První kroky každého nového zaměstnance v ústeckém podniku Setuza vedly do propagačního oddělení k fotografovi panu Adolfu Čejchanovi a to už od roku 1950. Bez služebního průkazu s aktuální fotografií se do závodu nemohlo vstupovat.
Pan Čejchan se narodil 3.3.1930 v Turnově, ale dětství a studentská léta již prožívá v Ústí nad Labem. Po vystudování Státní grafické školy v Praze se vrací domů a nastupuje do zaměstnání v Setuze. O několik let později se stává jeho kolegou, grafik a malíř Zdeněk Urban (o jehož životě a výstavě Obrázky ze života jsme na kultuře21 také psali), až do jejich odchodu do důchodu v roce 1990. Oba mimo své pracovní povinnosti zachycovali každodenní běžný život lidí i města a každý po svém způsobu. A tak jak za malíře „mluví“ jeho obrázky, tak za fotografa jeho snímky.

Pan Čejchan patří mezi nejlepší ústecké fotografy druhé poloviny 20. století. Jeho snímky byly oceňovány na výstavách doma i v zahraničí (hlavní cenu v soutěži ORWO získal za cyklus „Poslední den v sanatoriu“ v roce 1968). Jeho fotografie se často objevovaly v regionálním i celostátním tisku. Byl také dvorním fotografem amatérského Malého divadla a jeho zásluhou se tak zachovaly snímky i z této zájmové dlouholeté činnosti.

Již v roce 1961 byla uskutečněna jeho první ústecká výstava pod názvem Město a lidé kolem nás. Úspěšně se prezentoval na soutěžním klání „Humor a satira na Haškově Lipnici“ kde v roce 1963 získal třetí cenu a v následujícím roce již cenu hlavní. Podílel se takéna knize „Ústecké retro“ v roce 2011.

Současná výstava v ústeckém muzeu poskytuje návštěvníkovi průřez celé jeho tvorby, na své si tak přijdou milovníci rostlin či historie i fotografičtí odborníci. A mnozí tam objeví i vzpomínky na své mládí, a mladí zase uvidí, jak dříve vypadal běžný život na ulici i jak se změnilo samo město. Je možné si prohlédnout i jeho knihu „Co vyprávěl koniklec z holého vrchu“ doprovázenou jeho vlastním krásným poetickým textem.

A cyklus „Skvosty českého středohoří“ opravdu nabízí z přírody to, co se hned tak nepodaří vidět. Těch fotografií je tam přes 150 převážně černobílých a mezi nimi i ty, vytvořené speciální fotografickou technikou. A že se i s digitálním fotoaparátem dají udělat krásné snímky, to na výstavě dokazuje svými fotografiemi, přestože se na tuto novou techniku zaměřil až v poslední době.

Jeho snímky si na nic nehrají, ukazují a zachycují ten neopakovatelný okamžik po zmáčknutí spouště fotoaparátu. Jeho archiv snímků je za ta dlouhá léta obrovský a je dobře, že jeho část věnoval muzeu pro budoucí pokolení.

Výstava je doplněna dobovými fotoaparáty z muzejních sbírek a navazuje tak na dobu, kdy fotografie vznikly.

A co muzeum považovalo za svůj nesplacený dluh? V muzejní knihovně je již 50 let jeho kniha „Mladýma očima“ bez autorova podpisu a nebyla jediná, kterou pan Čejchan při vernisáži vlastnoručně podepisoval.
Foto z výstavy: autorka článku
www.kultura21.cz/vytvarne-umeni/11195-zdenek-urban-muzeum-mesta-usti-nad-labem-obrazky-ze-zivot
| < Předchozí | Další > |
|---|





Po dlouhých čtrnácti letech se Albatros vrátil ke knize Domov pro Marťany. Už její první vydání se vleklo neuvěřitelných 8 let. Nakladatelé, jako kdyby se této knížky báli. Veřejnost odborná ji vřele přijala – získala pět lit...

Závislost. Máte taky na něčem závislost? Možná nějakou, která není škodlivá pro vaše okolí – dezert po obědě? Ranní káva? Že nesmíte chybět na žádné premiéře filmu, divadelní hry…? A co ty horší formy závislosti, které už ovli...
Nedávno jsem se přesvědčila o tom, že inspirace může přijít opravdu kdekoliv a kdykoliv. Na přednášce o antropologii nám byl v rámci metod zkoumání doporučen norsko-švédský film Povídky z kuchyně. A jako správný zapálený fanoušek antropologick...