Kultura nejen 21. století | Kultura21.cz

Tak jsem viděl v úterý 28. dubna v Městském divadle Zlín první reprízu nové hry KRYL (premiéra proběhla 25. dubna), a nelituji toho. Inscenace se takřka tři hodiny zabývá mimořádnou osobností z více úhlů i časových pásem a je tam toho hodně. Prakticky je to celý Karel Kryl od začátku až do svého konce. V žádném případě nejde o klasickou činoherní inscenaci, což se ale přepokládalo. Spíš bych nové divadelní dílo autorské dvojice Peter Pavlac – Patrik Lančarič charakterizoval jako spektákl vyloženě pro velké jeviště.

Tím pádem znějí Krylovy písničky a mezi nimi probleskuje celý jeho bouřlivý život v historicky „našlapaných“ dobách, a to ve velkém aranžmá s mnoha protagonisty i choreografií. Opravdu to celé připomíná spíš barevnou divadelně-hudební esej, ale ani to není ten přesný výraz, což tvrdí i samotný režisér Patrik Lančarič. Jednotlivé scény zachycují tragické momenty stejně jako historické události, kterých nebyla ušetřena ani rodina Karla Kryla.

A protože jde o již zmíněné velké aranžmá, mihnou se také různorodé osobnosti, ať už to byl Josef Čapek, Alexej Čepička, Ivan Martin Jirous (Magor) nebo Jan Palach, přičemž dějem prochází nejen postava Anděla, ale i zlo, které představují Král, Šašek, Kat i Pilát. Symbolika přesná, vystihující a určující. Bez nich by to v divadelním příběhu o Karlu Krylovi ani nešlo.

A protože celá inscenace vyznívá jako „velká show“, tak by to nešlo ani bez scénografie (Michal Syrový) a choreografie (Hana Achilles), což titulu dodává sílu, razanci a napětí. Komorně pojaté scény střídají velké akce s mnoha aktéry na jevišti, kde mnozí herci mění role, masky a kostýmy. Z mnoha postav, které obohacují hereckou akci, patří k nejvýraznějším Adam Kořán, Marek Příkazký, Gustav Řezníček, Marie Vojtěchová, Luděk Randár, Tamara Kotrbová nebo Marek Macej.

Celé představení ovšem „stojí a padá“ s představitelem titulního hrdiny Karla Kryla. Režisér pro něj našel ve Zdeňkovi Lamborovi ideálního interpreta po všech stránkách. Herec v postavě ikonického písničkáře a básníka, který to neměl ve svém poměrně krátkém životě lehké, uplatnil své největší hráčské a také hudební schopnosti. Jeho interpretace Krylových písní má svůj šarm, což je další velké plus zlínského představení.

Stejně bych ale někdy přivítal činoherní inscenaci, která by mohla ukázat i bohatý soukromý a citový život Karla Kryla (1944–1994). I ten byl plný zkoušek a dobrodružství. Díky tomu, že jsem působil osm let v kroměřížské Expozici Kryla, hodně jsem se toho o slavném kroměřížském rodákovi dozvěděl.

Dokonce jsem poznal i jeho první a druhou manželku, jeho bratra i jeho spolužáka ze základní školy, který žil v Austrálii a občas se objevil i v Kroměříži. Takže mám představu i o tom, jaký byl Karel Kryl jako kluk a jaké holky se mu líbily. A tak to bylo pořád. Kroměříž sice moc nemusel, ženy ale obdivoval a miloval. Také uctíval kamarádství a spravedlnost. Jenomže nervy měl jen jedny, a i proto se nedožil ani padesátky. Přesto toho dokázal jako málokterý kumštýř.

Československý písničkář a básník byl hlavním představitelem československého protikomunistického protestsongu v letech 1963–1989. Mnohé jeho písně zlidověly a staly se z nich symboly boje proti totalitní moci, což dokládá a potvrzuje i zlínská divadelní hra KRYL.

ŽIVOT A DÍLO KARLA KRYLA

Karel Kryl se narodil 12. dubna 1944 v Kroměříži jako druhé ze tří dětí do rodiny knihtiskařů. Rodina vlastnila tiskárnu Kryl & Scotti v Novém Jičíně, nicméně po záboru Sudet v roce 1938 se přestěhovala do Kroměříže, kde Krylův dědeček tiskárnu obnovil. Tiskárna vydala za téměř třicet let své existence velké množství především bibliofilských tisků. V roce 1950 byla tiskárna zničena komunisty, což i malý Karel těžce nesl.

