Nakladatelství Karolinum vydalo pětisetstránkovou publikaci opatřenou ne zcela stravitelným názvem Hospodářský vzestup českých zemí od poloviny 18. století do konce monarchie, ale kterou vřele doporučuji každému, kdo se zajímá o nejen hospodářské dějiny. Kolektiv autorů - každou z jednotlivých tematických oblastí psal odborník na slovo vzatý - si rozdělil jednotlivé kapitoly, ať již se týkají právního zakotvení probíhajících proměn, demografického vývoje, daňové zátěže, situace v zemědělství či rychle se rozvíjejících "moderních" odvětví, jako byl průmysl, ale také služby, obchod a vůbec peněžní soustava.
Za mimořádnou přednost převažuji, že pojednání se vyhýbá do sebe zahleděné učenosti, ale naopak se pokouší srozumitelně oslovit i vyslovené laiky, aniž by autoři slevili z odborné úrovně. Svůj výklad zasazují do nadnárodních (celorakouských) či vysloveně mezinárodních kontextů. Důležité je, že stručně vysvětlí základní pojmy, s nimiž budou nadále pracovat (třeba kapitalismus, průmyslová revoluce, hospodářský růst, ale také tíživé hospodářské deprese sužující společnost i po celá desetiletí). Dosavadní ruční dřinu, jakkoli v mnoha oblastech převažovala i nadále, začala poznenáhlu nahrazovat mechanizace.
Ve sledované době totiž došlo k převratným změnám, jejichž tehdejší osvobozující dopad si dnes dokážeme jen stěží představit - jmenovitě zrušení nevolnictví roku 1781 a zrušení roboty 1848. Vždyť robotní povinnost zahrnovala i tři dny v týdnu! Zajímavé jsou rovněž údaje o početních stavech hospodářského zvířectva: téměř všech druhů (skot, prasata, koně, kozy) během 19. století přibývalo, jedině stáda ovcí spěla k zániku - posléze jejich stavy klesly na pouhou desetinu původního množství, nejspíš i v souvislosti s poklesem cen vlny. Ta dovážená ze zámoří byla prostě levnější. Nebo přestalo chutnat skopové?
Ovšem šance donedávna poddaného obyvatelstva volně se stěhovat za prací (nemluvě vystěhování do zahraničí) vedla k nebývalému nárůstu měst: v průběhu několika desetiletí se znásobily počty jejich obyvatel. Například Plzeň se z původních osmi tisíc (1830) vyšplhala na desateronásobek (1910) a v původně dvoutisícových Teplicích (taktéž 1830) sídlilo o tři čtvrtiny století později rovných 27 tisíc lidí. Ostrava rovněž začínala na dvou tisících, avšak před první světovou válkou se už přiblížila čtyřicetitisícovému městu.
Kniha dokládá, že sociální protiklady, rozdíly mezi chudými a bohatými, byly vskutku propastné. Kdo však dnes tuší, že stávky byly až do roku 1870 zakázané, a tudíž trestné? Také dětská práce byla vnímána jako něco samozřejmého a obvyklého. Dočteme se třeba, že podle dvorského dekretu z roku 1842 mohly být zaměstnávány děti již od 9 let, přičemž pracovní doba neměla přesáhnout 10 hodin. Po vzniku Československa byla dětská práce přípustná až po dovršení 12 let...
Neméně zajímavé údaje se týkají schopnosti státu zajistit obživu obyvatel i v dobách katastrofální neúrody (za hladomoru v letech 1771-1772 jen v Čechách zemřelo na čtvrt milionu lidí). Příznačná byla vysoká porodnost, ale také neméně vysoká úmrtnost, zejména dětská - odhaduje se, že nadpoloviční většinu všech zemřelých tvořily právě děti v nejútlejším věku. Složení obyvatelstva bylo věkově mladé: děti pod patnáct let zahrnovaly asi jednu třetinu populace, polovina obyvatelstva spadala do rozmezí 15 až 49 let. Lidí starších valem ubývalo, jistě i v souvislosti s tím, že kvapem narůstaly počty chudiny.
Zajímavé postřehy se týkají i proměňující se mentality - v tradiční vesnické pospolitosti měla nemanuální práce vysokou symbolickou hodnotu. Ten, kdo nemusel pracovat na poli nebo v dílně (a tak říkajíc se "živil hlavou"), býval považován za "pána" a tento náhled převažoval hluboko do dvacátého století. Bývalo snem stát se učitelem, knězem, úředníkem, případně železničářem, protože tato profese slibovala penzijní zajištění. Jenže opravdový kariérní vzestup stejně zajišťovala jen dobrá znalost němčiny, český jazyk byl dlouho vnímán jako sprostné dorozumívadlo.
Neméně zajímavé postřehy se týkají zaostávání habsburského mocnářství v předvečer první světové války za skutečnými "jestřáby" té doby, najmě za Německem, které po výbuchu válečného konfliktu vtahovalo Rakousko-Uhersko stále silněji do sféry svého politického i hospodářského vlivu. Stále jsme ochotni podceňovat spásný dopad osamostatnění, ačkoli bylo zřejmé, další setrvání v prostoru ovládaném německou rozpínavostí (v případě německého vítězství) nic pozitivního neslibovalo.
Zdeněk Jindra, Ivan Jakubec a kol.: Hospodářský vzestup českých zemí od poloviny 18. století do konce monarchie
Vydalo Karolinum, Praha 2015. 526 stran.
Hodnocení: 100%
Foto: kniha, www.e-republika.cz, www.ovocne-stezky.cz
| < Předchozí | Další > |
|---|
Letošní léto předvedlo různé podoby, kdy slunce pálilo o sto šest, na mnohé se nalepilo dovolenkové tempo (můj manžel ho nazývá „plážové“) a občas seslalo přílivy deště. Co dělají spisovatelé a ilustrátoři v létě? Jak se jim píše či kreslí po...
Dny evropského dědictví ( European Heritage Days - EHD ) každoročně v měsíci září otevírají nejširší veřejnosti brány nejzajímavějších památek, budov, objektů a prostor, včetně těch, které jsou jinak zčásti nebo zcela nepřístupné.
S ilustrátorem tajemného jména Vhrsti jsem se setkala poprvé jako redaktorka nového zpracování příběhů Boříka a jeho kamarádů od Vojtěcha Steklače. Společně jsme besedovali v roce 2010 n...
V našem městě jsou dva bijáky a v obou se hraje velice skvostně. Jeden je v Národním domě, druhý pak v Lidovém domě a hraje se v sobotu a v neděli. (…) My hoši, co spolu mluvíme, nechodíme do Národního domu, jelikož jsou tam okna vy...
Madeline ráda čte. Nic jiné ani dělat nemůže, protože její imunita nedokáže bojovat s venkovním světem. A tak je stále zavřená doma, ve svém sterilním pokoji. Všechno se ale změní, když se do sousedního domu nastěhuje nová rodina a s ní i klu...
