Snímek Babovřesky (2013) je filmem populárního českého režiséra Zdeňka Trošky. Ten, tak jako vždycky, vsadil nejenom na osvědčené postupy a situace, ale zároveň i na trochu toho zajímavého podtextu. Lidé jsou v dnešní době ještě stále hodně ovlivnění svou minulostí. A to nejenom starší generace, ale jaksi zprostředkovaně i ta mladá. Nemůžeme si dovolit dělat cokoliv nás napadne, protože zde panuje jakýsi sociální standard a ten, i když trochu jinak, přibližuje příběh o obci Babovřesky.
Kdysi dávno to fungovalo tak, že ať jste chtěli udělat cokoliv, museli jste se někomu o každém kroku zodpovídat. V práci svému šéfovi, v soukromí zase státu a o svých vnitřních pohnutkách a činech v kostele farářovi. Příběh tak vypráví místní klepna Horáčková, která píše drby o novém mladém faráři a o tom co se u nich na obecním úřadě děje.
Starosta města je takové panovačné čuně ve středním věku a přijímá novou asistentku. Když mu na dveře klepe mladá blondýna, bez zaváhání jí dává místo. Její brácha je nový farář, trošku neortodoxní, protože chodí vítat staré babky před kostel jen v trenýrkách. A ve vesnici je najednou živo. Aby nebyl film jenom o nezáživných a rádobyvtipných kontrastech, obsahuje příběh docela podstatnou zápletku. Stoletá stařenka umírá a nechává po sobě barák s pozemkem, o který má zájem jak místní starosta, tak i mladý dědic Adam. Adam je trošku romantický snílek a chce stavení zušlechtit jenom proto, aby mu v něm bylo dobře.
V těchto scénách je kladen důraz na skutečnost, kam taková společenská zodpovědnost vlastně vede. Celá vesnice na sebe donáší, až nakonec ten trochu méně počestný počestný je středem šokující pozornosti. Mladí hodnotí ta staré zkostnatělá individua dost racionálně a zajímají se spíš, jak se budou mít oni sami, než co si o nich pomyslí ti ostatní. Ať už jsou společenská pravidla postavená jakkoliv, bývají podsouvána lidmi, kteří mají nad druhými určitou kontrolu. V jednodušších dobách se pomlouvalo, přikazovalo a donášelo. Dnes začínají být lidé naštěstí o něco rafinovanější. Pro mladé a progresivní lidi ve svobodné společnosti je podstatné, že ty ostatní ve skutečnosti nevlastní, protože podobný postoj by se nakonec mohl obrátit proti nim.
Babovřesky * Babovřesky aneb z dopisu venkovské drbny (Česko)
Komedie Česko, 2013, 133 min
Režie: Zdeněk Troška
Scénář: Zdeněk Troška
Kamera: Ervin Sanders
Hudba: Karel Vágner
Hrají: Lukáš Langmajer, Veronika Žilková, Pavel Kikinčuk, Lucie Plekancová Vondráčková, Jan Dolanský, Jana Synková, Jana Altmannová, Miro Noga, Jitka Sedláčková, Lucie Bílá, Jiří Pecha, Jan Kuželka, Lubomír Kostelka, Norbert Lichý, Jindřiška Kikinčuková, Radek Zima, Martin Matejka, Tomáš Kraus, Jaroslav Čermák, Žofie Dařbujánová, Pavla Bečková, Anna Vejvodová, Jakub Kovář, Ondřej Pavelec, Jakub Voráček
Hodnocení: 90%
| < Předchozí | Další > |
|---|
Blogerka Veronika Lančaričová napsala knihu Ženství jako dar, která pojednává o menstruaci a o dalších ryze ženských záležitostech. Říká, že žena za celý svůj život promenstruuje celých šest let, které by si rozhodně měla užít, ne je protrpět.
Už po čtvrté - bohužel s hlemýždím tempem jednoho titulu ročně - se obnovené premiéry dočkává klasické dílo české kinematografie, digitalizované, vyčištěné a vyrovnané v kontrastu i jasu. K divákům se tak dostává v podobě, v jaké se uvádělo při prem...
Na Malostranském Úvoze, v nenápadné, nevelké galerii Josefa Sudka můžete vidět několik fotografií z díla mimořádného, avšak nedoceněného umělce Miroslava Jodase (1932 – 2013). Výběr fotografií na výstavě je sice malou, ale přesto názornou ukázkou...
Divadlo D21 má v posledních dnech skutečně napilno. Blíží se premiéra Gulliverových cest, listopadový program je nabitý a stále roste obliba tohoto koutku divadelní kultury známého i jako divadlo Malé Vinoh...
Čtvrtý celovečerní debut francouzského režiséra Louise-Juliena Petita sleduje osudy mladých migrantů snažících se integrovat do tamní společnosti prostřednictvím kurzů vaření. S nimi jim má pomoct svérázná kuchařka Cathy, pro kterou j...