V letech 1958–1962 vystudoval keramickou školu v Bechyni. Po absolvování začal pracovat v Teplicích. Přihlásil se na Vysokou školu uměleckoprůmyslovou, ale nebyl přijat. Byl povolán k povinné vojenské službě, kterou odsloužil v letech 1963–1965 v Dobřanech u Plzně. Po návratu do civilního života se rozhodl věnovat hudbě a poezii. Jeho první vydanou písní je Nevidomá dívka, kterou v roce 1968 nahrála skupina The Bluesmen a nazpívala Hana Ulrychová.

Jeho písně se od roku 1966 hrály v rozhlase, začal se objevovat v televizi a první album mu vyšlo půl roku po vpádu vojsk Varšavské smlouvy do Československa. Titulní píseň tohoto alba Bratříčku, zavírej vrátka byla později zakázána a stala se symbolem své doby. Karel Kryl si psal vlastní hudbu i texty, v jeho repertoáru byly jak satirické nebo vážné písně reflektující společnost, tak poetické a melancholické balady.

Ještě než emigroval, vystoupil v květnu 1969 na festivalu Bratislavská lyra, avšak po účasti na dalším festivalu ve Waldecku v západním Německu už zůstal a jeho další desky vycházely až do roku 1989 jen v exilu. Spolupracoval s redakcí Svobodné Evropy, kde působil jako redaktor, psal básně, písně, vycházely mu knihy. Koncertoval v Německu, Rakousku, Nizozemí, Velké Británii a v Kanadě prostřednictvím krajanských spolků. V letech 1973–1979 studoval dějiny umění a žurnalistiku na Ludwig Maximilians Universität München.

Do Československa se Karel Kryl vrátil 30. listopadu 1989 na pohřeb své matky. Nadšení ze sametové revoluce Krylovi vydrželo jen velmi krátce a začal kritizovat polistopadový společenský vývoj. Zemřel náhle na srdeční příhodu 3. března 1994 v Mnichově, ve věku nedožitých padesáti let. Pochován je na Břevnovském hřbitově v Praze.

Osobnost Karla Kryla, významného kroměřížského rodáka, se stala inspirací pro originální „zážitkovou“ expozici, která připomíná rozmanité dílo básníka s kytarou – a stejně taková je i jeho expozice v Kroměříži. V žádném případě v ní nenajdete vitríny s muzejními artefakty ani Krylovy osobní předměty či jiné relikvie. Naopak expozice vás přímo vtáhne do Krylových myšlenek, jejím hlavním smyslem je vyvolat v návštěvnících pocity, prožitky a emoce.

Smyslem působivé expozice, kterou vytvořil divadelní scénograf Jan Konečný a která byla otevřena v září 2014, bylo představit Karla Kryla nikoliv jako umělecko-politický fenomén, ale jako významnou komplexní osobnost naší kultury. Koncept je založen na scénické podpoře emocionálního působení Krylova díla bez důrazu na časovou osu a faktografii jeho života. Expozice tedy není podle tvůrců expozice „knihou“, v níž je nutné listovat, ale sjednocující metaforickou scénou jeho děl.

KRYL
Scénář: Pavel Pavlac a Patrik Lančarič
Režie: Patrik Lančarič
Dramaturgie: Vladimír Fekar
Scéna: Michal Syrový
Kostýmy: Michaela Semotánová
Hudba: Karel Kryl a Vladislav Šarišský
Pohybová spolupráce: Hana Achilles
Hrají: Zdeněk Lambor, Marie Vojtěchová, Rostislav Marek, Helena Čermáková, Adam Kořán, Pavel Leicman, Luděk Randár, Radoslav Šopík, Marek Příkazský, Jan Leflík, Gustav Řezníček, Marta Bačíková, Tamara Kotrbová, Josef Koller, Pavel Vacek, Petra Králová, Marek Macej a další.
Premiéra: 25. dubna 2026 v Městském divadle Zlín
Hodnocení: 70 %

Zdroj foto: archiv MDZ a Otto Dlabola