Tak to už jsem dlouho nezažil, když jsem byl ve středu 8. dubna v Městském divadle Zlín na odpolední pohádce Hrátky s čertem. Seděl jsem úplně nahoře v narvaném sále, kde bylo snad šest stovek školáků prvního stupně. Pravda je taková, že jsem si to domluvil s produkcí, neboť jsem chtěl vidět na jevišti mou oblíbenou herečku v roli čerta.
Ale bylo to perfektní. Jednak to byla pohádka jak lusk a Eva Daňková coby čert Solfernus byla neuvěřitelná, jednak mě překvapilo skvělé dětské publikum. I díky tomu, že jsem si užil atmosféru, kterou umí vytvořit i mladé publikum, jsem se vrátil do dětských let.
Pohádku Jana Drdy Hrátky s čertem znám roky ze „stařičké“ a přesto stále kouzelné televizní inscenace z roku 1956, kde hrají v režii Josefa Macha v kulisách Josefa Lady dnes už legendární čeští herci (s Josefem Bekem, Evou Klepáčovou, Alenou Vránovou, Josefem Vinklářem, Františkem Smolíkem, Jaroslavem Vojtou, Stanislavem Neumannem, Františkem Filipovským, Bohušem Záhorským a dalšími) nicméně nejnovější divadelní adaptaci režiséra Jakuba Hekla pokládám za velmi povedenou.
Režisér Jakub Hekl, scénograf David Janošek, který je i autorem kostýmní stránky k inscenaci, i autor hudební skladatel Adam Caha – ti všichni mají zásluhu o živé představení, které útočí aktivně do hlediště, a můžou mít jedině radost z reakcí publika. Užívají si to samozřejmě i protagonisté na scéně, ať už je chlapecky pružný Adam Kořán (čert Lucius), šelmovsky chytrý čert Solfernus (Eva Daňková), do vdavek zapálená Káča (Nikola Zavřelová) nebo andělský Teofil (Petra Králová). Co postavička, to originál i co se týče divadelní masky, na tomto místě musím zmínit především Otce Školastykuse (Radoslav Šopík).

Z dalších postav, které dělají pohádku pohádkou, je nutno zmínit také o sympatickém nebojsovi Martinu Kabátovi (Tibor Kotlár), rozmazlené princezně Dišperandě (Karolína Včková), loupežníkovi na baterky, jehož jméno zní Sarka Farka (Jan Leflík) či dunivě burácivém Belzezubovi (Tamara Korbová). Mimochodem čertovské role ztvárňují především ženy, ale to vůbec nevadí. Jistě, nejsou to sice rohatí à la Krampus, ale to by asi dětské publikum nezvládlo.
Podle mého názoru se tvůrcům zlínské inscenace Hrátky s čertem, která měla premiéru 2. listopadu 2025, dílo povedlo. Ono vyhledat vnější divadelní možnosti, naplnit prostor hereckou akcí i zdynamizovat děj je vůbec kumšt. A pokud se u této klasiky děti baví, živě reagují, různě během děje napovídají, a hlavně se nenudí, tak není co řešit.
Navíc jsem si všiml, že jim není cizí ani high five, což je „placák“ – pozdrav spočívající v plesknutí dlaní o sebe. Celé gesto trvá pět sekund, přičemž divák tímto pozdravem při bezprostředním kontaktu s herci vyjadřuje souhlas. A že těch plesknutí, když se během představení pohybovali v hledišti herci, bylo nepočítaně!

HRÁTKY S ČERTEM
Autor: Jan Drda
Režie: Jakub Hekl
Dramaturgie: Vladimír Fekar
Scéna a kostýmy: David Janošek
Hudba: Adam Caha
Choreografe: Hana Geržová
Hrají: Tibor Kotlár, Adam Kořáň, Eva Daňková, Tamara Kotrbová, Josef Koller, Jan Leflík, Petra Králová, Nikola Zavřelová, Radoslav Šopík, Karolína Vlčková, Rostislav Marek a další.
Premiéra: 2. prosince 2025 v Městském divadle Zlín
Hodnocení: 80 %
Zdroj foto: archiv MDZ
| < Předchozí | Další > |
|---|





Řekl bych, že je ženou činu a hvězdou mnoha tváří. To sedí asi nejvíc na pěvkyni a nyní i činoherní herečku Dagmar Peckovou. Obrovskou část své umělecké kariéry strávila na mezinárodní kolbištích, což v tomto případě znamená světové koncertní a divad...
Sladký domov, je nová hra od maďarského spisovateľa Gyorga Spiró, ktorá bola uvedená Slovenskému publiku 5. mája v podaní režiséra Juraja Bielika. Hlavnú úlohu Milky si v nej zahrala Elena Podzámka a jej pomocníkom bol Ujo Lisný, ktorého si zahral Peter ...

Od začátku září otevřel své brány nový zážitkový KLUB HURVAJZ pro všechny fanoušky Divadla S+H. Tento klub umožní divákům nevšední setkání s loutkoherci, účast na workshopech divadla nebo třeba účast na premiéře zbrusu nové hry HOTEL SPEJBL. Premiéra...
Nač se neustále hnát do kin za novinkami, když existuje spousta filmů, které nejsou známé a ani příliš neoplývají hvězdným obsazením, a přitom dokážou člověka zasáhnout daleko více, než všude propagované „trháky“! Říkáte si občas po zhlédnutí filmu, co na n...