Je láska silnější než strach?
Kultura21.cz

Je láska silnější než strach?

sipkovaruzenka perexV každé správné pohádce vyhraje dobro nad zlem. Dokáže ale křehká láska zvítězit nad tak velkým soupeřem, jakým je potichu se vkrádající strach? To se dozvíte, pokud zavítáte do Státní opery na baletní představení Šípková Růženka

 

 

Bylo nebylo v jedné daleké pohádkové zemi se všichni těšili z radostné události. Královskému páru se narodilo líbezné děvčátko, jemuž dali jméno Růženka. Na Růženčinu počest byla uspořádána hostina, na které nemohly chybět ani tři víly kmotřičky Volante, Grazia a Syrene. Ceremoniář ale zapomněl pozvat ještě jednu vílu, které se to velmi dotklo. Když se proto víla strachu Carabosse dozvěděla, že o její přítomnost nikdo na zámku nestojí, vtrhla na oslavu a za trest přivolala na Růženku prokletí v podobě růže, jejíž jediný trn jí má způsobit smrt. Víla lásky Syrene ale změnila prokletí na kouzlo, díky němuž Růženka nezemře, ale pouze usne po dobu sto let, dokud ji polibkem z lásky neprobudí nějaký švarný princ. Od události uplyne šestnáct let a na zámku se opět slaví Růženčiny narozeniny. Mezi gratulanty se objeví i stařena, která přinese Růžence růži, jež se jí stane osudnou. Růženka se píchne o trn a usne. O sto let později se prince Desiré setká s vílou Syrene, která mu ukáže Růženčin obraz a probudí v něm lásku k zakleté princezně. Princ se vydá Růženku zachránit, ale v cestě mu stojí zlá Carabosse, která Růženku hlídá. Nakonec princ zlou vílu přemůže, Růženku políbí a na zámku už mohou chystat svatební hostinu, které se rády zúčastní i další pohádkové bytosti. 

sipkovaruzenka2

Ač je Čajkovského Spící krasavice, vedle Labutího jezera a Louskáčku, nejfrekventovanější a nejoblíbenější balet, jeho uvedení na scénách Národního divadla v Praze nemělo vždy na růžích ustláno. Proto na choreografa mexického původu Javiera Torrese čekal v Praze nelehký úkol, s kterým se nakonec vypořádal velmi dobře. S Šípkovou Růženkou už měl totiž zkušenosti z předchozího působení ve Finském národním baletu, pro který vytvořil původní verzi, z které čerpal mnoho prvků pro pražskou inscenaci.

sipkovaruzenka3

Z těchto důvodů došlo v inscenaci k mnohým velkým změnám. Postavy například ztratily svá původní květinová jména, aby mohla dostat jména korespondující s novým pojetím. V Torresově verzi totiž nejde o typicky zaběhnutý pohádkový motiv boje mezi morálními hodnotami dobrem a zlem, ale o boj mezi základními lidskými emocemi strachem a láskou. Nové zpracování se také odráží v postavě Carabosse, která zastupuje ženskou i mužskou stránku, a proto ji také tančí dva lidé – muž a žena.

sipkovaruzenka4

Šípková Růženka ale není jen psychologickým rozborem, primárně si stále ponechává pohádkový ráz, který je podporován kostýmy ve stylu Ludvíka XIV. za kterými stojí Erika Turunen či snovou scénou Minny Wallenius. Nechybí samozřejmě ani vtipné momenty (za všechny si nemohou odpustit zmínit kočičí part na svatbě). Došlo také ke zkrácení svatební části a vynechání defilé několika pohádkových postav, aby si inscenace ponechala svižnost.Javier Torres nevytvořil inscenaci pouze z novodobých prvků, ale rozhodl se zkombinovat nové možnosti s původní podobou Petipovy koncepce, kterou velmi ctí. 

