Každým rokem přichází do kin další digitálně renovované klasické dílo tuzemské kinematografie - a pokaždé je provází knižní monografie, věnující se jak procesu obnovy, tak uměleckým záležitostem. K divákům i čtenářům prozatím doputovaly filmy (a knihy o nich): Marketa Lazarová, Hoří, má panenko, Všichni dobří rodáci, Ostře sledované vlaky, letos následované STARÝMI POVĚSTMI ČESKÝMI.
Ostatně bychom neměli ani pominout dobový kontext - Trnkovy animované filmy (stejně jako Werichova historická dvojdílná komedie Císařův pekař a Pekařův císař) sloužily jako svého druhu výstavní skříň, určená zejména pro Západ jako doklad životaschopnosti zestátněné kinematografie i jako hmatatelný důkaz velkorysé podpory i těm projektům, které neslibovaly okamžitý zisk. Ostatně i Trnka, jak dokládá z dokladu v knize otištěného, si stěžoval na to, že jeho filmy se v západních zemích hojně uváděly a vydělávaly, aniž on z toho získal sebemenší podíl.
Záslužná publikace, editovaná Lucií Česálkovou, se opírá nejen o objevné studie, ale také o množství často unikátních fotografií a kreseb, černobílých i barevných, které přibližují jak osobnost Trnkovu, tak samotný film. Uvozuje ji, stejně jako v předchozích svazcích, Zpráva o digitálním restaurování filmu. V následných statích se pak můžeme dovědět třeba podrobnosti o zákrutách schvalovacího řízení, kdy se množily nejrůznější z dnešního pohledu obskurní výtky a požadavky, o postavení filmu v podmínkách násilné aktualizace národních tradic, ale třeba také o hudebním doprovodu svazovaném tlaky socialistického realismu. Připojeny jsou rovněž dva rozhovory s potomky jak Trnkovými, tak Látalovými (a škoda, že nebyly osloveny děti dalších animátorů, kteří na Starých pověstech českých podíleli).
V knize dokonce nalezneme dvě rozsáhlé studie sepsané zahraničními odborníky. Cheryl Stephenson se soustředí na pojetí Trnkovy loutky právě ve Starých pověstech českých. Gianalberto Bendazzi (zdalipak u nás někdy vyjde překlad jeho zásadní práce o dějinách animovaného filmu?) pojednal Trnku a jeho odkaz v rovině katalyzátoru uměleckých snah v širokém mezinárodním prostoru.
Téměř polovinu celé knihy zabírají textové přílohy. Nalezneme tam ukázky dobových ohlasů v tisku (počítaje v to i ohlasy zahraniční: zatímco v Jižní Americe Staré pověsti české zaujaly, Maďarsko je odmítlo s tím, že by tamní diváci vůbec nic nechápali, protože neznají české legendy). Ještě objevnější jsou přetisky archivních dokumentů, veřejnosti naprosto neznámých a v zásadě nedostupných i případným zájemcům.
Nalezneme tu jedinečné informace o dobovém vkusu i absurdních předpojatostech: tak se třeba jednomu diváku nelíbil ostře řezaný výraz Trnkových loutek, které vnímal jako ošklivé, jindy sovětská delegace odsoudila ponurost barev i vyprávění, ovšem nejbizarnější jsou výtky, jaké vznesla skupinka "bývalých Američanů", pobouřených rasistickým vzhledem záporných postav, prý připomínajících černochy. Trnka jim marně vysvětloval, že vesměs se jedná o Slovany, jednou zdivočelé, jindy ušlechtilé, kteří s černochy nemají opravdu nic společného ani ve výtvarném pojetí loutek.
Zbývá doplnit, že knihu uzavírá podrobný soupis literatury a publikovaných pramenů, které se k Trnkovu filmu vztahují. Nalezneme tu knižní, časopisecké i novinové položky, ať již se vztahují přímo k filmu nebo osvětlují dějinné zázemí a společenské kontexty. Přesto některé důležité prameny chybí: Starými pověstmi českými se obšírně zabýval např. Vladimír Suchánek v knize A vdechl duši živou...
Lucie Česálková (ed.): Staré pověsti české.
Vydal Národní filmový archiv, Praha 2015. 276 stran
Hodnocení: 90%
Foto: Národní filmový archiv
| < Předchozí | Další > |
|---|
Billow je jednou z mála českých dream-popových kapel. I když si prošla několikaletou pražskou epizodou, působí ve Veselí nad Moravou. Jejími členy jsou zpěvačka a klávesistka Lenka Zbořilová, kytaristé Jakub Zbořil a Vojtěch Veselý a bubeník Eri...
Jak se jednoduše pozná dobrý producent? Podle toho, s jakou rychlostí dokáže parazitovat na úspěchu jiných. Po úspěchu temného thrilleru Sedm se podezřele často začala objevovat díla s vraždícími náboženskými psychopaty. K pozdním dílům této v...
K(n)oření života je název poslední knihy Miloše Knora, která vyšla v nakladatelství CPress. Je s ní spojený slogan: „Místo návštěv doktora – kopec smíchu od Knora!“.
V Praze je hodně divadel, podle mého odhadu nejméně stovka. A to ta, která mají ještě malou nebo komorní scénu, počítám jen jednou. Při tomto počtu samozřejmě není divu, že mi zhusta nějaká ta pr...
Velvyslanectví Argentinské republiky ve spolupráci s pražským kinem Lucerna organizuje letos již 11. ročník Festivalu argentinského filmu Cine Argentino. Uskuteční se ve dnech 14. - 18. října v Paláci Lucerna.