Konečně je tady živé divadlo!

Konečně je tady živé divadlo!

majitele klicu 200V Mahenově divadle v Brně se otevřelo hlediště po předlouhé době koronavirové pandemie. Na scéně divadla byla připravena docela vzácná inscenace Milana Kundery, Majitelé klíčů. Tímto spektáklem také začíná akce: Divadelní svět Brno.

 

 

Milan Kundera proslul hlavně jako prozaik, občas glosátor dění s věčně kladenou otázkou, odkud a kam kráčí lidstvo. Skoro se nehovoří, nepíše o tom, že je také autorem divadelních her – Majitelů klíčů, Ptákoviny a Jakuba a jeho pána. Pokud se nekteré hry občas na českém jevišti objevily, Majitelé klíčů jako by byly pro divadlo tabu. Proč vlastně? Jak ten přísný intelektuál, dramatik a spisovatel žijící od roku 1975 v Paříži (…a zbaven československého občanství) nakládá se svými texty? Jednoduše řečeno, přísně. Hlídá si je, kriticky hodnotí. Píše ve francouzštině a se svými překlady do češtiny má problémy. Zřejmě by byl nejraději, kdyby všichni čtenáři uměli francouzsky. Ono by to nebylo na škodu, ale žijme v realitě. Na české překlady světově proslulého autora se vždy čekalo a asi čekat bude. Autor však napsal Majitele klíčů v roce 1962 v Praze, a tak paří tato hra mezi málo děl, které s překladem nemá problémy.

Dramaturgii činohry Národního divadla v Brně se povedlo přesvědčit autora, původem brněnského rodáka, aby povolil inscenovat Majitele klíčů právě v „Mahence“. Jistě k tomu schválení dopomohly předešlé promyšlené inscenace režiséra Martina Glasera. Takové informace se ke zvídavému Kunderovi jistě dostaly.

V roce 1962 uvedla hru Majitelé klíčů řada českých divadel. Například brněnské Divadlo bratří Mrštíků, olomoucké Divadlo Oldřicha Stibora a také pražské Národní divadlo, v dnes již slavné režii Otomara Krejči. Ale dílo tohoto „zrádce socialistické vlasti“ (jak o něm psalo Rudé právo) pak bylo nadlouho umlčeno. Určitě aparátníci té doby inscenaci nemohli rozumět. A pokud ano, (JUDr. Gustáv Husák) tak měli hodně důvodů Kunderovy myšlenkové procesy zakázat. Vždyť o co vlastně v té hře jde. Nastavit zrcadlo (jak se často v hlasatelských textech TV říkalo) nešvárům a zbabělým činům měšťáků v naší společnosti. Ovšem pohled Kunderův na měšťáka a pohled tehdejších našich ideologů byl velmi odlišný.

Hra se na jeviště dostává po pětapadesáti letech, od její premiéry. A nutno dodat, že je stejně aktuální, jako v době vzniku, v nesvobodném Československu.

majiteleklicu-1

Rodina typických maloměšťáků v jednom bytě, se ve hře ocitá v sevření nacistické totality. Nutnost obrany svobody, strach z prozrazeni, snaha bránit ideály svobody, nebo se zašít a udělat se snad neuviditelným… Tím vším procházejí hrdinové, mezi odvahou a zbabělostí. Všichni mají strach o svůj život. Ale každý se svým strachem nakládá jinak. Kundera živými dialogy, které se odehrávají ve dvou prostorách bytu vedle sebe, umí diváka napnout. Člověk zvědavě nahlíží do konání postav v sevření strachu, chápe činy protagonistů a nevíme, jak z nebezpečné situace vyjít se zdravou kůží. Přesné a někdy až minimalistické dialogy plynou věcně, někdy vášnivě, střet postav s realitu vnějšího světa je bolestný.

Na scéně Pavla Boráka je konstrukce, připomínající rozměrnou klec. A někdy jsou to dva obýváky, jindy sugestivní prostor s provazy šibenice. Navíc režisér v inscenaci zvolil ve vhodných momentech jakési stop time, vizi – stínohru, ve které zaznamenává momentální situaci, a ta uvízne divákovi v paměti, jako tíživá zkušenost. Hodně inscenaci pomohly také srozumitelné kostýmy Markéty Sládečkové a důležitou funkci zde hraje i hudba Ivana Achera. 

majiteleklicu-2

Režisér vede herce k realistickému, věcnému herectví, kde občasný úlet protagonisty ještě zdůrazní napjaté momenty inscenace, kterých je v celém díle hodně. Milan Kundera by byl asi s tímto přístupem a výkladem spokojen. A herci? Určitě se jim hraje v takto pojaté inscenaci dobře. Vždyť přehledná mizanscéna a vzájemné vztahy postav jsou budovány srozumitelně, bez zbytečných a samoúčelných gest a pohybů. Hercům a jejich výkladu jednání divák rozumí a ztotožní se s nimi.

