Jak naše pradědečky a prababičky vábily pohyblivé obrázky

Jak naše pradědečky a prababičky vábily pohyblivé obrázky

Tisk

kinematografie 200Sotva bychom dnes nalezli pamětníka, jenž by na základě vlastní zkušenosti dosvědčil, jak vyhlíželo promítání filmů před první světovou válkou, jaký vztah se k nim tehdy prosazoval a z čeho všeho byly pohyblivé obrázky, samozřejmě černobílé a němé, obviňovány. Nezbývá tudíž dnešním badatelům nic jiného než se trpělivě ponořit do studia archivních záznamů českých, rakouských i německých, dobového tisku a dalších materiálů, chtějí-li vniknout do vnímání filmového média v časech, kdy stále bylo považováno za pouťovou atrakci, která své diváky spíše kazí, než že by je zušlechťovala a povznášela. Přesně to načrtává Ivan Klimeš v 15 původně samostatných studiích, nyní shrnutých do knihy nazvané jednoduše - Kinematograf!

Je jistě záslužné, že texty vyšly takto shrnuty do jednoho svazu, protože jejich původní vydání (ať již časopisecká nebo ve sbornících) jsou dílem omezeně dostupná, dílem téměř neznámá, protože málokdo se s nimi mohl seznámit. Přitom autor zjišťuje leckteré svérázné libůstky: třeba tu, že promítači, ručně točící klikou u projekčního přístroje, nejen mohli, ale dokonce museli zrychlovat či zpomalovat promítání. Dokonce se dochovaly přesné písemné pokyny.

Klimeš probírá ledasco - zastavuje se u hudebního i verbálního doprovodu (jdou doloženy případy, kdy uváděný snímek byl doprovázen vysvětlováním a komentováním děje), zkoumá členění filmu do jednotlivých aktů, dějství či jednání, v čemž lze spatřovat vliv právě takto rozvržených dramat (a kupříkladu italské filmy metráže jsou podnes rozdělovány do dvou přestávkou oddělených částí).

Všímá si reklamy a propagace, majících nalákat ani ne tak diváky jako majitele kin. Nechybějí ani reprodukce dobových plakátů a seznamy nabízených děl, mezi nimiž lze dohledat i pikantní "pařížské" historky erotického rázu. Nepředstavujme si však nějaké pornografie v dnešním pojetí - asi bychom se podivili, co před sto lety vzbuzovalo pohoršení: stačilo pouhé obnažení ženského těla, ať již v důvodu koupele nebo sezení modelky u malíře.

Ostatně všelicí umravňovatelé, zejména pak ti nábožensky horliví (aniž rozhodovalo, zda se považovali za protestanty nebo katolíky), soustavně upozorňovali, že filmy kazí mravy, vybízejí k nápodobě neřádného chování a především svádí nezkušenou mládež na scestí. Mládež se během promítání bezuzdně směje, fandí záporným hrdinům a dokonce se jako oni chová. Při čtení studie věnované tomuto tématu (příznačně nazvané Děti v brlohu), naplněné obšírnými úryvky z dobového tisku, si snadno uvědomíme, jak se vznášené argumenty podobají tvrzením novodobých mravokárců, že film a televize ohrožují mravní výchovu, ať již násilnostmi nebo sexem.

Mezi tehdejšími rozhorlenci nalezneme i známá jména, třeba Petra Zenkla, pozdějšího antikomunistického politika. Obecně lze ovšem tvrdit, že tehdy uznávané osobnosti zejména z uměnovědného okruhu se vůči filmu, šířícímu podle nich primitivní nejapnosti, vymezovaly negativně, stačí jmenovat významného divadelního kritika Jindřicha Vodáka. Ale není vyloučeno, že podezíravost vychovatelů, učitelů a koneckonců rovněž úřadů byla notně zveličená.

Stačí se začíst do jen málo pozdějšího spisku Študáci a kantoři: profesor Jaroslav Žák ve svém humorně nadsazeném vyprávění tvrdí, že mládež (přinejmenším středoškolská) by o pochybnou podívanou žádný zájem neprojevila, ale v okamžiku, kdy byl vyřčen ředitelský zákaz, považovala průnik na zapovězené představení za věc stavovské cti. Avšak přehlížení, ba opovrhování vytrvale přežívalo - vždyť ještě v prvorepublikové Československé vlastivědě je film odbyt několika řádky jako pouhá technická hračka.

