První kroky každého nového zaměstnance v ústeckém podniku Setuza vedly do propagačního oddělení k fotografovi panu Adolfu Čejchanovi a to už od roku 1950. Bez služebního průkazu s aktuální fotografií se do závodu nemohlo vstupovat.
Pan Čejchan se narodil 3.3.1930 v Turnově, ale dětství a studentská léta již prožívá v Ústí nad Labem. Po vystudování Státní grafické školy v Praze se vrací domů a nastupuje do zaměstnání v Setuze. O několik let později se stává jeho kolegou, grafik a malíř Zdeněk Urban (o jehož životě a výstavě Obrázky ze života jsme na kultuře21 také psali), až do jejich odchodu do důchodu v roce 1990. Oba mimo své pracovní povinnosti zachycovali každodenní běžný život lidí i města a každý po svém způsobu. A tak jak za malíře „mluví“ jeho obrázky, tak za fotografa jeho snímky.
Pan Čejchan patří mezi nejlepší ústecké fotografy druhé poloviny 20. století. Jeho snímky byly oceňovány na výstavách doma i v zahraničí (hlavní cenu v soutěži ORWO získal za cyklus „Poslední den v sanatoriu“ v roce 1968). Jeho fotografie se často objevovaly v regionálním i celostátním tisku. Byl také dvorním fotografem amatérského Malého divadla a jeho zásluhou se tak zachovaly snímky i z této zájmové dlouholeté činnosti.
Již v roce 1961 byla uskutečněna jeho první ústecká výstava pod názvem Město a lidé kolem nás. Úspěšně se prezentoval na soutěžním klání „Humor a satira na Haškově Lipnici“ kde v roce 1963 získal třetí cenu a v následujícím roce již cenu hlavní. Podílel se takéna knize „Ústecké retro“ v roce 2011.
Současná výstava v ústeckém muzeu poskytuje návštěvníkovi průřez celé jeho tvorby, na své si tak přijdou milovníci rostlin či historie i fotografičtí odborníci. A mnozí tam objeví i vzpomínky na své mládí, a mladí zase uvidí, jak dříve vypadal běžný život na ulici i jak se změnilo samo město. Je možné si prohlédnout i jeho knihu „Co vyprávěl koniklec z holého vrchu“ doprovázenou jeho vlastním krásným poetickým textem.
A cyklus „Skvosty českého středohoří“ opravdu nabízí z přírody to, co se hned tak nepodaří vidět. Těch fotografií je tam přes 150 převážně černobílých a mezi nimi i ty, vytvořené speciální fotografickou technikou. A že se i s digitálním fotoaparátem dají udělat krásné snímky, to na výstavě dokazuje svými fotografiemi, přestože se na tuto novou techniku zaměřil až v poslední době.
Jeho snímky si na nic nehrají, ukazují a zachycují ten neopakovatelný okamžik po zmáčknutí spouště fotoaparátu. Jeho archiv snímků je za ta dlouhá léta obrovský a je dobře, že jeho část věnoval muzeu pro budoucí pokolení.
Výstava je doplněna dobovými fotoaparáty z muzejních sbírek a navazuje tak na dobu, kdy fotografie vznikly.
A co muzeum považovalo za svůj nesplacený dluh? V muzejní knihovně je již 50 let jeho kniha „Mladýma očima“ bez autorova podpisu a nebyla jediná, kterou pan Čejchan při vernisáži vlastnoručně podepisoval.
Foto z výstavy: autorka článku
www.kultura21.cz/vytvarne-umeni/11195-zdenek-urban-muzeum-mesta-usti-nad-labem-obrazky-ze-zivot
| < Předchozí | Další > |
|---|
Prečítajte si rozhovor s Martinom Korčokom z Múzea holokaustu.
Z desítek publikací, které Academia každý měsíc vydává, mě zaujaly dva tituly, které jsou sice rozdílné svým zacílením, avšak spojuje je schopnost čtenáře oslovit, a to jak zaujetím, tak svědomitostí autorů, vysokoškolských pedagogů. První se n...
Ředitel Galerie Rudolfinu Petr Nedoma a historička umění Milena Slavická za pomoci v Londýně žijícího českého malíře Hynka Martince, připravili výstavu Bey...
Román britského spisovatele Simona Mawera se odehrává v Brně, mezi roky 1925 a 1968. Podkladem příběhu je osud lidí kolem slavné vily Tugendhat, světově uznávaného architekta Ludwiga Miese van der Rohe.
Legendární režisér Clint Eastwood má v polovině světa (ne vlastní vinou) vypěstovanou zvláštní auru tvůrce, kterému se podaří vše, na co sáhne. Je to dáno tím, že jeho slabší počiny se kinosálům mimo vlastní domovinu většinou vyhnou a ví o nich ...
