Kultura nejen 21. století | Kultura21.cz

Francouzské bohemistce Marii-Élizabeth Ducreuxové (narozena 1950) se už před čtrnácti lety dostalo velké pocty, když jí Univerzita Karlova udělila čestnou vědeckou hodnost doktora honoris causa. Zaměřuje se zejména na pobělohorské dějiny, osvobozena od zátěže národních resentimentů a dlouhodobě tradovaných klišé.

Své průzkumy totiž činila v kontextu mezinárodního historického bádání a metodologických postupů reprezentovaných zvláště historiky po celá desetiletí sdruženými kolem francouzského časopisu Annales. Avšak teprve nyní jí česky vychází sborník statí nazvaný KULTURA – ZBOŽNOST – SYMBOLICKÁ POLITIKA.

Při čtení jejích textů si musíme uvědomit, že původně byly psány pro zahraničního (nejen francouzského) příjemce, takže mohou obsahovat leckteré údaje, které lze považovat za plevelné. Prostě původně předpokládaného zájemce, který nemá hlubší povědomí o dění ve středoevropském prostoru, uvádějí do širších dějinných poměrů v něm. Zařazené studie pocházejí vesměs z časopiseckých zdrojů, takže jejich délka se pohybuje mezi deseti až patnácti stranami.

Dějiny jako spor
Většinou se vztahují k tématu (re)katolizace české pobělohorské společnosti a mapuje různé dílčí případy. Autorka se zabývá třeba působením misionářů v českých zemích během 18. století a čerpá přitom z dobových sdělení, přibližuje osudy českých exulantů v protestantských německých zemích, jmenovitě v pruském Berlíně a rovněž vychází z písemných sdělení, která po sobě zanechali, z dopisů a jiných ego-dokumentů. Zde se dotýká prožitku náboženské víry, ať již katolické nebo protestantské, které se vzájemně osočovaly z kacířství.

Ducreuxová - doctor honoris causa

Přibližuje nejen státem prosazovanou a organizovanou zbožnost (také v literatuře), všímá si mariánského kultu (který úzce souvisí i se vztyčením triumfálního sloupu na pražském Staroměstském náměstí), dotýká vládnoucího panovnického rodu coby záštity katolictví a zároveň prezentovaného jako Bohem vyvolený. Odhaluje, jak také kult svatého Václava posloužil k legitimizaci habsburských králů a císařů. Zajímavý je rovněž průzkum ostatkové mánie – všeobecně je znám vznik kultu Jana Nepomuckého, avšak Ducreuxová směřuje jinam: upozorňuje na postoj papežské moci k šíření slávy svatých v oblastech tolik vzdálených od Říma, mapuje i konkrétní případ, jakým byl převoz ostatků svatého Heraklia v prvním desetiletí 18. století (tehdy o něm vyšla pamětní kniha Swatý Heraclius Mučedlnjk Ržjmské Cýrkwe).

Česká otázka a polemiky s ní spojené
V oddílu Miscellanea (což lze přeložit jako rozmanitosti, tedy texty, která zpracovávají látky původnímu vymezení více či méně vzdálené) nalezneme několik úvah vztahujících se k novodobým otázkám češství a příslušnosti k českému národu. Probírá i Masarykem zkoumanou „českou otázku“, neboť podle Ducreuxové česká identita kolísá mezi katolictvím a protestantstvím (i když častěji docházelo k výstupu z katolické církve k nově založeným „národním“ objektům). Opakovaně se k české otázce vrací, ohlížejíc se i do vzdálenější minulosti. Přibližuje vnímání jezuitů i ostře odmítavé postoje, šířené národními buditeli od 19. století (např. Karel Havlíček Borovský). Také se dotýká jazyka a historie, když skrze myšlenky např. Dobrovského či Dobnera načrtává situaci ve střední Evropě (nejen) za tereziánských i josefínských reforem druhé půli 18. století – vnímá střední Evropu jako území na rozmezí mezi učeností a tradicí.

Ducreuxová - doctor honoris causa

Závěrem mohu jedině dodat, že psaní Ducreuxové (nebo české překlady původních statí?) je poněkud těžkopádné a nezáživné, čtenář obtížně udržuje pozornost. Také soustředění na dílčí záležitosti vede ke značně roztříštěnému vněmu. Avšak přibližované jednotlivosti jsou nesporně zajímavé, někdy málo známé či téměř neznámé. Oceníme, že autorka důsledně pracuje s dobovými tisky, rukopisnými prameny, že osvětluje smýšlení a prožívání lidí žijících ve sledovaném období, a to napříč sociálním spektrem – od nejnižších vrstev po nejvyšší.

Marie-Élizabeth Ducreux: Kultura – zbožnost – symbolická politika. Proměny společnosti ve střední Evropě v 17. a 18. století (přeložily Adéla Stříbrná a Bronislava Cvejnová Skalická)
Editovaly Ivana Čornejová a Zdeněk Hojda
Vydala Univerzita Karlova – nakladatelství Karolinum, Praha 2023. 421 stran
karolinum.cz/knihy/ducreux-kultura-zboznost-symbolicka-politika-27942

Hodnocení: 80 %

Foto: kniha, https://iforum.cuni.cz/FORUM-6764.html