Zastupitelstvo hlavního města Prahy se bude ve čtvrtek 14. září zabývat peticí občanů proti záměru znovu instalovat Mariánský sloup na Mariánském náměstí, o které usiluje především pražský radní pro kulturu Jan Wolf (KDU-ČSL). Na tiskové konferenci, která se 7. září konala v Kostele Knížete Václava (Resslova 1), k záměru vystoupila mimo jiné historička Marie L. Neudorflová, která bude záležitost i interpelovat na pražském zastupitelstvu. Její řeč přinášíme v plném znění…
Podle všech legitimních, dostupných dokumentů Mariánský sloup, postavený roku 1650, byl po staletí Čechy vnímán jako symbol pobělohorského genocidního násilí katolické církve na svobodě vyznání devadesáti procent nekatolického obyvatelstva českého království i na české státnosti.
Ti, kteří dnes tuto skutečnost popírají, účelově lžou a používají stejnou logiku vnucování sloupu z politických důvodů devadesáti procentům českého obyvatelstva, které se neztotožňuje s katolickou církví a jejími nedemokratickými a mocenskými přístupy.
Zvláště alarmující je, když političtí zástupci s povinností hájit demokratické principy v tomto státě, je úskočně zrazují a staví svou soukromou víru a loajalitu ke katolické církvi před občanské ctnosti, před principy demokracie, ke kterým se zavázaly, před zájmy většiny spoluobčanů a národa jako celku.
Staví se nejen na stranu lži, ale i mocenských principů, které v minulosti lámaly charaktery lidí, rozdělovaly společnost, a udržovaly ji v mravní a politické nedospělosti. Katolická církev neměla od 17. století žádné zásluhy na pozitivním rozvoji českého národa, naopak stála proti pokroku, sociální spravedlnosti, proti principu rovnosti a moderního vzdělání.
Spontánní občanský akt
Spontánní občanský akt zboření právě tohoto mariánského sloupu na Staroměstském náměstí v Praze, bylo vyjádřením obecně sdíleného vědomí, že sloup byl symbolem vítězství kruté, nespravedlivé moci nad národem milujícím pravdu, spravedlnost, toleranci a vzdělání. Český národ vstupoval do své samostatnosti roku 1918 s těmito ideály, v nichž symboly ponížení, netolerance a nenávisti vůči českému národu neměly místa.
Násilně obnovovat ostatky sloupu by se stalo politickým symbolem záměru obnovovat hodnoty, které nemají nic společného ani s demokracií, ani s původním křesťanstvím, ani s mravností, ani s českou státností. Ale je možné, že to je přesně záměr těch, kdo o obnovu sloupu tak zarputile, bez ohledu na realitu a důstojnost národa, usilují.

Zdroj fotografie: Wikipedia (autor neznámý – Radical History Review, to the Commons loaded by Jan Kameníček)
| < Předchozí | Další > |
|---|




O rozhovor jsme požádali paní Danu Kalinovou, dámu, která je už dlouhých devatenáct let duší pražského veletrhu Svět knihy. S ředitelkou této úspěšné akce jsme si povídali právě o zmiňovaném svátku všech českých ...
Zámek Kunštát se účastní soutěže Nejlépe opravená kulturní památka Jihomoravského kraje v roce 2016 – kategorie Díla výtvarného umění.
Výstava „Jan Honsa (1876 – 1937) - Samotář se srdcem venkovana“ je pokračováním cyklu, ve kterém Krajská galerie výtvarného umění ve Zlíně představuje významné osobnosti české výtvarné scény přelomu 19. a 20. století. Jak podtitul výstavy napovídá malíř a...
„Autorská dvojice Merta–Moša je u nás jediná schopná konkurovat zahraničním dílům“, psalo se v roce 1993, poté co proběhla 11. listopadu na jevišti Městského divadla Brno premiéra vizualizovaného oratoria Bastard. Inscenace zaznamenala 201 repríz, s...
„Každej bude znát moje jméno, každej bude znát můj ksicht,“ hlásá Adam Mišík ve filmu režiséra Adama Sedláka BANGER. Příběh jedné divoké páteční noci bude plný drog a rapu. Do českých kin vstoupí na podzim 2022. Svou atmosféru, styl a proměnu Adama M...