I za komunistických časů vznikaly v někdejším Sovětském svazu myšlenkově pronikavé a svým záběrem pozoruhodné knihy také na poli literární teorie a historie, často provázené na historii obecnou a čerpající z evropského, ne-li celosvětového odkazu. Byly ceněné a překládané rovněž v západním světě. Stačí jmenovat Jurije Lotmana i s jeho přesahem do teorie filmu, Vladimira Proppa zkoumajícího motivické uspořádání pohádek, Arona Gureviče s náhledy do středověké mentality a najmě Michaila Bachtina, jenž sepsal obsáhlé pojednání François Rabelais a lidová kultura středověku a renesance.
Ještě důležitější ovšem je, co všechno z něho z něho vytěžil: do náčrtů každodennosti oněch dávných dob rázně přispěl poznatky o zábavě těch nejspodnějších, nejopomíjenějších vrstev, o jejich všedním životě i bujarých zábavách, prodchnutých znesvěcujícím smíchem a všudypřítomnou karnevalovou veselosti, bláznovským počínáním, kdy se krátkodobě převracely sociální role. Dokládá, jak Rabelais ve svém bohatýrském románu konfrontuje oficiální, řekněme scholasticky sešněrovaný pohled a naproti němu lidové, rozverné a veskrze neuctivé vnímání světa a dění v něm.
Abychom plně pochopili a ocenili Bachtinovy postřehy a zjištění, měli bychom se nejprve začíst do Rabelaisovy předlohy, aniž by nás odradila objemnost: dva tlusté svazky. Snadno v nich nalezneme i části, které každého duchovně sladěného prostopášníka a nemravu potěší - třeba celou jednu kapitolu se konvencemi nespoutaný spisovatel rozhodl věnovat vytírání zadku a nejvhodnějším materiálům při takovém počínání použitelným. Ostatně český překlad, i po bezmála celém století stále jazykově nápaditý a čtivý, vznikal po řadu let, posléze podepsán kolektivním kruhem Jihočeská Theléma.
Bachtin svůj průzkum rozčlenil do sedmi oddílů, v nichž probírá třeba Rabelaisovo nakládání s pouličně zhrublým slovem, se svátečními projevy a hodovními obrazy, zajímá jej groteskní obraz těla a péče o ně, zahledí se na propojení smrti s veselím. A samozřejmě si pokládá otázku, nakolik Rabelais čerpal svá vyprávění z historické reality, jak ji pozměňoval a stylizoval. Jako dovětek přidává české vydání Bachtinovy knihy vylíčení proslulého římského karnevalu z pera nikoho menšího nežli Johanna Wolfganga Goetha.
Bachtinova kniha vyvolala početné diskuse odborníků jak v Sovětském svazu (mimo jiné zmíněný Gurevič), tak ve Francii i jinde. Pro potřeby tohoto krátkého a spíše jen informativního zamyšlení ovšem nemá smysl je blíže osvětlovat. Spokojme se s tvrzením, že Bachtinova kniha se zařadila mezi základní literaturu o mentalitě (západního) středověku, jak se každý zájemce může sám přesvědčit - nakladatelství Argo nyní přichystalo dotisk.
Michail Michajlovič Bachtin: François Rabelais a lidová kultura středověku a renesance.
Přeložil Jaroslav Kolár.
Vydalo Argo, Praha 2015. 490 stran.
Hodnocení: 100%
Foto: kniha
| < Předchozí | Další > |
|---|
Filmy uznávaného režiséra Mateje Mináče proslavily příběh záchrany 669 dětí sirem Nicholasem Wintonem během 2. světové války. Jeho nejnovější film má název Očima fotografky a je o osudu dítěte, které nemělo to štěstí dostat se vča...
Rytířské souboje a klání, ale i tradiční středověké jarmarky na našich hradech a zámcích patří již tradičně k nejnavštěvovanějším a nejvyhledávanějším. I v letošní turistické sezóně na českých hradech a zámcích je z čeho vybírat.
Posledního červencového dne startuje již třetí ročník originálního divadelního projektu na řece Vltavě Lávka River Stage. Pódium na hladině řeky, noční osvětlení a zajímavé vizuální zážitky už mají svou tradic...
Po filmu Lepší svět, oceněném Oscarem, přichází režisérka Susanne Bier s těžkou romantickou komedií, která splňuje všechny definice tohoto žánru, přestože se nebojí ani vážn...