Nostalgie židovského hřbitova
Banner

Nostalgie židovského hřbitova

Tisk


hrbitov 200mJe skoro zázrak, že roudnický židovský hřbitov nebyl nikdy systematicky ničen. Druhá světová válka obestřela město a v něm žijící Židy strachem. Jejich domovy ztrácely punc bezpečí. Jejich přátelé bez varování přestávali být přáteli. Utéci nebylo kam, a tak nezbývalo nic jiného, než se modlit.

 

Nedokážu si představit, co se odehrává v hlavě člověku jdoucímu na smrt. Možná, že všechny myšlenky přehlušuje strach. Možná, že v něm do poslední chvíle zůstává naděje a víra v zázrak. Nebo snad nastupuje zvláštní druh smíření se s osudem?

hrbitov brana

Ať tak nebo tak, jedno je jisté. Zatímco Židé byli odváženi do koncentračních táborů a popravováni, hřbitov zůstával na svém místě a trpělivě čekal na to, až všechna ta hrůza skončí.

A jestli existuje nějaké nebe, pak se dozajista všichni pochovaní za hřbitov přimlouvali. Ve sletu událostí se na něj tak trochu zapomnělo a paradoxně možná právě to mu zachránilo život. Hřbitov časem zarostl náletovou vegetací a také se rozpadla ohradní zeď. S trochou štěstí a neznalosti, mohli zdejší lidé hřbitov považovat za dlouho nevyužívaný park. Koneckonců některé zdroje uvádějí, že park se z něj opravdu měl stát. Tomu naštěstí bylo zabráněno. 

hrbitov nahrobky

Hřbitov se nakonec (díky již zmíněné rekonstrukci) své chvíle opravdu dočkal. Stojím teď u novějších náhrobků. Jsou na nich hebrejsko – německé nápisy. Při pohledu na ně začínám litovat, že jsem v hodinách němčiny nedávala větší pozor. Nakonec přece jen přeložím několik vět. Čas od času se opakují. Jsou to krátké verše o Bohu. Nořím se stále hlouběji do útrob hřbitova. Nacházím tu pár náhrobků v češtině. Pochován je tu i jakýsi dělník z Kostomlat. Náhrobek z pískovce hrdě hlásí, že zde odpočívá čestný muž, který bude nesmírně chybět své rodině. Lehce pohladím zářivá písmena.

hrbitov napis

Hřbitov je k mému údivu perfektně udržovaný a je znát, že cestičkami denně procházejí lidé. Přesto se z tohoto místa nestala laciná atrakce. Má to tady neuvěřitelnou atmosféru. Jako by se nad všemi těmi náhrobky vznášely duše zemřelých. Nesvítí tu svíčky, ani tu není hromada květin, jak jsme zvyklí z křesťanských hřbitovů. Přesto je toto místo posledního odpočinku v zásadě mnohem hezčí. Proč? Možná pro svoji pokoru. Pro svoji jednoduchost a prostotu. Křesťané hlásají skromnost a oddanost Bohu. Židé ji umějí dokázat. I na své poslední cestě. 

Když opouštím toto zvláštní místo, sama sobě slibuji, že ho navštívím znovu. Budu sem chodit nejen abych se poklonila zemřelým, ale také proto, abych se od nich něco naučila. Protože i když od jejich pohřbu uplynulo už mnoho let, ba dokonce staletí, na zdejším hřbitově stále žijí. Stal se pro ně klidnou oázou v dnešním jinak marnotratném světě.

hrbitov zed

 Fakta:

- starý židovský hřbitov vznikl v Roudnici nad Labem v roce 1613
- poslední pohřeb se tu konal roku 1890
- pohřbeno je tu 1700 osob
- v 90. letech byl hřbitov rekonstruován podnikatelem Michalem Horáčkem

Foto: Kateřina Houfková


 

Přihlášení



Tomáš Šebek při vědomí, orientovaný, komunikace jasná a srozumitelná. Autentický, naléhavý a hluboce lidský Objektivní nález

Tomáš Šebek je mezi českými čtenáři znám především jako autor reportážních knih z humanitárních misí. V nové knize Objektivní nález: Moje nejtěžší mise však nepředstavuje dramatické příběhy ze vzdálených koutů světa, ale obrací pohled do svého nitra. Vytahuje na světlo nejhlubší zákoutí svého dětství stráveného v nefunkční rodině, osobní selhání, partnerské krize i touhu porozumět sám sobě.

Tajemství lady Antonie. Zakázaná vášeň na dvoře Tudorovců

Edice Klokan nakladatelství Alpress nabízí román pro ženy z historického prostředí Anglie 16. století, kdy vládli Tudorovci. Autorkou je Rebecca Michele, které se povedlo sepsat romantický příběh se zajímavou zápletkou. Tajemství lady Antonie, jak se kniha jmenuje, bude však brzy odhaleno. Knížka je primárně spíše červenou knihovnou než historickým románem, ale to nic nemění na tom, že je napínavá, čtivá a romantická, což potěší každou ženu.

Banner

Videorecenze knih

Hledat

Rozhovor

„Pohádky jsou pro nás velmi důležité – můžete díky nim i zhubnout nebo se proměnit,“ říká Marcela Volavka

marcela perexPohádkové příběhy provázejí lidstvo od nepaměti. V současné době je v knihkupectvích i v televizi stále více pohádek, které však již s těmi původními mají jen velmi málo společného. Spisovatelka Marcela Volavka je přesvědčená, že právě díky ...

Když odejde od rodiny muž, vzbudí to rozruch a snad trochu pohoršení. Ale co se stane, když se rodinu rozhodne opustit žena?

Krajčířka Eva (Anežka Šťastná) miluje Mánka (Mark Kristián Hochman), avšak navzdory lásce nemohou být tito dva spolu kvůli jejich nerovnému původu. Proto se Eva z trucu rozhodne, že se provdá za kožešníka Samka (Jakub Tvrdík). Jen ať všichni vidí, že ona se nikoho doprošovat nebude!

Čtěte také...

Kým byl Kosmas, pisatel naší první kroniky?

Kosmas perexSnad každý člověk aspoň tuší, že první českou kroniku sepsal počátkem 12. století KOSMAS (asi 1045-1125), avšak méně rozšířené je povědomí, že tak učinil latinsky (a ve formě rýmované prózy). Do národního jazyka začala být překládána až od předminu...


Divadlo

Letní scéna Městského divadla Zlín právě startuje

MDZ Letni scena200Závěr divadelní sezóny patří již tradičně open air scéně na nádvoří Městského divadla Zlín. I letos se diváci mohou těšit na kolekci oblíbených titulů z Velkého sálu i malých scén – Studia Z a Dílny.

...

Film

Volání ženského rodu

volanirodu perexSborník dvojznačně nazvaný Volání rodu se nevztahuje ke stejnojmennému českému filmu odehrávajícímu se v pravěku (ačkoli má na obálce záběr z něho), nýbrž přináší statě čtyř autorek, napsané za posledních deset let pod zá...