Legendární anglický román Rozum a cit vyšel poprvé v roce 1811. Jeho nová dramatizace bude brzy uvedena také na jevišti Městského divadla Brno, a to ve světové premiéře.
Autorka původního románu, britská spisovatelka Jane Austenová (1775–1817), vedla na první pohled tichý a nenápadný život. Zajímavé je, že sice proslula svými romány s milostnými zápletkami, ale sama se nikdy neprovdala. Velkou část života strávila v rodinném kruhu a věnovala se psaní. S krátkými humoristickými prózami začala už v patnácti letech a značná část jejího díla vznikla, ještě než jí bylo dvacet dva let. Tuto tvorbu nicméně i nadále přepracovávala a vyšla až výrazně později, a to nejdříve anonymně. Jako autorka byla jmenovitě uváděna až posmrtně, kdy si její tvorba získala nevídané uznání. Dokázala totiž pronikavě a s nebývalou přesností nahlédnout do nitra lidských vztahů, společenských zvyků i citových zápasů mladých žen své doby. Její „romány rodinného života“ v sobě spojují laskavý humor, romantickou touhu po opravdové lásce i jemnou kritiku dobových literárních klišé. A právě romány jako Pýcha a předsudek nebo Rozum a cit jí zajistily nesmrtelnost a obdiv generací čtenářů i divadelních a filmových tvůrců.
Druhá ze zmíněných knih tentokrát ožije i na Činoherní scéně. Příběh Rozumu a citu sleduje osudy dvou sester Dashwoodových – rozvážné Elinor vyznávající zdravý rozum a romantické Marianny okouzlené vášnivými city. Jejich život zásadně promění smrt jejich otce, která razantně změní jejich finanční situaci a vrhne je do nevyzpytatelného prostředí očekávání, společenských konvencí, počítání peněz, ale také šťastných náhod a lásky. Do cesty jim totiž vstoupí řada mužů nejrůznějších povah: od umírněného Edwarda Ferrarse přes uctivého Plukovníka Brandona až po okouzlujícího a tajemného Johna Willoughbyho. Co je v tomto komickém světě zvratů a překvapivých odhalení nakonec užitečnější? Rozum nebo cit? Možná pro ten šťastný konec je ve výsledku potřeba obojí.

Tento klenot anglické literatury pro Městské divadlo Brno zdramatizovali Jitka Šotkovská a Jan Šotkovský podle překladu Kateřiny Hilské. Na Činoherní scénu se opět vrátí hostující režisér Mikoláš Tyc. Velmi výpravnou, a přesto variabilní scénu Marka Cpina, která důmyslně umožňuje rychlé proměny mezi různorodými prostředími napříč Anglií předepsané autorkou, ozdobí kostýmy Alexandry Gruskové, jež kombinují typické empírové siluety s osobitými výtvarnými nápady. Hudbu inspirující se anglickými lidovými písněmi složí Matěj Štrunc a doplní ji pohybová spolupráce Anny Korby Vanacké. Dramaturgy inscenace jsou Vojtěch Balcar a Jan Šotkovský.
Bohatě zalidněný svět románu Austenové slibuje také velké herecké obsazení. V rolích sester Dashwoodových se můžete těšit na Svetlanu Janotovou jako Elinor a Nikol Wetterovou jako Mariannu. Jejich matku, Paní Dashwoodovou, ztvární Alena Antalová, jejich bratra Johna Jan Valeš a jeho ženu Fanny Evelína Studénková. Jako nápadníci sester se představí Martin Mihál coby Edward Ferrars, Jiří Mach jako Plukovník Brandon a Adam Gazdík v roli Johna Willoughbyho. Čekat na vás budou také Eliška Hladilová jako Lucy Steelová, Alan Novotný jako Lord John Middleton, Markéta Sedláčková coby Paní Jenningsová, Marta Matějová a Jakub Przebinda coby manželé Palmerovi, Lenka Janíková jako Paní Ferrarsová a Filip Fajt jako Robert Ferrars. V řadě dalších postav se ještě představí Alžběta Janíčková, Eva Jedličková, Tomáš Jiřík, Radim Tvarůžek a Miloslav Čížek.
Nenechte si tedy ujít tuto velkou a výpravnou inscenaci klasického románu Jane Austenové, který se na českých jevištích příliš často neobjevuje. Světová premiéra původní dramatizace se uskuteční 7. a 8. února 2026 na Činoherní scéně Městského divadla Brno.
Více informací: www.mdb.cz
| < Předchozí | Další > |
|---|





Únor začal v Městském divadle Zlín premiérou půvabného díla Dobrý proti severáku od Daniela Glattauera. Já jsem se do Dílny vydala hned na první reprízu, protože mě tato kniha dostala a byla jsem moc zvědavá, jak se s ní di...
Mgr. Jan Heger se narodil v roce 1978 v České Lípě. Vyučil se truhlářem, odmaturoval na na Střední umělecké škole v Liberci – obor grafika a následně absolvoval Pedagogickou fakultu Západočeské univerzity v Plzni – obor výtvarná kultura. V současn...
Jedna za scén Národního divadla v Brně, staroslavná Reduta kde byl divadelní sál přestavěn v roce 1773 a čekal na nové otevření po rekonstrukci až v roce 2005, je malý prostorem, velký svými ambicemi.. Za deset let té nové existen...
Václav Kadrnka na sebe upozornil již svým minimalisticky, staticky, s pozorovatelskou netečností pojednaným dramatem 80 dopisů. V historickém snímku KŘIŽÁČEK, který navzdory očekáváním zvítězil na karlovarském filmovém festivalu 2017, tento...