K čemu je nám kultura, když i strůjci holokaustu četli Goetheho?

K čemu je nám kultura, když i strůjci holokaustu četli Goetheho?

Tisk

Na Modrovousově hradě

V nakladatelství Dauphin vyšel překlad slavného eseje George Steinera – Na Modrovousově hradě: několik poznámek k redefinici kultury. Letos je tomu přesně 50 let, co tato brilantní analýza kultury původně vyšla. Proč stojí za to si ji přečíst po půl století i dnes?

Je počátek sedmdesátých let. Ve studovně jedné americké prestižní univerzity sedí zhruba čtyřicetiletý George Steiner a sepisuje své přednášky o redefinici kultury, neboť právě teď – dvě dekády po pekle holokaustu a pouhých pár let po globálním rozšíření kontrakultury (hippies, punková kultura apod.) – začíná naplno reflektovat, že vnímání kultury se navždy proměnilo. Byl smazán odvěký rozdíl mezi tzv. vysokou a nízkou kulturou, tedy mezi bohatým dědictvím židovsko-křesťansko-řecko-římské vzdělanosti (rozvíjené po dva tisíce let) a novodobými trendy populární hudby, komiksů a hollywoodských trháků.

Dnes už žáci nečtou Homérovu Iliadu v originále, málokdo už dokáže rozpoznat desítky a stovky referencí v libovolné Goetheho básni či naplno ocenit genialitu Bachových Fug. To se pěstuje už jen na „půdě akademického skanzenu“. Mnozí intelektuálové, obzvláště staré autority, to považují za hrozivý úpadek západní kultury a vzdělání, nikoliv však George Steiner. Tento sám vysoce vzdělaný filosof a teoretik, který se pyšnil diplomy z Harvardu i Oxfordu. Bez toho, aby nostalgicky lamentoval nad „lepšími starými časy“, nebo se snad dopouštěl moralizování, našel tento polyhistor dostatek intelektuálních sil k přehodnocení starého pojetí vysoké kultury a reflektování toho, co ji nově nahrazuje – to něco Steiner nazývá postkulturou.

Století nudy a otřes kultury po zhmotnění pekla na Zemi

Na Modrovousově hradě je souborem čtyř přednášek o různých tématech, která Steiner ve styčných bodech s dokonalou virtuozitou propojuje. Velkým tématem nejen pro Steinera, ale pro celé dvacáté století, je téma obou světových válek, obzvláště pak holokaustu. Jak mohlo k něčemu takovému vůbec dojít v domněle vyspělé Evropě, jež sama sebe považovala za světovou nositelku kultury a humanity? I Steiner si uvědomuje, že již teď o holokaustu bylo napsáno tolik knih a studií, že to jedinec nedokáže přečíst za celý svůj život. Lze dodat ještě něco nového? Steinerovi se to dozajista podařilo, když zvolil optiku teorie kultury. S nepopiratelným rétorickým talentem nás ve svých přednáškách vede úvahami o „vynalezení“ monoteismu, jež v duši Evropanů na příliš dlouho potlačil přirozenější polyteismus, poukazuje i na koncept smrti boha. A svou roli v tom hrál i podezřele dlouhý mír, který nastal po napoleonských válkách, mír, který přinesl jen lepkavý pocit nudy (přesněji řečeno „ennui“) a paradoxní touhu po zkáze.

Dalším velkým tématem je pro Steinera ona proměna kultury po zkušenosti holokaustu. Vědy o člověku a ona „vysoká kultura“ byly už od dob osvícenství považovány za světlo a hráz proti barbarství, nárokovaly si výsostné postavení v rámci vzdělání. Války však ukázaly, že to byla jen naivní víra. Že kultura nejenže nedokáže zastavit mašinérii války, ale dokáže dokonce existovat hned vedle ní. Ideály byly ztraceny, a proto musela přijít postkultura. Má cenu dnes ještě hájit, rozvíjet a šířit vysokou kulturu, která je poměrně nákladná, křehká a takřka výhradně elitářská, když ani nedokáže zabránit nelidskosti?

Minulost, přítomnost a budoucnost

George Steiner hned v úvodu svých přednášek píše: „Snad vyjma ryze biologických determinant nejsme ve skutečnosti ovlivňováni reálnou minulostí, nýbrž tím, jak minulost vnímáme, jak si ji představujeme.“ Tento axiom lze považovat za ústřední motiv nejen Steinerova eseje, ale i poměrně odvážného počinu nakladatelství Dauphin vydat tuto knihu po padesáti letech v českém překladu. Na těchto přednáškách je totiž z dnešního pohledu zajímavé nejen to, jak Steiner svou současnost sedmdesátých let vykládá pomocí svých kulturních analýz minulosti, ale i to, jak z naší vlastní současnosti 21. století můžeme nahlédnout do jeho vnímání minulosti, přítomnosti i budoucnosti. Samotný Steiner nám totiž ten pohled vrací – poslední kapitola knihy s názvem Zítřek je jeho pokusem nahlédnout do blízké budoucnosti a předpovědět vývoj kultury, či přiléhavěji řečeno, postkultury.

