatti: Sonatas (2012) a nejnovější Guitarra Cantante (2017).

Patrick Vacík je narozen 1984 v německém Kemptenu. Studium v Čechách dokončil absolutoriem na Pardubické konzervatoři v roce 2006 u Petra Saidla, v témže roce se stal studentem Hochschule für Musik FRANZ LISZT Weimar, kde pod vedením prof. Thomase Müller-Peringa získal v roce 2009 umělecký diplom. V roce dokončil 2013 postgraduální studium pro komorní hru (Aufbau B v duu s Matějem Fremlem). O dva roky později absolvoval také doktorandská studia na Hudební fakultě Akademie Múzických umění (HAMU) v Praze.

Matěj Freml se narodil v roce 1982 v Teplicích. Na kytaru začal hrát ve věku osmi let u svého otce Jiřího Fremla na ZUŠ ve Zruči nad Sázavou. V roce 2004 absolvoval u Petra Saidla na konzervatoři v Pardubicích. V akademickém roce 2007/2008 byl na stáži na Hochschule für Musik Franz Listz v německém Weimaru ve třídě Prof. Thomase Müller – Peringa. V roce 2009 dokončil magisterské studium na Janáčkově akademii múzických umění v Brně a v roce 2012 zde úspěšně absolvoval i doktorské studium pod vedením prof. Barbary Marii Willi, Ph.D. Zároveň studoval program Aufbau B – komorní hudba (Duo Siempre Nuevo) na Hochschule für Musik Franz Liszt ve Weimaru u Prof. Thomase Müllera – Peringa.

24.6.2022 můžete duo Siempre Nuevo vidět v rámci International Guitar Competition ve Zruči nad Sázavou nejen na koncertě, ale oba vynikající hudebníci budou po dobu trvání bienále tvořit také součást jeho poroty.

 

CD Made For You

Luigi Boccherini (1743-1805)
1. Introduction et Fandango
Štěpán Rak (*1945)
2. Tombeau for Sabrina
Milan Tesař (1938-2019)
Suita Karussel
3. Intermezzo
4. Aria
5. Finale
Enrique Granados (1867-1916)
Danzas Espanolas
6. Oriental
7. Andaluza
Karl Jenkins (*1944)
8. Palladio
Federico Moreno-Torroba (1891-1982)
Madrilenas
9. Tirana
10. Copla
11. Bolero
Štěpán Rak (*1945)
12. Didgeridoo
Egberto Gismonti (*1947)
13 Água e Vinho

 

 

 


 

Pro dobrou náladu...

Přihlášení



Soutěže

Bílá voda si zaslouží být knihou roku

Na jaře vyšla v nakladatelství HOST dlouho očekávaná kniha Kateřiny Tučkové s názvem Bílá Voda, která rozhodně stojí za to!
HOST

Pohádky z Kouzelného palouku si děti přečtou i samy

V nakladatelství Fragment vyšel unikátní Čtenářský systém, který má za cíl usnadnit orientaci v knižní nabídce pro začínající čtenáře. Soustředili se nejen na prvňáčky a druháčky, ale i na předškoláky a spolupracovali se zkušenou pedagožkou Kamilou Balharovou.
Fragment (Albatros Media)

Videorecenze knih

Rozhovor

THOMAS ENGER: "Detektivku jsem zkoušel psát 15 let"

enger tomas200Jaké bylo vaše dětství? Protože pokud bychom soudili podle vašich knih, tak nic moc idylického ….
Narodil jsem se v Oslu roku 1973 do rodiny fyzioterapeutky a učitele francouzštiny a angličtiny (když bylo třeba i němčiny...

Hledat

Rozhovor s Ondřejem Neffem. Jak se mu vyhodnocovaly soutěžní povídky?

Ondřej Neff se stal patronem naší literární soutěže sci-fi a fantasy povídka, jejíž výsledky jsme nedávno vyhlásili. Osobně měl tu čest vybrat tři nejlepší povídky a my jsme měli tu čest s ním spolupracovat. Jak se mu povídky hodnotily, kterou svou knihu má nejraději a co pro své čtenáře chystá do budoucna?
Sledovat články Ondřeje Neffa můžete zde.

Literatura

Detektivka z časů dávno minulých: Noční motýl

nocni motyl 200V červnu vydalo nakladatelství Mystery Press knihu českého autora Ondřeje S. Nečase s tajuplným názvem Noční motýl. Podíváme se do konce 15. století a necháme rytíře Mojmíra Mráze ze Žezlic vyšetřovat jeho první případ.

Divadlo

Hudební scéna Městského divadla v Brně jubiluje

Hudebni scena 200Je to neuvěřitelné, jak letí ten čas. Docela nedávno byl v jámě budoucího divadla na Lidické ulici v Brně kladen základní kámen – až z Broadwaye. Pokřtili jej šampaňským manželé Formanovi. A jejich přání, aby to bylo divadlo veleúspěšn...

Film

Nevěstinec (Vzpomínky z domu lásky) aneb prostitutky nesuďme příliš přísně!

nevestinec 200Francouzský film „Nevěstinec“ režiséra Bertranda Bonella není novinkou. Promítal se již v roce 2011 a promítá se dál ve filmových klubech. Sáhla jsem tedy po DVD, které vyšlo letos v edici Náročného ...