Nové zpracování Šípkové Růženky plné vtipu, kouzel a precizního tanečního provedení mohu vřele doporučit malým i velkým divákům. 

sipkovaruzenka

 

Název: Šípková Růženka

Uvádí: Národní divadlo
Scénografie: Javier Torres, Marius Petipa
Nastudování: Javier Torres, Ingrid Němečková, Silvie Daverat
Autor hudby: Petr Iljič Čajkovskij
Tančí: Rebecca King / Andrea Kramešová / Nikola Márová / Magdaléna Matějková, Michal Štípa / Giovanni Rotolo / Gabriel Barrenengoa, Michaela Wenzelová / Tereza Podařilová / Alina Nanu / Monika Hejduková, Guido Sarno / Mathias Deneux / Alexej Afanassiev / Alexander Katsapov, Ivanna Illyenko / Miho Ogimito / Sofie Benoit / Aya Watanabe, Kristýna Němečková / Irina Burduja, Ivana Mikešová / Sophie Fletcher a další
Premiéra: 29. a 30. března 2012

Hodnocení: 85 % 

Foto: www.narodni-divadlo.cz


 

Přihlášení



Tetování jako rozsudek smrt

Kruté a napínavé. Tak lze stručně charakterizovat knižní detektivku „Inkoust – Tetování jako rozsudek smrti“, jejíž autorkou je Alison Belshamová, rodačka z města Hampshire ve Spojeném království, která žije a pracuje v Edinburghu. Kniha Zlín ve společnosti Albatros Media a. s.

Reniin deník- deník dívky, která milovala život

Renia si ve svých čtrnácti letech začne psát deník, který se stává jejím nejlepším přítelem. Jak sama říká, jemu může svěřit vše, aniž by se musela bát prozrazení nebo posuzování z jeho strany. Nemůže tušit, že kromě svých starostí a radostí, mu svěří i budoucí události, o kterých se jí nesnilo ani v tom nejhorším snu. Nakladatelství Zeď s.r. o.

Rozhovor

Po hodině čtení potřebuju kafe a cigárko - rozhovor s Martinem Stránským vypravěčem série Milénium

stransky200Martin Stránský je jedním z nejlepších současných dabérů: získal Cenu Františka Filipovského za nejlepší mužský výkon v dabingu a Cenu diváků za nadabování titulní postavy doktora Gregoryho House v seriálu Dr. House. Pro vydavatelství OneHotBook s...

Hledat

Na svém albu oslavuje Lucie Bílá své autory - Ondřeje Soukupa a Gabrielu Osvaldovou

Jedenadvacet hitů a známých písní a závěrečná novinková nahrávka Salto mortale přináší album s všeříkajícím názvem Lucie Bílá/Ondřej Soukup/Gabriela Osvaldová. Album mapuje spolupráci výjimečných umělců, kteří si sedli umělecky a lidsky už začátkem devadesátých let.

Z archivu...

Čtěte také...

NoD: Valentýn zasáhl a bolel!

altVe dnech 29. a 30. května se v experimentálních prostorech NoD uskutečnilo na jevišti pro jednoho herce představení další inscenace v oblasti alternativního divadla. Valentýn, název hry i hlavního hrdiny strhnul emoce, zasáhl a...


Literatura

Lékař léčí, Hnízdil uzdravuje – Zaříkávač nemocí

Zarikavac perexDoktora Jana Hnízdila není třeba příliš představovat. Proslavily ho nejen kontroverzní názory na medicínu, ale i jeho první kniha Mým marodům, která vnesla svěží vítr mezi regály knihkupectví a našla si ...

Divadlo

Úspěšně lze cestovat do pravěku nejen na filmovém plátně, ale i na divadelních prknech

cesta-do-praveku 200Říká se, že pachatel se vrací na místo činu. Občas je těch pachatelů víc, třeba čtyři. A vracejí se na míst více. Třeba do Zlína a třeba do pravěku. Přesně tak tomu bylo v neděli 2. listopadu, kdy se ve zlínském Městs...

Film

KLIP: Porno převlečené za umění? Ani náhodou!

srbsky film klipOd chvíle, kdy – díky akci pro filmofily ´Fresh Film Fest´ - do naší distribuce vpadl snímek Klip, se ozývá ze všech stran Klip! Klip! Hurá!, anebo Klip! Klip! Fuj! Jak kdo do divácké veřejnosti volá, tak se pak z div...