Kultura21.cz

Novinkové album, který nazval Vlady Gryc Blízký i vzdálený, vyšlo na podzim. Není to ale debut zpívajícího textaře. První album se jmenovalo Já svý sny mám a na scéně se objevilo už v létě roku 2017. Zatímco všechny texty byly dílem samotného protagonisty, veškerou hudbu a aranže napsal Hellmut Sickel a album mělo úspěch - vždyť dvě písničky budovaly v rozhlasové hitparádě Česká dvanáctka. Po třech letech se tedy Vlady Gryc představuje se svou žhavou autorskou novinkou a hodně od ní očekává...

"Pracoval jsem na něm s kompletně novým týmem lidí a hudebně je koncipováno úplně jinak než to první. Přešel jsem zde od klasického popu, ve kterém, bylo laděno první CD, k šansonově laděným baladám, a takzvaným písničkářským skladbám. Jsou tam ale také písničky s rockovým základem. Ostatně rockové prvky využívám v podstatě téměř ve všech písničkách," říká Vlady Gryc.

Tentokrát se spojil s muzikantem Michalem Workem, který je autorem všech dvanácti písní a který se představuje jako vyzrálý skladatel. Jeho vycizelované skladby jsou sice jakoby z jednoho kusu, přitom je každá jiná. Jsou tu moderní šansony a balady, ale i "popina", která je postavena i na textech. Nechybí ani pařížský "cajdák" (Paris Paris Paris) nebo kuplet, který stojí na humoru a nadsázce (Má ji vyholenou, Gumová). Patrně nejsilnější písněmi jsou tituly Bejt tak..., Někde tu přece musíš být, Černá labuť, Helou helou. Hudebního nápady Michal Worek jen hýří, ale mimořádný je i jeho aranžérský přínos, což je znát právě na albu Vzdálený a blízký.

Někde tu přece musíš být

"Víte, já mám v podstatě svůj stálý tým," libuje si Vlady Gryc. "Na tomto CD jsou písničky, které všechny složil Michal Worek a já ani nezkoušel zadávat texty ke zhudebnění někomu jinému. Michal mě zná, ví, co mi sedí a zná můj rozsah. Ví, jak dalece může písničku rozpracovat a je hudebně velmi tvůrčí a schopný. Často, když mu řeknu, co bych si tak asi na daný text představoval, přijde s něčím, co mi vyrazí dech a jeho nápad mě okouzlí na první dobrou."

Stejně tak má Michal Worek schopnost obklopit se v nahrávacím studiu skvělými muzikanty. Právě na tomto CD je přítomná skutečně muzikantská elita české hudební scény, což potvrzuje i zpívající textař: "Například na baskytaru mi hrál Lukáš Čunta z Čechomoru, o kytary se postarali Adam Malík, taktéž z Čechomoru, nebo Jakub Tirco ze slovenské kapely Heleniné oči a Michal Šinka. Za klavírem a klávesovými nástroji exceloval již zmiňovaný Michal Worek, na bicí hrají Patrik Sas, který doprovázel na turné slavnou Suzanne Vega a byl několik let také členem kapely Čechomor, a nemůžu zapomenout na Hanze Sedláře, který pro změnu zase hraje na bicí u Janka Ledeckého, skvělou violoncellistku Michaelu Stehlíkovou nebo fenomenálního akordeonistu Aliaksandra Yasinského či Mirka Mužíka, který se postaral o mixy a mastering celého projektu."

Vlady Gryc a Marcela Březinová

Pozoruhodné je i obsazení zpívajících hostů, v tomto případě dvou vynikajících zpěvaček - jednak mladé a talentované Cloo Kosové, která si s Vlady Grycem "střihla" hned dva duety (Paris Paris Paris, Černá labuť) a jednak zkušené matadorky Marcely Březinové, které hlavní protagonista svěřil sólovou bonusovou píseň Oceán.

"Na mladou, charizmatickou zpěvačku s andělským hlasem Cloo Kosovou mě upozornila kamarádka Marcela Březinová, mimochodem právě Marcela dohlížela na interpretační stránku celého projektu. Když jsem poprvé slyšel Cloo zpívat, uchvátila mě během prvních pár vteřin a nadchla mě natolik, že jsem už nikoho dál nehledal. Intuitivně jsem cítil, že Cloo je ta správná volba. Její hlas je čistý, tvárný, a navíc okamžitě rozpoznatelný mezi ostatními hlasy," tvrdí Vlady Gryc.

Od debutového alba udělal zpěvák kus práce, což dokládá jeho nejnovější opus. I když předkládá poklidnější tempo a komorní ráz, máte pocit, že méně je někdy více. Najednou i jeho polohlas docílí silnější výraz, každé slovo má svou váhu.

A to se ještě musím aspoň jednou větou zmínit o perfektním bookletu. Nejsou tu jen texty písní, fotografie a vkusná grafika, ale i důležité informace o minutáži, o všech písních i tvůrcích, kteří mají jednoduše - dobrý vkus.

Foto archiv Vlady Gryc