Kromě špičkového a bezchybného překladu lze na knize ocenit i překladatelův doslov, který pro doplnění kontextu přibližuje v českém prostředí méně známou esej T. S. Eliota, na níž Steiner svou knihou odkazuje, i Bartókovu operu, z níž vychází samotný název knihy i její „kompozice“.

Tuto knihu by si měl přečíst každý, kdo se považuje za člověka.

Na Modrovousově hradě

Na Modrovousově hradě: několik poznámek k redefinici kultury
Autor: George Steiner
Překlad a doslov: Michal Kleprlík
Nakladatelství: Dauphin
Rok vydání: 2020
Počet stran: 168
Hodnocení: 100 %

http://www.dauphin.cz/book_978-80-7645-024-0.html


 

Přihlášení



Antarktida. Nejlepší povídky z pera Claire Keeganové

Oceňovaná autorka a královna povídek Claire Keeganová si drží i u našich čtenářů čestné místo a velký zájem, bývá velmi čtená a oblíbená. Její povídky v různých souborech vydává nakladatelství Prostor. Tentokrát nabízí obsáhlejší publikaci nazvanou Antarktida, v níž najdete hned patnáct povídek Claire Keeganové a já si myslím, že by tato knížka rozhodně neměla chybět ve vaší knihovně.

Doba kamenná neskončila kvůli nedostatku kamenů. Ale co doba ropná?

Už více než 150 let používá lidstvo ropu. Už více než 150 let určuje ropa hodnotu půdy a definuje mezinárodní vztahy. A stejnou dobu trvá život May (Marie Anna Myšičková). May je žena, která žije na chudé farmě v Anglii. S rodinou svého manžela moc nevychází a touží po jiném, lepším životě nejen pro sebe, ale i pro dítě, které čeká.

Banner

Hledat

Videorecenze knih

Načítám nejnovější video z playlistu...

Rozhovor

Jiří Vlček: „Zázrak je taková účinná zkratka.“

jiri vlcek 200Před Vánoci jsme si pro vás připravili rozhovor nejen o zázracích. Mgr. Jiří Vlček, DiS. s nimi totiž pracuje cíleně a tvrdí, že se věci mohou změnit k lepšímu. A to ať už si přejeme cokoli. Jako psychoterapeut a kouč totiž lidem pomáhá p...

Je mi skvěle

Chceš vědět, jak se cítit skvěle? Tahle knížka plná zábavy, básniček, otázek k zamyšlení, pokusů, her, vychytávek a vtipných obrázků ti ukáže, co dělat, když ti není úplně hej. Odpoví na otázky, jak vést zdravé vztahy, mít silné tělo, kterému budeš rozumět, a dobré návyky, jak pěstovat silnou vůli, odolnost, cílevědomost. Pomůže ti hledat smysl života. Zjisti, co všechno se v tobě odehrává.

Čtěte také...

Židovské muzeum v Praze otevřelo nové informační centrum

Muzeum perexŽidovské muzeum v Praze oslaví letos v říjnu 20 let činnosti jako nestátní organizace. V tomto jubilejním roce zahajuje řadu změn, které mají zvýraznit jeho podobu jako moderního, dynamického a návštěvnicky přívětivého středisk...

Z archivu...


Divadlo

Slavný muzikál Ženy na pokraji nervového zhroucení začínají zkoušet zlínští herci. Zpívat s nimi bude host Igor Timko

zeny na pokraji 200Zlínské divadlo zkouší muzikál Ženy na pokraji nervového zhroucení podle slavného Almodóvarova filmu v režii Stana Slováka, uměleckého šéfa Městského divadla Brno, a v hlavní roli s Petrou Královou v roli Pepy. Netradiční spolupráci...

Film

Severské kultovní filmy odstartovala finská bláznivá komedie

Unno perexSkandinávský dům ve středu 2. září odstartoval přehlídku kultovních severských filmů v Komorním kině Evald. Uváděné filmy jsou ve svých domovinách známé asi jako české Pelíšky, avšak český divák se k nim může dostat úplně poprvé a navíc si užít ori...