Majitelé klíčů je zdařilá inscenace a nutí diváka vnímat křehkost lidských rozhodnutí. Neptej se, komu zvoní hrana, to zvoní i tobě, řekne si spolu s Hemingweyem divák, odcházející z představení. Protože nebezpečí manipulace, která láme charaktery je věčné, jako samo lidské společenství.

majitele klicu3

Milan Kudera, Majitelé klíčů, premiéra v Mahenově divadle NDB 22.05.2021
Režie: Martin Glaser
Dramaturgie: Milan Šotek
Scéna: Pavel Borák
Kostýmy: Markéta Sládečková
Hudba: Ivan Acher
Světelný design: Martin Špetlík
Hrají: Jakub Svojanovský, Zuzana Černá, Petr Kubes, Tereza Groszmannová, Petra Lorencová, Martin Siničák, Tereza Richtrová, Pavel Čeněk Vaculík, Viktor Kuzník, Vladimír Krátký, Jan Grygar

Zdroj foto: Národní divadlo Brno

http://www.ndbrno.cz/cinohra/majitele-klicu/


 

Přihlášení



Soutěže

Hana Zagorová dokázala oživovat písničky, byla v nich krása, oduševnělost a poetika

I kdyby nazpívala třeba jen třetinu toho, co ve své kariéře Hana Zagorová skutečně natočila, tak by byla pořád tou milovanou zpěvačkou. I když nevyzpívala tři oktávy, uměla chytit za srdce, zaujmout. Už od svých uměleckých začátků dokázala oživovat písničky. Textem, výrazem, atmosférou a pak ještě čímsi, co v sobě nemá každý zpěvák.

Bouřlivé ticho po pobřežní cestě

Po tisícikilometrové Jihozápadní pobřežní cestě se manželé Raynor a Moth snaží vrátit k normálnímu životu a zase žít mezi čtyřmi zdmi. Jenže to pro ně není vůbec jednoduché. Raynor bojuje se strachem z lidí i z budoucnosti a Moth vzdoruje postupující nemoci. Ale postačí neuvěřitelné gesto někoho, kdo si přečetl o jejich putování a ztrátě domova, a znovu se v nich probudí síla a odhodlání.
Kazda
Banner

Videorecenze knih

Rozhovor

Největší úspěch pro mne je, že stále mohu malovat, říká Petr Polášek

petr polasek 200Petr Polášek nejen maluje, ale je také vidět. Můžete ho potkat na vernisážích, koncertech a také na společenských akcích, kde občas předává své obrazy. Je autorem portrétů mnoha slavných a známých osobností. Ale to je jen zlomek jeho tvo...

Hledat

Odvážná rebelka, která jako jediná může zachránit království

Malá Mia je sirotek žijící ve středověkém městě, v němž zná každý kout. Je samostatná a velmi vynalézavá, a tak se jí a jejím třem lasičkám daří přežít na ulici, a to zejména díky krádežím jídla. Jednoho dne Mia prchá před strážemi a narychlo se převlékne do princeznovských šatů.
Kazda

Čtěte také...

Katovský příběh přivezlo na zlínské Setkání Stretnutie Bábkové divadlo Žilina

kata dcera kata 200Zlínský divadelní festival Setkání Stretnutie se letos konal již poosmnácté. V dobách svých začátků byl zaměřen především na tvorbu zemí Visegrádu, postupem času vykrystalizoval do přehlídky české a slovenské diva...


Literatura

Životní terno aneb život za život

zivotni-terno 200Připravte si kapesníčky, je zde další dílo od Fredrika Backmana. Tentokrát krátký příběh nazvaný Životní terno.

 

...

Divadlo

Mamma Mia! Další vítězství Heleny Vondráčkové na muzikálové scéně

helena perex1Prozatím poslední muzikálovou rolí Heleny Vondráčkové je Donna v muzikálu Mamma Mia!, který se v Kongresovém centru Praha hraje bezmála rok. Přitom popová diva do něj vstoupila až v sobotu 21. listopadu, co...

Film

Spolupráce na Slovensku slaví úspěchy

SLOV perexVydávání filmové literatury se na Slovensku daří - Slovenský filmový ústav nejenže vytrvale vydává měsíčník Film.sk (na rozdíl od pražského Národního filmového archivu, který ukvapeně zrušil unikátní F...