Kultura21.cz

Masopust představuje již tradičně období veselí, jídla a hodování mezi dvěma postními dobami (od Tří králů až do Popeleční středy).

  Původně slovo masopust označovalo dobu, kdy se podle církevních zvyklostí nejedlo maso a jako masopust byla označována doba velikonočního či spíše předvelikonočního půstu. Postupně se ale začal slovem masopust označovat jiný úsek roku, což přetrvalo až do dnešní podoby.                       

V některých evropských jazycích se masopust označuje také jako karneval. Toto slovo, původem z italštiny, znamená v přeneseném významu dej vale masu či opusť maso (carni vale). Z hlediska původního významu tak karneval znamená totéž co masopust.                                              

Carnevale Praha letos podeváté                                                                                                           

V pořadí již 9. ročník obnovených masopustních slavností v historickém centru Prahy nabízí návštěvníkům až do 17. března pestrý program plný koncertů, karnevalových večerů, hostin, přehlídek a dalších kulturních akcí. Festival navazuje na výpravné historické alegorické slavnosti pořádané na území Čech, jejichž počátek sahá už do období hlubokého středověku.                        

V rámci doprovodného programu letošního festivalu se konají také koncerty barokní hudby Musica Amorosa v historických prostorách Clam-Gallasova paláce. 

Po celou dobu masopustních oslav budou probíhat na Staroměstském a Václavském náměstí na improvizovaných scénách programy pouličních divadel a akrobatů s názvem Divertimento Furioso. Součástí karnevalu jsou také unikátní plavby Pražskými Benátkami – romantické vyjížďky gondolou. Ačkoliv masopust není svátkem církevním, přece jen je liturgií trochu ovlivněn. Je to totiž doba, které předchází postnímu předvelikonočnímu období. Lidé se v čas masopustu veselili, hodovali a tancovali, protože od popeleční středy následoval půst, během kterého si na voňavé vepřové hody museli nechat zajít chuť.                                                                                                                         

K oslavám masopustu neodmyslitelně patřili masopustní průvody, plný zábavných kostýmů. Masopust představuje velice oblíbený lidový svátek. Dříve jej lidé slavili od Tří králů, až do popeleční středy. Poté následoval čtyřicetidenní půst, který trval až do Velikonoc. Klasické masopustní oslavy dnes začínají tři dny před popeleční středou. Masopust byl obdobím, ve kterém se lidé radovali, veselili, pořádali maškarní průvody a hlavně hostiny, protože následovala dlouhá postní doba. K masopustnímu veselí se kromě hostin konaly vepřové hody.   

Každý, kdo se průvodu masek zúčastnil, věnoval pečlivou přípravu svému kostýmu. Lidé si vyráběli veselé masky, a v průvodu pak dováděli a žertovali. Záleželo na fantazii každého, jakou masku si vyrobí. Existovali ale tradiční kostýmy, které nemohly v žádném masopustním průvodu chybět. Byl to hlavně med, vedený na řetězu. Další tradiční maskou byl kostým kobyly, ve kterém šli dva lidé. To proto, aby měl kůň čtyři nohy. Nechyběl ani Žid s pytlem na zádech, bába s nůší, kominík se žebříkem, kozel, smrtka s kosou nebo tlustý, strakatě oblečený masopust bakchus, který skončil popravou. Masopustní průvod procházel vesnicemi, kde jim vždy bylo nabídnuto pohoštění, a všichni se radovali a veselili.

 
Foto:autor
www.carnevale.cz