Kultura21.cz

Režiséra Trošku mají určitě všichni rádi – je s ním dobře. Rád se směje, rád povídá o jídle a točí filmy, které se líbí. Proč? Jsou nám blízké, jsou o nás, poznáváme se v nich. Jeho pohádky jsou tak krásně české, až srdíčko plesá, alespoň u mne to platí. Na konci loňského roku se na trhu objevilo CD Šmarjápano, takovou dálku, kde pan režisér vypráví o cestování, jídle studiích ve Francii… Samozřejmě s notnou dávkou humoru i nadsázky. Jde o třetí CD se záznamem ze zájezdových představení (Jestli kecám, ať se propadnu do západního Německa a Máme po ptákách, velebnosti), na kterých Zdeňka Trošku zpovídá moderátor Michal Herzán. Také se na trhu objevila kniha Slunce, seno, Troška, která přináší literární verzi slavné filmové trilogie – a samozřejmě něco navíc. Také se mimo jiné prosáklo, že pan režisér píše scénář k druhému dílu úspěšné komedie Doktor od jezera hrochů. Film by se měl natáčet v letošním roce.

Pane režisére, mnozí vás mají spojeného především s pohádkami. Asi proto jste se stal králem (nejen dětských úsměvů) – jak se vloni dařilo vašemu království v Mlázovech?

Myslím, že velice dobře. Děti i dospělí si toto pohádkové místo oblíbili, hojně je navštěvují, fotografují se před mým hradem Troškovem, přijíždějí na různá setkání plná radosti a veselí, besedy i vystoupení nejrůznějších souborů, která umí každého návštěvníka potěšit. A to je moc dobře.

Vaše poslední pohádka Čertova nevěsta je úspěšná doma i venku – kterých ocenění si nejvíc ceníte?

Nejvíc mě těší zájem diváků. Plné kino a spokojenost těch, pro které jsme pohádku točili. Za půl roku od premiéry jsem dostal šest krásných ocenění, ze všech mám stejnou radost. I když Cena z ruského Uljanovska na Volze mě dojala: Cena za rytířství, kterým vrátil dětem a společnosti krásu klasické pohádky. Následovaly dvě hlavní ceny z Mezinárodního festivalu v běloruském Minsku jak od dětské, tak odborné, dospělácké, poroty a nakonec vysoké vyznamenání – medaile Za zásluhy v kultuře a umění, kterou jsem obdržel v prosinci v Moskvě.  

V pohádkách nám přinášíte krásy naší vlasti, je těžké vytipovat správné exteriéry? Kdy je objevujete při vašem pracovním nasazení?

Kdykoliv kamkoliv cestuju, sleduju krajinu kolem. Odebírám časopis Turista, kupuji nejrůznější průvodce, mapy a knihy o naší zemi a pokud někam jedu, zjistím si zajímavosti kolem trasy a nedělá mi žádný problém zajet několik kilometrů na to které místo, vyfotografovat si ho a založit do archivu. A pak, když hledám určité lokality do filmu, projdu svá alba a takto je skládám do vizuální podoby scénáře.

Pohádky režírujete filmové i rozhlasové – jak vás těšila práce na Pohádkách z jižních Čech aneb Vyprávění kapra Jakuba? (na CD vyšla vloni už druhá série) Jaký byl Václav Vydra kapr-vypravěč?

To byla velmi příjemná práce.  Vašek Vydra je profík s velkým P a práce s ním ani práce není, to je radost, pohoda, zábava. A myslím, že se to na pohádkách odrazilo. Mají své osobité kouzlo, půvab, krásný hudební doprovod a jistě zaujmou děti i dospělé. Jsem rád za tyto Hajaji a těším se, že možná vyjde i jejich Večerníčková, tedy animovaná podoba.


Vaše CD ze zájezdových představení si získala velkou oblibu – vloni vyšlo už třetí pokračování. Máte nějaký návod na to, jak být úspěšným vypravěčem?

