Kultura nejen 21. století | Kultura21.cz

Jistě si každý pamatujeme už ze školy epigram Karla Havlíčka Borovského, že „českých knížek hubitelé lítí – plesnivina, moli, jezoviti“. Ovšem v případě BOHUSLAVA BALBÍNA (1621-1688), jezuity řekněme vlasteneckého ražení, to neplatí. Ani misionářskou činnost, tedy obracení křesťanských jinověrců na pravou katolickou víru, zřejmě neprovozoval sdostatek svědomitě, protože záhy byl pověřen činností učitelskou a poté – napsáno dnešním termínem – vědeckou. Jako mnozí jiní vzdělanci té doby (včetně Komenského) užíval jako základní dorozumívací jazyk latinu, a latinsky sepsal i své nejproslulejší dílo, Rozpravu na obranu jazyka slovanského, zvláště pak českého, které cenzura zakázala, takže čtenáři se s ním mohli seznámit až o století později.

Balbín byl plodným autorem, jeho nejvíce ambiciózním projektem se stala vlastivědná encyklopedie shrnující a třídící tehdejší vědění – ROZMANITOSTI Z HISTORIE KRÁLOVSTVÍ ČESKÉHO. Rozvrhnul si tuto práci do dvaceti svazků, avšak stihl dokončit jen dvanáct z nich. Některé vyšly až po jeho smrti. Už dříve se k zájemcům dostávaly v českém překladu výňatky z nich, zvláště z prvních třech knih (např. před třemi desetiletími vydané Krásy a bohatství české země). Teprve nyní však vychází v úplnosti kniha první, která v 72 kapitolách pojednává o české přírodě. Poprvé byla vydána roku 1679.

Nakladatelství Academia věnovala její přípravě mimořádnou péči – nejen co se týká překladu (Jiří A. Čepelák), ale především co se týká ověřování údajů v knize uváděných, kdy ku pomoci přizvala přední naše přírodovědce (Stanislav Komárek a Václav Cílek). Balbín tu probírá zeměpisné vymezení, jmenuje řeky i horstva, zaznamenává i dávno zaniklé názvy – Strahov se kdysi nazýval Sion, hradčanské návrší slulo Sviní vrch apod. Ovšem Bílou Horu, jíž proslulost vtiskla konečná porážka kacířů, jak píše, vnímá jako osudové místo, které se kdysi bělalo skalami, nyní však kostmi tam padlých smrtelníků.

Po zeměpisném úvodu následuje část věnovaná těženým nerostům, ať již byly sůl, vápenec nebo křesací kameny, obšírně zmiňuje zlatonosné toky i rudné doly, popisuje těžení stříbra. Svou pozornost zaměřuje na výskyt drahokamů, kdy si odskočí k vylíčení bohatství českých králů a velmožů, ale také obhlíží léčivé prameny a potažmo lázně, přidává i papírny a sklárny. Můžeme si tedy všimnout, že přírodovědné pojednání prokládá výpravami do dějin i přiblížením významných osobností, dokonce se odvolává na představitele ideologicky protilehlé strany, jakým byl exulant Pavel Stránský.

Podrobně načrtává tuzemskou květenu a opět nevynechá jedinou příležitost, aby svůj výklad rozšířil o další zajímavosti: o pamětihodných zahradách, o pivu, o pořekadlech, která s rostlinami souvisejí. Oceníme, že každou rostlinu se pokoušejí přizvaní odborníci přesně určit a připojit její nynější vědecké pojmenování. Zdalipak jste tušili, že tu růstával křivatec, podle Balbína rostlina typická výhradně pro Čechy?

Zvířenu Balbín načíná rybami a dle již zmíněného zvyku okamžitě obrací svou pozornost také k rybníkářství, zmíní budování rybníků. Pak se přesouvá k divoké zvěři, aby opět připomněl rozličné pověsti, které se zvířaty souvisejí – třeba o tom, jak uprchlá opice byly pověrčivými vesničany považována za samotného čerta. Zabýval se rovněž ptactvem a zařadil i příhody, jaké zažil s ochočeným papouškem, jenž se od něho nechával drbat na bříšku, zatímco kohokoli jiného kloval.

Zbývá dodat, že kniha obsahuje ještě dovětek vztahující se k přírodopisu Moravy. Ten ovšem nesepsal Balbín, nýbrž jeho kolega Tomáš Pešina z Čechorodu. Ten dokonce označil moravštinu za samostatný jazyk, který však má nejblíže k češtině. A své pojednání završuje konstatováním, že na Moravě vládla ve věcech víry taková libovůle, že téměř všechen lid spadl do tenat kacířství. “Tato náboženská svoboda nebo spíše nestoudnost trvala až do vítězství, kterého nejslavnější paměti císař a český král Ferdinand II. zdárně dosáhl nad Fridrichem Falckým 8. listopadu 1620 na Bílé hoře u Prahy. Tehdy se totiž náboženská svoboda, podobně jako celá Morava, bez váhání vrátila k poslušnosti vůči svému zákonitému vládci. Katolické náboženství se návratem k dřívějšímu stavu začalo ihned pozvedávat a vrátilo se ke svému někdejšímu lesku.“

Kniha, k níž je přiloženo rovněž CD s původním latinským textem, je zajisté svědomitě přichystána, avšak případného zájemce přece jen mate. Nikde – ani na obálce, ani nikde jinde – není jmenovitě uvedeno, že se jedná o překlad toliko první knihy z celkových dvanácti. Protože cena této publikace není nijak nízká (běžně stojí 895 korun, Academia ji na svých internetových stránkách nabízí za 716), koupě všech svazků - budou-li vůbec někdy vydány – se pořádně prodraží.

Bohuslav Balbín: Rozmanitosti z historie Království českého
Z latinského originálu přeložil Jiří A. Čepelák
Komentáře připojili Stanislav Komárek, Václav Cílek a Jiří A. Čepelák
Vydalo nakladatelství Academia, Praha 2017. 616 stran
Hodnocení: 100 %
Foto: kniha