Nakladatelství Dauphin vydalo úžasnou knihu Pierra Derlona nazvanou Okultní tradice Cikánů. Pokud zastáváte názor, že dnešní Romové jsou pouze proslulí svým chronickým odporem k práci a vyšší kriminalitou, zkuste se na toto etnikum podívat jinýma očima. Kniha vám v tom pomůže.
„Cikáni vymírají. Naše civilizace, netolerantní vůči všemu, co se liší od jejího vlastního obrazu, je odsoudila k zániku. Seznam záludných a brutálních stíhání, šikanování státními úřady, rasistických očerňování nebere konce. Byrokracie, policejní stát, vlastenecký fanatismus a kramářský duch si poradí i s posledními „svobodnými lidmi“. Dřív Cikánovi stačila jeho nedotčenost, kmen, pár čtverečních stop země, na níž spal, a nebeská báň plná hvězd, jež ho ukolébala do spánku. Probuzení bylo surové,“ píše Pierre Derlon v předmluvě své knihy, která v originále vyšla v roce 1975 v Paříži.
Nelze opomenout dnešní výraznou degradaci původních tradic a kultury národů, mezi něž bezesporu také patří romské etnikum. Byla by velká škoda, kdyby dávná cikánská umění zůstala v zapomnění a my bychom na Romy nahlíželi pouze skrz prsty a v negativním světle rasistických a xenofobních předsudků. Kniha Okultní tradice Cikánů nám umožňuje nahlédnout do kouzelného světa dávné minulosti, kdy ještě Cikáni kočovali se svými vozy, pod nimiž se ukrývali psi a lišky, kdy Cikánky v dlouhých sukních ověšené korálky věštily kolemjdoucím z ruky, děti si v popelu pekly brambory a zpěv se rozléhal široko daleko.
V dávných tradicích Cikánů, záměrně opomíjím vynucené novodobé označení Rom, se ještě objevovaly výrazné prvky magického myšlení a spousta mentálních dovedností a opravdového umění vysoké magie. Okultní tradice Cikánů Pierra Derlona, který se přímo s tímto způsobem života setkal, čtenáře seznamuje s popisem mnoha zkušeností a okultních praktik, způsobem života Cikánů a jejich dávným uměním. Kniha je to biografická. Pokud se chcete dozvědět víc, stačí jen po ní sáhnout. Tajemství se nemaji prozrazovat nezasvěceným.
Pierre Derlon mezi Cikány pobýval těsně před 2. světovou válkou, od roku 1939, kdy k nim přišel jako 19letý mladík, který zachránil významně postaveného cikánského čaroděje Pietra Hartisse. Díky tomuto setkání mohl zaznamenat svědectví o kultuře Cikánů ve Francii. Jednoduše tím, že popsal to, co viděl a zažil...
Pierre Derlon s rodinou. Zdroj: Pinterest.com
“K porozumění života člověka z karavany nestačí karavanu sledovat, k tomu je potřeba žít jejím životem,“ řekl mu jeho “cikánský otec” Hartiss.
„Koncem týdne si spočítej,“ řekl mi tenkrát, „kolik času jsi promarnil. Denně hodinu a půl hraním karet, pět dní po hodině luštěním křížovek, to je dohromady jedenáct a půl hodiny. Sobotní tancovačka, šest hodin, to samé v neděli. To znamená, že týdně promarníš dvacet čtyři hodin zbytečnostmi. Chceš-li se přiblížit moudrosti, musíš se zříci věcí, které ti stojí v cestě. Jestli chceš, abys měl stejně silný pohled jako já, začni tím, že nebudeš ztrácet čas, protože takový čas v životě člověka je časem ‚mrtvým‘. Budeš-li chtít, prozradím ti, jakým způsobem dosáhneš ‚živého‘ času.“
Co víme o Pierru Derlonovi?
V devatenácti letech se v roce 1939 řízením osudu setkal s cikánským čarodějem a stařešinou Pietrem Hartissem. Toto setkání předurčilo jeho další život. Postupně se odcizil své gadžovské rodině i prostředí, které ho považovalo za „odpadlíka“.
Žil s kočovnými kmeny, oženil se s Cikánkou, s níž měl dva syny. Živil se jako cirkusák, dvacet let vystupoval v kabaretech a varieté s cvičenými holubicemi.
Po letech učení ho Pietro Hartiss zasvětil do mnoha tradic, okultních obřadů a pravidel kočovných kmenů, k nimž neměli přístup ani „obyčejní“ Cikáni, natož gadžové.
„Před třiceti lety ve mně jeden kaku, jemuž jsem zachránil život, objevil do té doby nepoznané, paranormální psychické schopnosti. Přijal mě za syna a důvěrníka. Stal jsem se ‚přijímaným‘ a stálým hostem pojízdných obydlí. Poslední kakuové mě postupně zasvěcovali do okultního světa Cikánů.“
„Existují poznačené bytosti, stvořené k tomu, aby se vzájemně doplnily, a poté je náhoda či osud svedou dohromady? Pokud žijí odděleně, není na nich nic zvláštního. Teprve když se ocitnou spolu, začnou se dít neobyčejné věci.“
V knize je mnoho moudrosti. Užijte si ji.
Název: Okultní tradice Cikánů
Autor: Pierre Derlon
Překlad: Tomáš Havel
Žánr: biografie
Vydáno: 2020
Stran: 256
Vydalo nakladatelství: Dauphin
Hodnocení: 100 %
| < Předchozí | Další > |
|---|
Básnířka Sylva Lauerová se před časem spojila s fotografem Tomášem Pickou, aby spolu s ním a jeho fotografiemi zachycujícími nevšední okamžiky baletních vystoupení žáků Taneční konzervatoře Brno – p.o. , realizovala projekt s názvem...
První mužský benediktinský klášter v Čechách, ležící na polovině cesty mezi Pražským hradem a Bílou horou, založili před 1020 lety, roku 993 pražský biskup Vojtěch a český kníže Boleslav II. Podle legendy se název kláštera odvozuje od břevna, které l...
Výstava Ztížený prostor byla zahájena v Jazzové sekci (Valdštejnská ulice na pražské Malé Straně).
Jeden z příběhů studené války, října 1953, si můžete připomenout nejen v kinech, ale i v divadelním představení Mašíni na Dramoxu. Ozbrojená skupina antikomunistů překračuje hranice Československa. Nejsou ale sami, v patách jim jdou pří...
Český film Pohádkář, který vznikl podle stejnojmenné knižní předlohy spisovatelky Barbary Nesvadbové, měl loni na podzim v kině svoji premiéru. Český lev ho ocenil za nejlepší herecký výkon ve vedlejší roli (Matěj Hádek), nejlepší kameru, zvuk i...