O tom jsem nikdy nepřemýšlel. Mluvím tak, jak mi zobák narost´, řečí či jazykem posluchačů. Žádné předvádění se cizími slovy i známostmi s řediteli zeměkoule :-), ale být normálním českým človíčkem. Zůstat na stejné vlně jako divák či posluchač a chovat se jako u nich doma na návštěvě. 

Podle všeho jste velký labužník – alespoň na CD se o jídle hodně hovoří, jste také velký čtenář. V této oblasti jste také labužník, tedy knihomil, nebo spíš žrout, čili knihomol?

Bez knížek si vůbec nedovedu život představit! Nemít dva dny v ruce knížku, mám absťák :-).  Můj byt jsem dávno proměnil na obytnou knihovnu, knihy jsou všude. Dovedu číst třeba pět šest knížek najednou a vůbec mi to nedělá žádné potíže. Na televizi skoro nekoukám, ale čtu a čtu. Od rána do noci.  Nejblaženější jsem, když zrovna nemám nic důležitého na práci – uvařím si hrnec dobrého čaje, zalezu a čtu. To mám za odměnu, když jsem hodný :-).

Knihu kterého autora byste nejradši zfilmoval a proč?

Těch knížek je několik, dost, strašně. Kdybych tu byl tři sta let, nestihl bych to. Určitě mnoho z krásných příběhů Julia Zeyera, pak Il divino Boemo o Josefu Myslivečkovi, román Hrobař, Had má hlavu královskou, některé romány Vlasty Javořické, něco z tzv. Černých románů či krváků, jak se říká pokleslé literatuře, vycházející od poloviny 19.stol do první světové války. To by byly seriály! Tyto knihy sbírám, prosím laskavého čtenáře, který by je rád prodal, ať se ozve na mou adresu do Hoštic u Volyně. Děkuji moc!

Točíte filmy i podle knižních předloh – je to těžší, než když si napíšete scénář podle svého?

Samozřejmě, musíte hlídat styl a ducha předlohy. A myslet na diváka – čtenáře, který bude srovnávat. Někdy se to povede líp, někdy méně. Ale mnoho dnešních diváků, zvláště těch mladých, si s tím hlavu nedělá, protože nečtou. A tudíž nemusí srovnávat, berou film jako samostatný útvar.

Samozřejmě nemůžeme vynechat Slunce, seno a… O natáčení úspěšné trilogie hovoříte i na svých CD. Vzpomínáte na téměř všechny „neherce“, kteří v trilogii hráli. Nezlobili se někdy na vás, že prozrazujete jejich, dejme tomu, prohřešky, pochybení…?

Zatím nikdo. A navíc, většina z nich je už ve filmovém nebi. A pak, snažím se, aby všechno, co vyprávím, bylo posazeno do humorného, veselého nadhledu, který neuráží, ale uchovává si svou echtovní českou člověčinu.


Trilogie má i knižní podobu, která v loňském roce vyšla podruhé – je v něčem jiná, než vydání z dřívějších let?

Nezařadili jsme do ní fotografie z filmu a myslím, že to je tak lepší. Kresbičky Lidušky Lojdové jsou natolik trefné, že mnohdy předčí i samotnou fotku. Ideální knížka na dovolenou, proti depce i před spaním, jak mi předevčírem řekla jedna paní.

Právě chystáte scénář k pokračování Doktora od jezera hrochů – jaké to je, trefit se do stylu Miloslava Švandrlíka? Můžeme se těšit i na knižní vydání?

Samozřejmě, je to těžké. Pak Švandrlík je pojem, a proto se snažíme zůstat věrni jeho pohledu na svět a jeho hrdiny. Jestli ale scénář vyjde v knižní podobě, nevím. Ale snad ano, nechme se překvapit.

Děkuji za rozhovor.


Zdroj foto: archiv Zdeňka Trošky, nakladatelství XYZ a Popron