Kniha: Málo známé památky starého Egypta – kvalitní dokumentární film ve vaší hlavě

Kniha: Málo známé památky starého Egypta – kvalitní dokumentární film ve vaší hlavě

malo zname pamatky egypta200Dva čeští autoři se vydali do Egypta za památkami, které nejsou zrovna turistickým hitem. Prvotní cíl byl velkolepý. Jan Boněk si předsevzal, že prozkoumá osobně místa, která jsou často utajená a neznámá pro širokou turistickou veřejnost. Mnohá tato místa jsou turistům nepřístupná. Tisíce kilometrů s egyptologem prof. PhDr. Miroslavem Vernerem, Csc. a jeho kolegy a téměř čtvrt století práce.


Tak právě to je TATO kniha.

Jste nalákáni? Nebudete zklamáni

Pokud o této knize smím něco prozradit už na úvod – je to bomba! Miluju dokumentární knihy, u kterých se vám díky skvělému čtivému textu a kvalitním obrázkům bude zdát, že jste TAM!

Skvělé popisky

Fotografie mají popisky, které doslova zhltnete. Občas na fotkách uvidíte i samotnou trojici cestovatelů, což je alespoň pro mě nesmírně cenný aspekt celé knihy – vím, že mne alespoň touto knihou vzali s sebou. Dělí se o svůj pohled na veškeré poznané, dělí se o své vlastní poznatky a vědomosti a sbírají cestou další.

První, co mě zaujalo, byla informace o tom, že polští archeologové dlouho tajili objev nejstarší univerzity na světě – právě v Egyptě, v Alexandrii… Dodnes ale na místo nikoho nepustili, ovšem my tam můžeme na fotce alespoň zdálky nakouknout. A vůbec, zmínka o mnoha dalších, zatím tajných či jen v odborných časopisech publikovaných objevech polských badatelů, mě z jakéhosi důvodu rozradostnila.

„Alexandrie tak byla ve své době nejbohatším městem světa. Ovšem měla i obrovské výdaje: stavěly se stále větší a výstavnější paláce, mimořádně nákladnou položku představovali státní úředníci i armáda a doslova horentní sumy vyžadovala údržba Museionu (Svatyně múz, řecky Mousai) a rozvoj věhlasné knihovny…

… Vznikly zde také botanická zahrada a zoologická zahrada, kam se dovážely rostliny a zvířata ze všech koutů planety, dokonale vybavený anatomický ústav i astronomická laboratoř. Všemu vévodila Velká alexandrijská knihovna…

…. Rozšiřování knihovny provázely i skandální způsoby. Například každý, kdo v Alexandrii zakotvil, musel předložit k posouzení své knihy, zda nemají pro knihovnu cenu. A pokud měly, majitel se většinou musel smířit s jejich opisem.“

A i další způsoby, jak si knihovna obstarávala v té chvíli více než půlmilion knih a svitků, nebývaly úplně poctivé. Knihovna stojí i dnes, je však zcela jiná. A její návrh pochází z Norska. Pokrok vládne světem.

Je to jen zlomek a slabý odvar toho, co mne zaujalo. Že egyptské území skrývá i pravěké ještěry, černou poušť nebo poté i údolí zlatých mumií – prostě bych musela popsat téměř celou knihu. Je zkrátka krásná.

Zdánlivě obyčejná fotografie

Na straně 60 je zdánlivě obyčejná fotografie, pyramida v západu slunce. Když lidé opouštějí památky a přicházejí bohové, je chvíle, kdy už je v oblasti zákaz vstupu a mění se ve vojenské pásmo. Jsme v Sákkaře a v té zdánlivě obyčejné fotce vidíme dny čekání a trpělivosti s egyptskými úřady. A opět – bez dobrých vztahů českých egyptologů s úřady by se autoři nedostali nejen sem, ale i na řadu jiných míst. Kniha s každou přibývající stránkou získává na zvláštní tajemné hodnotě.

Je téměř jedno, kde začnete číst

Kapitoly jsou řazeny do tří dílů podle oblasti, ve které se nacházíme, a kapitoly jsou přiměřeně dlouhé, obohacené o množství fotografií, na kterých spočinete víc, než jen letmým okem. Naopak. A vůbec, písmo je příjemné, rozložení textu také, takže náruživému čtení nestojí vůbec nic v cestě.

Nejsem žádný zcestovalec a tak vám třeba moje recenze bude připadat jaksi naivní. Ale co, žasnu a žasnu ráda. A v tomhle případě bych se možná i uvolila a zabalila si batůžek do Egypta… Nádherně zpracovaná kniha i téma. Autoři odvedli kus poctivé práce. Za každou kapitolou cítíte hodiny, dny a týdny cest, práce a hlavně nadšení a lásky k historii.

