Dějiny Skandinávie v češtině
Banner

Dějiny Skandinávie v češtině

Tisk

dejiny skandinavie perexZatížení náloží knih, především detektivek a thrillerů, ze severu Evropy nám dává jisté obeznámení s tímto koutem světa. Ale měli bychom se také seznámit s historií zemí, které jsou dnes v různých průzkumech a žebříčcích označovaný jako nejzelenější, nejbezpečnější, nejrozvinutější a další pozitivní „nej“. Autor v knize ukazuje, že cesta za nejvyššími příčkami byla dlouhá a náročná.


Autor, kulturní antropolog, Ivo T. Budil přináší na 504 stránkách přehled severské historie od dob pravěku až k výhledu do budoucnosti. Nezapomíná ani na severskou mytologii, dočtete se o bozích Ódinovi, Lokim a dalších (v románové formě byste na ně narazili například v novém románu Loutkář autora Josteina Gaardera). Přechází chronologicky k Vikingům, středově, novověk. Zvlášť pak se zabývá osmnáctým, devatenáctým stoletím, poslední kapitola je věnována nejnovějším dějinám.

Díky této knize se můžete seznámit s historií severských zemí v širším kontextu. Nicméně jsem jako čtenář očekávala více antropologie, když je autor kulturní antropolog. Čtenář dostává totiž především informace z dějin z vojenského hlediska – kdo se kdy a kde utkal a kolik padlo životů – platí pro kapitoly od pravěku po osmnácté století. Autor se rozhodl historii podat takto, budiž. Bylo by ale pro čtenáře vhodnější, kdyby byl text doplněn o mapy (je zde pouze jedna v obrazové příloze) a ideálně i souhrn dění v grafické a časové podobě u jednotlivých kapitol, aby bylo možné se v záplavě dat a událostí lépe orientovat.

Další skupinou dat, která čtenáři dostanou, jsou ekonomická čísla a přehledy. I tak lze samozřejmě v knize najít spoustu zajímavostí, které laický čtenář jistě dosud neznal. Obrazová příloha by si zasloužila získat větší prostor, aby bylo ke každé zemi připojeno stejné množství materiálů.

Atraktivním doplněním knihy jsou citace z dávných kronik, autor se opírá často o citace Adama Brémského. V kapitole věnující se nejnovější historii se pak objevují poznámky k představovaným zemím z pohledu Karla Čapka.

Kniha určitě nadchne fanoušky vojenské historie, kteří se začtou do podrobných popisů bitevních strategií volených po dlouhá boje plná staletí. Příznivce kulturní antropologie si bude muset vyzobat těch pár informací, které byly do knihy vloženy.

dejiny skandinavie

Dějiny Skandinávie
Autor: Ivo T. Budil
Žánr: světové dějiny
Nakladatelství: Triton
Rok vydání: 2017
Počet stran: 504
Hodnocení: 70 %

Zdroj foto: www.tridistri.cz 

www.tridistri.cz/dejinyskandinavie?ItemIdx=26


 

Přihlášení



Milostpán. Kniha (nejen) pro milovníky koček

Milostpán je kočka. Někdo by mohl říci obyčejná kočka. Ale my, co kočky máme, víme, že žádná kočka není obyčejná. A Milostpán není obyčejný vůbec. Má svou čtvrť, na kterou dohlíží, všechny a všechno má pod tlapkou. Sice je jeho paničkou oficiálně Šéfka a její přítel Mlékoknír, ale pro něj je to nepodstatné. Dle něj Šéfka není jeho panička, ale jeho spolubydlící. Páníčka mají tak maximálně ti otravní slintové – čili psi.

Kriminálnice. Příběhy o vině, trestu a druhých šancích

Pokud vám dělá problém začíst se do románu, možná vás chytnou poutavé rozhovory s ženami, které skončily za mřížemi. Knížka, jednoduše nazvaná Kriminálnice, vypráví osudy několika trestankyň z ženské věznice ve Světlé nad Sázavou, které jsou vyprávěné formou otázek a odpovědí. Své svěřenkyně vyzpovídala ředitelka tohoto vězeňského ústavu, Gabriela Slováková, která udělala to nejlepší, co mohla. Knihu vydalo nakladatelství Nastole.

Banner

Hledat

Videorecenze knih

Načítám nejnovější video z playlistu...

Rozhovor

Taťána Roskovcová: Se sestrou se dokážeme na sebe hezky napojit a společně „vyprávět“ ty hluboké příběhy

archiv Taťána Roskovcová 2

Přes dvě desetiletí spolupracovala s Karlem Gottem, tři roky s Ondřejem Havelkou a jeho Melody Makers, hrála a zpívala na scéně Národního divadla v Praze v jazzové opeře Dobře placená procházka ...

I když je komedie Pět švestek o stáří, nechybí v ní vtip, humor i splněné sny

Když jsem před pár dny zamířil do kina na nový český film Pět švestek (2026), moc jsem o něm nevěděl. Snad jen to, že režisérem je „oscarový“ Jan Svěrák a že se na plátně objeví herci, kteří ve filmu hlavní nebo titulní role – snad jen s výjimkou Oldřicha Kaisera – teď nehrají. Přitom jde o velké herecké osobnosti, což jsou v tomto případě Lenka Termerová, Jan Vlasák, Dana Syslová a Petr Kostka. Ti všichni jsou aktivnější přece jenom více v divadle a televizi, nicméně celovečerní film Pět švestek může být pro ně parádní příležitostí i skvělým zadostučiněním.

Čtěte také...

Co vše v průběhu tisíciletí souviselo s putováním po Hedvábné cestě z Číny až do Evropy

Hedvabna stezka perexPo celá tisíciletí kvetl obchod mezi Evropou a Čínou (a zdaleka se nejednalo jen o pověstné hedvábí) a několikeré trasy, vedené jak po nehostinné souši, tak po moři, dosahovaly k osmi tisícům kilometrů, ale mohly být o mnoho d...

Z archivu...


Výtvarné umění

Graffiti – jazyk ulice se znamením vandalismu aneb ilegální umění v legálním světě

grafiti mestem posedliGalerie hl. m. Prahy – Městská knihovna připravila unikátní mezinárodní výstavu s názvem ´Městem posedlí´, největší v dosavadní historii České republiky! Tímto z podstaty kontroverzním projektem (výsta...

Divadlo

Muzikálové herce z JAMU zaujalo dílo španělské řeholnice

hrad v nitru 200Nezvyklou látku si pro inscenaci Hrad v nitru zvolil její scénárista a režisér Dodo Gombár. Nový titul, který připravil se šesti studenty muzikálového herectví Divadelní fakulty JAMU, je inspirován stejnojmenným dílem španělské řeholnice Te...

Film

Záhy vypukne svátek filmu

febio perex1Největší a současně nejzávažnější filmovou akcí konanou v Praze je nepochybně Febiofest, letos uspořádaný ve dnech 19. až 27. března 2015. Již po několik let jej zdobí soutěžní sekce - v čele poroty letos stane le...