Olomoucká univerzita zkoumá prezentaci světa kolem nás
Kultura21.cz

Olomoucká univerzita zkoumá prezentaci světa kolem nás

TV komiks perexPodává televizní zpravodajství doopravdy objektivní obraz světa kolem nás? Nebo ve skutečnosti vyzněním záměrně manipuluje, neboť v tvaru zkráceném až na samu hranici ještě únosné délky (či spíše krátky) snadno vytušíme jak záměrný výběr a opracování obrazového materiálu, tak podsouvání žádoucího výkladu? A co si počít s komiksy? Jsou obrázkové příběhy určeny pologramotným jedincům, pro něž je "obyčejné" čtení příliš náročné? Když začínaly v druhé půli 19. století v Americe masově vycházet, prý měly oslovit hlavně přistěhovalce, kteří anglický jazyk - nemluvě o psaní - sotva zvládali.


Prvním tématem se zabývá Marek Lapčík v knize Televizní zpravodajství jako paradox s výmluvným podtitulem Jak (ne)rozumět zpravodajství. Autor ji zamýšlí jako první část celkem trojdílného pojednání a v budoucnu hodlá zkoumat nejen vnější vzhled zpravodajství, ale také jeho strukturu a zejména jeho vyznění.

Zpravodajské působení médií je v současnosti nepochybně určujícím zdrojem informací, takže nepřekvapí, že každá televize se zapřísahá, že právě její zpravodajství přináší zcela nestranné informace. Diváci jsou ochotni tomu věřit - vždyť přece to či ono spatřili na vlastní oči. Ale Lapčík zjišťuje nejen to: jestliže na jedné straně zpravodajství předstírá řekněme komplexnost informace, na druhé straně stejně úspěšně zastírá, že se jedná o složitou komunikační konstrukci, která je přesto vnímána jako naprosto jednoduchá a přehledná.

1 digizone.cz

Ovšem případného zájemce musím hned varovat: před čtenářem se zde otvírá svět vysoce odborného pojednání, kde termínem naprosto základním, kterému je nutno bezpečně rozumět, je "komplexní komunikát". Televizní zpravodajství coby komplexní komunikát, postupující v závazných kódech od reality přes její mediální reprezentaci až k divácké interpretaci, totiž vystupuje jako specifický typ kulturního diskursu. Inu, v "echt" vědeckých spisech si laik málokdy s chutí počte a Marek Lapčík na něho rozhodně nemyslel.

Druhá publikace Studia komiksu: možnosti a perspektivy je naproti tomu souborem rozličných příspěvků od patnácti autorů, kteří pokrývají tento složitý fenomén od zobecňujících úvah až po vypodobnění konkrétních případů. Kladou si základní otázku, co a jak v komiksu, tedy v obrázkových příbězích, vlastně studovat, zabývají se jeho hranicemi a limity, zkoumají sepětí s novými médii, s digitalizací a vstupem do internetového prostředí. Do komiksu ovšem vplouvají i počiny vyrůstající z odlišných tradic, jak nasvědčuje japonská manga. (A to stranou pozornosti zůstávají v Itálii tak oblíbené "fotoseriály".)

Samozřejmě nemohou chybět ani průhledy do tuzemského dění. Historické výpravy přibližují začátky kreslených příběhů v druhé půli předminulého století, jejich dospívání v prvorepublikovém mezidobí i jeden z vrcholů poválečného období, jakým je legendární Čtyřlístek. Právě ve studii o Čtyřlístku se dočteme, že v českém prostředí se komiks uchytil ve čtivu určeném primárně (předškolním či ještě chabě čtoucím) dětem. Z vlastní zkušenosti mohu dosvědčit, že zájem o Čtyřlístek vyprchával společně s přecházením na takovou četbu, která už nevyžadovala podpůrnou berličku v podobě doprovodných obrázků.

1 ctyrlistek komiks

Komiks, pokud jej nahlížíme v historické perspektivě, však může sloužit i jako doklad měnících se náhledů všeho druhu, tedy toho, co je dnes označováno za "politickou korektnost". Například Tintin v Kongu (1930/1931) ještě pracuje s běžnými koloniálními stereotypy (ušlechtilý a přemýšlivý běloch v protikladu k primitivním domorodcům), aniž na takovém přístupu cokoli vadilo, byl totiž vnímán jako obvyklý a správný. Spíš by tehdy pohoršilo, kdyby příběhy hlásily pravý opak. Jak dokládá připojený dvojobrázek (v knize strany 54-55), v pozdějších vydáních se závadné pasáže překreslovaly, aby odpovídaly právě panujícím zvyklostem.

