Nostalgie židovského hřbitova
Banner

Nostalgie židovského hřbitova

Tisk


hrbitov 200mJe skoro zázrak, že roudnický židovský hřbitov nebyl nikdy systematicky ničen. Druhá světová válka obestřela město a v něm žijící Židy strachem. Jejich domovy ztrácely punc bezpečí. Jejich přátelé bez varování přestávali být přáteli. Utéci nebylo kam, a tak nezbývalo nic jiného, než se modlit.

 

Nedokážu si představit, co se odehrává v hlavě člověku jdoucímu na smrt. Možná, že všechny myšlenky přehlušuje strach. Možná, že v něm do poslední chvíle zůstává naděje a víra v zázrak. Nebo snad nastupuje zvláštní druh smíření se s osudem?

hrbitov brana

Ať tak nebo tak, jedno je jisté. Zatímco Židé byli odváženi do koncentračních táborů a popravováni, hřbitov zůstával na svém místě a trpělivě čekal na to, až všechna ta hrůza skončí.

A jestli existuje nějaké nebe, pak se dozajista všichni pochovaní za hřbitov přimlouvali. Ve sletu událostí se na něj tak trochu zapomnělo a paradoxně možná právě to mu zachránilo život. Hřbitov časem zarostl náletovou vegetací a také se rozpadla ohradní zeď. S trochou štěstí a neznalosti, mohli zdejší lidé hřbitov považovat za dlouho nevyužívaný park. Koneckonců některé zdroje uvádějí, že park se z něj opravdu měl stát. Tomu naštěstí bylo zabráněno. 

hrbitov nahrobky

Hřbitov se nakonec (díky již zmíněné rekonstrukci) své chvíle opravdu dočkal. Stojím teď u novějších náhrobků. Jsou na nich hebrejsko – německé nápisy. Při pohledu na ně začínám litovat, že jsem v hodinách němčiny nedávala větší pozor. Nakonec přece jen přeložím několik vět. Čas od času se opakují. Jsou to krátké verše o Bohu. Nořím se stále hlouběji do útrob hřbitova. Nacházím tu pár náhrobků v češtině. Pochován je tu i jakýsi dělník z Kostomlat. Náhrobek z pískovce hrdě hlásí, že zde odpočívá čestný muž, který bude nesmírně chybět své rodině. Lehce pohladím zářivá písmena.

hrbitov napis

Hřbitov je k mému údivu perfektně udržovaný a je znát, že cestičkami denně procházejí lidé. Přesto se z tohoto místa nestala laciná atrakce. Má to tady neuvěřitelnou atmosféru. Jako by se nad všemi těmi náhrobky vznášely duše zemřelých. Nesvítí tu svíčky, ani tu není hromada květin, jak jsme zvyklí z křesťanských hřbitovů. Přesto je toto místo posledního odpočinku v zásadě mnohem hezčí. Proč? Možná pro svoji pokoru. Pro svoji jednoduchost a prostotu. Křesťané hlásají skromnost a oddanost Bohu. Židé ji umějí dokázat. I na své poslední cestě. 

Když opouštím toto zvláštní místo, sama sobě slibuji, že ho navštívím znovu. Budu sem chodit nejen abych se poklonila zemřelým, ale také proto, abych se od nich něco naučila. Protože i když od jejich pohřbu uplynulo už mnoho let, ba dokonce staletí, na zdejším hřbitově stále žijí. Stal se pro ně klidnou oázou v dnešním jinak marnotratném světě.

hrbitov zed

 Fakta:

- starý židovský hřbitov vznikl v Roudnici nad Labem v roce 1613
- poslední pohřeb se tu konal roku 1890
- pohřbeno je tu 1700 osob
- v 90. letech byl hřbitov rekonstruován podnikatelem Michalem Horáčkem

Foto: Kateřina Houfková


 

Přihlášení



Disonance a fata morgána

Nedávno vyšel v pořadí již pátý svazek objemných, různorodě pojmenovaných sborníků, které pokrývají novodobou českou literaturu, byť prozatím ukotvenou v minulém století. Nejnovější část, nazvaná DISONANCE A FATA MORGÁNA, pokrývá období 1964–1971. Opět ji vydalo nakladatelství Akropolis ve spolupráci s Filozofickou fakultou Jihočeské univerzity.

Děti Václava Havla. Generační román Marka Přibila

Společenský román z tabuizované současnosti i minulosti. Rodinné vztahy, sex a politika, přátelé a kariéra. Všechny ingredience přesně odměřené a správně promíchané. Děti Václava Havla je živý, velmi kritický a slovy spisovatele a novináře Marka Přibila (*1976) existenciální román z bezprostřední současnosti situovaný převážně do trutnovského kraje.

Banner

Hledat

Videorecenze knih

Načítám nejnovější video z playlistu...

Rozhovor

O svobodomyslnosti a lásce ve všech podobách s Adamem Pavlovčinem, vítězem Superstar

adam perexU každého výherce SuperStar jsou lidé zvědaví, jaký bude jeho další osud. Adam Pavlovčin vystupující pod uměleckým jménem Adonxs tuto soutěž vyhrál v roce 2021 a už vydal svoji první píseň s názvem Moving On. Zároveň otevřeně mluví o vztazích, sexuali...

Marianna Arzumanová: Divadlo jsem milovala od dětství

Založila Divadlo MA a divadelní festival Letní Grébovka s Divadlem MA, který se letos koná od 3. do 28. srpna. Je velkou milovnicí divadla, hudby a argentinského tanga, které, jak Marianna Arzumanová přiznává, jí dalo svobodu. Věnuje se také psaní her, režii a pedagogické práci, jež ji velice baví.

Čtěte také...

Velká válka očima pardubického mlynáře

mlynar 200Východočeské muzeum v Pardubicích představuje zájemcům nejen o vojenskou historii unikátní pohled do života prostého vojáka odvedeného do řad rakousko – uherské armády během první světové války. Oním průvodcem válečnými lety i bojišti haličské fron...

Z archivu...


Výtvarné umění

Výtvarná pocta Jiřímu Trnkovi aneb ŠTYRIDSAŤ ÚSMEVOV TRNKU NA SLOVENSKU

TRNKA perexTrnka je otcem evropské školy loutkové a kresleného filmu. Nadšeně chodili do jeho studia „Bratři v triku“ mladí režiséři a animátóři z celé Evropy a odnášeli si poučení pro jejich práci....(Adolf Born, Najlepší Karikaturista roka 1974, Mo...

Divadlo

Návrat oblíbené magické muzikálové komedie

Carodejky z Eastwicku 200Na začátku října uběhne 20 let od otevření Hudební scény. Názory mnohých škarohlídů, kteří v roce 2004 tvrdili, že Městské divadlo Brno po pár sezónách bude vlastnit nevyužitou zbytečnou budovu, se z dnešního pohledu z...

Film

Páté kolo u vozu

altČeská filmová komedie v režii Bořivoje Zemana je o babičce, která přijede i s husou v košíku bydlet k dceři, s vyhlídkou na klidné stáří. Dcera s manželem a dvěma dětmi babičce slibují, jak ji budou hýčkat a ona si bude užívat štěstí v k...