Ústecké muzeum splácí svůj dluh

Ústecké muzeum splácí svůj dluh

Tisk

MuzeumUsti perexPrvní kroky každého nového zaměstnance v ústeckém podniku Setuza vedly do propagačního oddělení k fotografovi panu Adolfu Čejchanovi a to už od roku 1950. Bez služebního průkazu s aktuální fotografií se do závodu nemohlo vstupovat.

 

 


Pan Čejchan se narodil 3.3.1930 v Turnově, ale dětství a studentská léta již prožívá v Ústí nad Labem. Po vystudování Státní grafické školy v Praze se vrací domů a nastupuje do zaměstnání v Setuze. O několik let později se stává jeho kolegou, grafik a malíř Zdeněk Urban (o jehož životě a výstavě Obrázky ze života jsme na kultuře21 také psali), až do jejich odchodu do důchodu v roce 1990. Oba mimo své pracovní povinnosti zachycovali každodenní běžný život lidí i města a každý po svém způsobu. A tak jak za malíře „mluví“ jeho obrázky, tak za fotografa jeho snímky.

MuzeumUsti6

Pan Čejchan patří mezi nejlepší ústecké fotografy druhé poloviny 20. století. Jeho snímky byly oceňovány na výstavách doma i v zahraničí (hlavní cenu v soutěži ORWO získal za cyklus „Poslední den v sanatoriu“ v roce 1968). Jeho fotografie se často objevovaly v regionálním i celostátním tisku. Byl také dvorním fotografem amatérského Malého divadla a jeho zásluhou se tak zachovaly snímky i z této zájmové dlouholeté činnosti.

MuzeumUsti1

Již v roce 1961 byla uskutečněna jeho první ústecká výstava pod názvem Město a lidé kolem nás. Úspěšně se prezentoval na soutěžním klání „Humor a satira na Haškově Lipnici“ kde v roce 1963 získal třetí cenu a v následujícím roce již cenu hlavní. Podílel se takéna knize „Ústecké retro“ v roce 2011.

MuzeumUsti

Současná výstava v ústeckém muzeu poskytuje návštěvníkovi průřez celé jeho tvorby, na své si tak přijdou milovníci rostlin či historie i fotografičtí odborníci. A mnozí tam objeví i vzpomínky na své mládí, a mladí zase uvidí, jak dříve vypadal běžný život na ulici i jak se změnilo samo město. Je možné si prohlédnout i jeho knihu „Co vyprávěl koniklec z holého vrchu“ doprovázenou jeho vlastním krásným poetickým textem.

MuzeumUsti4

A cyklus „Skvosty českého středohoří“ opravdu nabízí z přírody to, co se hned tak nepodaří vidět. Těch fotografií je tam přes 150 převážně černobílých a mezi nimi i ty, vytvořené speciální fotografickou technikou. A že se i s digitálním fotoaparátem dají udělat krásné snímky, to na výstavě dokazuje svými fotografiemi, přestože se na tuto novou techniku zaměřil až v poslední době.

MuzeumUsti3

Jeho snímky si na nic nehrají, ukazují a zachycují ten neopakovatelný okamžik po zmáčknutí spouště fotoaparátu. Jeho archiv snímků je za ta dlouhá léta obrovský a je dobře, že jeho část věnoval muzeu pro budoucí pokolení.

MuzeumUsti5

Výstava je doplněna dobovými fotoaparáty z muzejních sbírek a navazuje tak na dobu, kdy fotografie vznikly.

MuzeumUsti2

A co muzeum považovalo za svůj nesplacený dluh? V muzejní knihovně je již 50 let jeho kniha „Mladýma očima“ bez autorova podpisu a nebyla jediná, kterou pan Čejchan při vernisáži vlastnoručně podepisoval.

Foto z výstavy: autorka článku

www.kultura21.cz/vytvarne-umeni/11195-zdenek-urban-muzeum-mesta-usti-nad-labem-obrazky-ze-zivot


 
Banner

Přihlášení



Ryby nepláčou: Čtivá beletrie s přesahem

V nakladatelství Motto vyšla kniha Adama Chromého nazvaná Ryby nepláčou. Zaujala mě svou anotací, aktuálním tématem i příslibem humoru.

Bláznivá romantika Láska, chaos a alpaka

Nakladatelství Metafora vydalo v květnu feel-good knihu německé autorky Melanie Lane pod názvem Láska, chaos a alpaka. Něco tak milého, šíleného a plného romantiky i zvířátek jsem dlouho nezažila. Pokud hledáte příjemnou chaotickou jízdu, rozhodně tuto milou knížku omrkněte!

Banner

Hledat

Videorecenze knih

Načítám nejnovější video z playlistu...

Rozhovor

„Jsem z těch tkalců, co pracují současně na více stavech,“ prozrazuje na sebe spisovatelka Martina Drijverová

altPo dlouhých čtrnácti letech se Albatros vrátil ke knize Domov pro Marťany. Už její první vydání se vleklo neuvěřitelných 8 let. Nakladatelé, jako kdyby se této knížky báli. Veřejnost odborná ji vřele přijala – získala pět lit...

Být krysou je volba. Ale pro některé jediná šance

Henrietta Johnová (Barbora Bolíková) přišla o dítě a další mít nemůže. Tato ztráta v jejím životě vytvořila trhlinu, kterou se nedaří zacelit. Jednou však trhlinou pronikne záblesk naděje. Johnové zkříží cestu žena, která se snaží zbavit toho, po čem Johnová tak moc touží. Je to nový začátek nebo jen další falešná naděje?

Čtěte také...

Mezinárodní projekt propaguje místa spjatá s tradiční výrobou

tradice 200Projekt  Genius loci, spolufinancovaný Evropskou unií, který podporuje Evropská federace asociací průmyslových a technických památek, se zaměřuje na zviditelnění dědictví řemeslné výroby a malých výrobních podniků. Snahou je vyzdvihnout jejich výz...


Divadlo

„My pijeme rum!“

zavislosti navzdory200Závislost. Máte taky na něčem závislost? Možná nějakou, která není škodlivá pro vaše okolí – dezert po obědě? Ranní káva? Že nesmíte chybět na žádné premiéře filmu, divadelní hry…? A co ty horší formy závislosti, které už ovli...

Film

Antropologický výzkum v kuchyních starých mládenců

kitchen 200Nedávno jsem se přesvědčila o tom, že inspirace může přijít opravdu kdekoliv a kdykoliv. Na přednášce o antropologii nám byl v rámci metod zkoumání doporučen norsko-švédský film Povídky z kuchyně. A jako správný zapálený fanoušek antropologick...