Mariánský sloup: symbol vítězství kruté a nespravedlivé moci
Banner

Mariánský sloup: symbol vítězství kruté a nespravedlivé moci

Tisk

Old Town Square, Prague200Zastupitelstvo hlavního města Prahy se bude ve čtvrtek 14. září zabývat peticí občanů proti záměru znovu instalovat Mariánský sloup na Mariánském náměstí, o které usiluje především pražský radní pro kulturu Jan Wolf (KDU-ČSL). Na tiskové konferenci, která se 7. září konala v Kostele Knížete Václava (Resslova 1), k záměru vystoupila mimo jiné historička Marie L. Neudorflová, která bude záležitost i interpelovat na pražském zastupitelstvu. Její řeč přinášíme v plném znění…

 

Podle všech legitimních, dostupných dokumentů Mariánský sloup, postavený roku 1650, byl po staletí Čechy vnímán jako symbol pobělohorského genocidního násilí katolické církve na svobodě vyznání devadesáti procent nekatolického obyvatelstva českého království i na české státnosti.

Ti, kteří dnes tuto skutečnost popírají, účelově lžou a používají stejnou logiku vnucování sloupu z politických důvodů devadesáti procentům českého obyvatelstva, které se neztotožňuje s katolickou církví a jejími nedemokratickými a mocenskými přístupy.

Zvláště alarmující je, když političtí zástupci s povinností hájit demokratické principy v tomto státě, je úskočně zrazují a staví svou soukromou víru a loajalitu ke katolické církvi před občanské ctnosti, před principy demokracie, ke kterým se zavázaly, před zájmy většiny spoluobčanů a národa jako celku.

Staví se nejen na stranu lži, ale i mocenských principů, které v minulosti lámaly charaktery lidí, rozdělovaly společnost, a udržovaly ji v mravní a politické nedospělosti. Katolická církev neměla od 17. století žádné zásluhy na pozitivním rozvoji českého národa, naopak stála proti pokroku, sociální spravedlnosti, proti principu rovnosti a moderního vzdělání.

Spontánní občanský akt

Spontánní občanský akt zboření právě tohoto mariánského sloupu na Staroměstském náměstí v Praze, bylo vyjádřením obecně sdíleného vědomí, že sloup byl symbolem vítězství kruté, nespravedlivé moci nad národem milujícím pravdu, spravedlnost, toleranci a vzdělání. Český národ vstupoval do své samostatnosti roku 1918 s těmito ideály, v nichž symboly ponížení, netolerance a nenávisti vůči českému národu neměly místa.

Násilně obnovovat ostatky sloupu by se stalo politickým symbolem záměru obnovovat hodnoty, které nemají nic společného ani s demokracií, ani s původním křesťanstvím, ani s mravností, ani s českou státností. Ale je možné, že to je přesně záměr těch, kdo o obnovu sloupu tak zarputile, bez ohledu na realitu a důstojnost národa, usilují.

Old Town Square, Prague

Zdroj fotografie: Wikipedia (autor neznámý – Radical History Review, to the Commons loaded by Jan Kameníček)


 

Přihlášení



Milostpán. Kniha (nejen) pro milovníky koček

Milostpán je kočka. Někdo by mohl říci obyčejná kočka. Ale my, co kočky máme, víme, že žádná kočka není obyčejná. A Milostpán není obyčejný vůbec. Má svou čtvrť, na kterou dohlíží, všechny a všechno má pod tlapkou. Sice je jeho paničkou oficiálně Šéfka a její přítel Mlékoknír, ale pro něj je to nepodstatné. Dle něj Šéfka není jeho panička, ale jeho spolubydlící. Páníčka mají tak maximálně ti otravní slintové – čili psi.

Kriminálnice. Příběhy o vině, trestu a druhých šancích

Pokud vám dělá problém začíst se do románu, možná vás chytnou poutavé rozhovory s ženami, které skončily za mřížemi. Knížka, jednoduše nazvaná Kriminálnice, vypráví osudy několika trestankyň z ženské věznice ve Světlé nad Sázavou, které jsou vyprávěné formou otázek a odpovědí. Své svěřenkyně vyzpovídala ředitelka tohoto vězeňského ústavu, Gabriela Slováková, která udělala to nejlepší, co mohla. Knihu vydalo nakladatelství Nastole.

Banner

Hledat

Videorecenze knih

Načítám nejnovější video z playlistu...

Rozhovor

Na slovíčko s pořadatelkami festivalu Culturea

culturea rozhovor200Už 24. a 25. dubna se Zlín promění n město opěvující Japonsko a Itálii. Stane se tak v rámci festivalu Culturea, o kterém jsme vás na našem webu již informovali. Nyní si můžete p...

I když je komedie Pět švestek o stáří, nechybí v ní vtip, humor i splněné sny

Když jsem před pár dny zamířil do kina na nový český film Pět švestek (2026), moc jsem o něm nevěděl. Snad jen to, že režisérem je „oscarový“ Jan Svěrák a že se na plátně objeví herci, kteří ve filmu hlavní nebo titulní role – snad jen s výjimkou Oldřicha Kaisera – teď nehrají. Přitom jde o velké herecké osobnosti, což jsou v tomto případě Lenka Termerová, Jan Vlasák, Dana Syslová a Petr Kostka. Ti všichni jsou aktivnější přece jenom více v divadle a televizi, nicméně celovečerní film Pět švestek může být pro ně parádní příležitostí i skvělým zadostučiněním.

Čtěte také...

Jaká byla mytologie Slovanů?

mytologie perex
Než Slované, ať již dobrovolně nebo násilím přinuceni, přijali křesťanství, vyznávali svá božstva, jimž se kořili v posvátných lokalitách, měli svá obětiště, tesali vícetvářné sochy bohů (často mívaly čtvero tváří obrácených do v...

Z archivu...


Výtvarné umění

Co je, neexistuje - co není, může být, říká malířka Rosana de Montfort

rosana perexRosana de Montfort je česká výtvarnice, která tvoří od raného dětství pod vlivem mentorů, vzorů a učitelů jako jsou Karel Žaluda, Věra Špánová Boudníková, Jiří Stejskal, David Lloyd, Jaroslav Domiter a Ladislav Mari...

Divadlo

Maturita za dveřmi: osvěžte si divadelní klasiky na poslední chvíli online!

Maryša foto  Divadlo Petra BezručemPMaturita je za dveřmi, nestíháte? Dramox vás zachrání! Známé klasiky můžete sledovat v divadelní verzi. Na Dramoxu najdete desítky titulů doporučené četby - včetně těch nejznáměj...

Film

Jaké to je 154 krát zemřít? Aneb nesmrtelná Červená

cervena200Na Soňu Červenou mám živou vzpomínku. Byla jsem s rodiči v Národním divadle na Čapkově hře Věc Makropulos, kde ztvárnila hlavní roli. Psal se rok 2005. Tenkrát jí bylo osmdesát a mě ani ne dvacet. Po vystoupení jí ministr kultury předal státní vyznam...