Příště bych ráda Irsko nebo Maltu, v jejich dokonalém provedení by to byly bestsellery. A jestli ne, tak nevím, kam svět spěje…

malo zname pamatky egypta

Medailonky autorů:

Prof. PhDr. Miroslav Verner, DrSc. se narodil roku 1941 v Brně. Na Filozofické fakultě Univerzity Karlovy vystudoval egyptologii a prehistorii. Do Egypta, v rámci Núbijské záchranné akce UNESCO, se poprvé dostal roku 1964. Od roku 1966 pracuje v Českém egyptologickém ústavu FF UK, v sedmdesátých letech byl jediným představitelem oboru na Univerzitě Karlově. Na počátku osmdesátých let byl pověřen vedením ústavu. Od roku 1993 je profesorem; kromě toho je hostujícím profesorem na univerzitách v Hamburku a ve Vídni a členem řady mezinárodních egyptologických společností. Vydal řadu odborných monografií, zásadním způsobem se podílí na popularizaci egyptologie v tisku, rozhlase a televizi.

Doc. Mgr. Jan Boněk se narodil roku 1945 v Praze. Na filmové a televizní fakultě AMU vystudoval dramaturgii a režii dokumentární tvorby. Absolventský ročník dokončil na filmové škole v Helsinkách. Pracuje jako televizní režisér. Za svůj profesionální život natočil několik stovek dokumentárních projektů, svůj zájem soustředil na historii a od roku 1986 věnuje hlavní pozornost popularizaci egyptologie. Jeho pořady s touto tématikou viděli diváci v řadě zemí světa.

Vydalo nakladatelství Eminent, 2012, www.emiment.cz


 

Přihlášení



Solfánci obměkčí každé srdce

Solfánci jsou druhým počinem (po Indigových pohádkách) Martiny Mii Svobodové a ilustrátorky Lucy Bumkin. Zatímco Indigové pohádky oslavovaly lidskou kreativitu a zaměřovaly se na to, že každý z nás má moc tvořit svůj svět, pohádkový příběh Solfánci a Sluneční královna jsou o odvaze být tím, kým doopravdy jsme. Semtamindigo

Nikdy není pozdě zopakovat si češtinu

Pod projektem Červená propiska jsou dvě kamarádky z vysoké, Karla Tchawou Tchuisseu a Sabina Straková, které se rozhodly šířit své znalosti zábavnou formou na sociálních sítích. Jejich cílem je dostat nejčastější perličky k co nejširšímu publiku a odhalit záludnosti českého jazyka, na které nebyl ve škole čas a které vás i v dospělosti překvapí. Universum

Rozhovor

Finský reggae zpěvák Jukka Poika: "Potřebujeme tyhle teplé, slunečné tóny, abychom tady na severu nezmrzli."

JukkaPoika perexJukka Poika je reggae umělec, pocházející z Finska. Svou kariéru začal kolem roku 2000 s kapelou ,,Soul Captain Band,, a vydal s nimi album s názvem ,,Jokaiselle tulta,, ...

Hledat

Čtěte také...

220. výročí oslavilo s Národní galerií 30 tisíc návštěvníků

V únoru Národní galerie slavila své 220. výročí volným vstupem. Celkem prošlo sedmi jejími objekty na 30 tisíc návštěvníků. Největší popularitě se těšil již tradičně Veletržní palác následovaný Valdštejnskou jízdárnou s výstavou Bez hranic. Umění v Krušnohoří mezi gotikou a renesancí a palácem Kinských. Tam byla v pátek otevřena hlavní expozice jubilejní výstavy Vel...

Z archivu...


Literatura

Dobrodružný komiks pro malé egyptoložky

Marcy perexMarcy a hádanka od sfingy je druhým dílem komiksové série Bájná pokladnice profesora Brownstona, jejímž autorem je Joe Todd-Stanton. Tento mladý britský kreslíř vystudoval ilustraci na Bristolské univerzitě...

Divadlo

Josef Holcman – Lámaní chleba

lámání chleba perexLámaní chleba je nová inscenace Švandova divadla o odvaze a přátelství v době nesvobody, která zobrazuje šedesát let české historie – od roku 1944, kdy vesnici obsadili Rumuni a Němci až po začátek nového – ...

Film

The Amazing Spider-Man: znovu a jinak z pohledu ženy

altSamotná postava Spider – Mana letos slaví padesát let od doby, kdy se představila světu v Marvelovském komiksu Stana Lee a Stevea Ditko. Tenkrát pravděpodobně ještě nikdo netušil, že se pavoučí muž stane takov...