Ostatně komiks, zvláště ten umělecky ambiciózní, rád hlásá nějaké "ideje". Ty ostatně ovládaly už proslulé předchůdce komiksu. Tak tomu bylo v antice: proslulý Trajánův sloup, pokrytý bezpočtem obtáčejících se reliéfů, zpodobňuje dobyvatelské úspěchy tohoto římského císaře. Tak tomu bylo ve středověku, kdy neméně slavná tapisérie z Bayeux, šedesát metrů dlouhá tkanina, zachycuje ve vyšívaných obrázcích výjevy z anglických dějin 11. století.

1 tintin au congo

Lze jen litovat, že v knize nenalezneme nic o "druhém životě" komiksů, zvláště pak v případě filmové (hrané i animované) adaptace. Většinou se tak ještě zdůrazní prostoduchost předlohy. Vysloveně je škoda, že třeba do zamyšlení nad Čtyřlístkem nebyl doplněn jeho filmový přepis, přijatý s notnými rozpaky.

Zato jednoznačnou pochvalu si zaslouží příloha, obsahující přetisky starých českých obrázkových seriálů, publikované mezi roky 1914 a 1947. Zaplňuje rovnou čtvrtinu rozsahu celé knihy, téměř 125 stran a dokládá, že do obrázku vkládané "bubliny" s texty se vyskytovaly souběžně se zpravidla veršovaným doprovodem umísťovaným pod obrázek. A zvědavce hned mohu ujistit, že notoricky známé Rychlé šípy mezi zařazenými ukázkami nejsou.

Marek Lapčík: Televizní zpravodajství jako paradox. Jak (ne)rozumět zpravodajství I.

1 tv zpravodajstvi

Vydala Univerzita Palackého, Olomouc 2012 (v knižní distribuci 2014). 336 stran.
Hodnocení: 80%

Martin Foret, Pavel Kořínek, Tomáš Prokůpek, Michal Jareš (eds.): Studia komiksu: Možnosti a perspektivy.

1 Studia komiksu obalka web
Vydala Univerzita Palackého, Olomouc 2012 (v knižní distribuci 2014). 500 stran.
Hodnocení: 80%

Foto: vydavatel, www.digizone.cz, www.comicsdb.cz, www.mondomix.com

( 0 hlasů )


 

Přihlášení



Solfánci obměkčí každé srdce

Solfánci jsou druhým počinem (po Indigových pohádkách) Martiny Mii Svobodové a ilustrátorky Lucy Bumkin. Zatímco Indigové pohádky oslavovaly lidskou kreativitu a zaměřovaly se na to, že každý z nás má moc tvořit svůj svět, pohádkový příběh Solfánci a Sluneční královna jsou o odvaze být tím, kým doopravdy jsme. Semtamindigo

Nikdy není pozdě zopakovat si češtinu

Pod projektem Červená propiska jsou dvě kamarádky z vysoké, Karla Tchawou Tchuisseu a Sabina Straková, které se rozhodly šířit své znalosti zábavnou formou na sociálních sítích. Jejich cílem je dostat nejčastější perličky k co nejširšímu publiku a odhalit záludnosti českého jazyka, na které nebyl ve škole čas a které vás i v dospělosti překvapí. Universum

Rozhovor

O životě a práci Ivany Andrlové

andrlova 200Když jsem hledala informace o ní a o tom, co dneska dělá hvězda televizních inscenací a pohádek Ivana Andrlová, nebylo to vůbec jednoduché. Bulvární zprávy nevyhledávám a ostatní se ve velké míře opakují. Jako by krásnou princeznu opravdu někdo ...

Hledat

Banner

Z archivu...

Čtěte také...

Holub seděl na větvi a rozmýšlel o životě

holubMožno si myslíte, že už ste videli svoj najabsurdnejší film, ale tento snímok dokáže vyvrátiť celý zmysel absurdity.

...

Literatura

Příliš vysoká očekávání jsou retro deníkem s velkou porcí humoru

Příliš vysoká 200Příliš vysoká očekávání Karoliny Hošek jsou zábavným deníkem, který se věnuje životu obyčejného člověka na pozadí událostí posledních desetiletí. Už úvodní obrázky jednoznačně dokazují, že lidé s mládím v devadesátkách se mají na c...

Divadlo

Ďáblice – po čertech povedená inscenace

dablice perexPoslední premiéra letošní divadelní sezóny přivedla na prkna Městského divadla ve Zlíně Ďáblici. One woman a two men show, kterou na jevišti rozehráli Hana Tomáš Briešťanská, Zdeněk Julina a Zdeněk Lambor.

Film

Velké (a všeobecně známé) filmy na velkém plátně

200fV posledních letech se zdálo, že záslužný klubový Projekt 100, který od roku 1995 každoročně pořádá Asociace českých filmových klubů, zajde na úbytě. Postupně se sice podařilo tradici oživit aspoň několika tituly, i když původní myšlenka zpřístupňovat u nás...