Ivan Klimeš zpracoval také monografické náčrty, vztahující se k raným filmařským aktivitám několika umělců (František Langer, Gustav Machatý), k tupě vlasteneckým produktům právě vzniklé republiky, případně se dotýká konkrétního filmu (jmenovitě přepisu Máchových Cikánů z roku 1921) nebo zamýšleného kolektivního německého projektu (sbírka libret v knize Kinobuch), na němž se podílel rovněž již zmíněný Langer. A samozřejmě nechybí ani stať o úspěšném startu národní kinematografie na pražské výstavě architektury a inženýrství roku 1898. Jan Kříženecký tam v pavilónu Český kinematograf předváděl vlastnoručně natočené snímky hrané i dokumentární. Některé se i zachovaly...

Co ještě podotknout ke knize samotné? Přináší v lecčems objevný pohled na začátky filmového podnikání a jeho ohlasy. Ale stejně jako další publikace (například Szczepanikovy Konzervy se slovy) skládá pouhé střípky do obrazu celkových dějin, na které už více než půlstoletí marně čekáme - práce na nich započaly po znovuzaložení Filmového ústavu v roce 1963, ale nikdy nepřesáhly rozměr pouhých tezí, vzápětí zavržených. Dvojmocný docent Ivan Klimeš, souběžně vědecký pracovník v oddělení výzkumu Národního filmového archivu i vedoucí katedry filmových studií na Filozofické fakultě UK, by snad mohl konečně zaštítit kutání na historii české (československé) kinematografie. Jinak po něm zbude jen několik roztroušených článků...

kinematografie

Ivan Klimeš: Kinematograf! Věnec studií o raném filmu
Vydala nakladatelství Casablanca a Národní filmový archiv, Praha 2014. 256 stran.

Hodnocení: 90%

Foto: kniha


 
Banner

Přihlášení



Vzpoura oceánů ohrožuje lidstvo

Tento fascinující ekothriller, v němž autor zobrazuje vzpouru přírody proti lidstvu jako hororový scénář, nad nímž se tají dech, se stal světovým bestsellerem. Jeho druhé vydání přináší na knižní trh nakladatelství Laser ze společnosti Euromedia Group. První díl už leží na pultech knihkupectví, díl druhý je aktuálně v předprodeji a můžeme se na něj těšit již v únoru 2023.


Laser

Zjistěte, jak přežít ve městě i v přírodě

Kurz přežití je název knihy od Amara Ibrahima, který se dlouhodobě věnuje přežití – pořádá kurzy i o něm přednáší. Tento titul by si měl přečíst každý.


BizBooks
Banner

Rozhovor

Dělám věci tak, jak je cítím. Naplno, říká zpěvák Pavel Novák


pavel novak 200I když je synem slavného zpěváka Pavla Nováka a navíc jde v jeho šlépějích, své postavení hned v několika oblastech si vybudoval jen díky svému talentu a pracovitosti. Nevěnoval se vždy jen muzice, ale nakonec se v ní zase našel. Pr...

Hledat

Je libo dystopii?

Kdo sleduje knižní svět, nemohl minout knihu Znamenitá mrtvola od argentinské spisovatelky Agustiny Bazterricy. Jaká je?


Fobos

Z archivu...

Čtěte také...

Desátý ročník Severského filmového podzimu odstartuje litevské drama

sasa200Na jubilejním desátém ročníku Severského filmového podzimu budou moci diváci zhlédnout nejen filmy evropského severu, ale i zástupce litevské kinematografie. Festivalové filmy podzimního výběru se představí ve 22 městech České republiky. Během pražské...


Literatura

Ocelové srdce: Jednohubka od Alberta Čuby

ocelove srdce 200Noir román z černého města to je podtitul díla Ocelové srdce od českého herce, spisovatele, režiséra, producenta a divadelníka Alberta Čuby.

...

Divadlo

Zabíjejte popírače klimatických změn. Švandovo divadlo chystá satirickou komedii o střetu politiky a ekoteroristů

Zabijejte popirace 200Co se stane, když se mocná síla klimatické změny střetne s nepružnými osobami z nejvyšší politiky? Ministryně životního prostředí se ocitá v největší morální krizi za svoji kariéru a koncert v australském parlamentu, který je...

Film

Future gate festival scifi filmů letos proběhl ve znamení něžného pohlaví

futuregatefest perexMilovníci scifi filmů si i letos přišli na své. V pražském kině Lucerna probíhal festival scifi filmů z let minulých i ze současnosti. Tématem letošního ročníku byly ženy ve scifi.

...