Inscenace Leviatan a Everyman uvede Ensemble Opera Diversa v brněnské Staré radnici

Inscenace Leviatan a Everyman uvede Ensemble Opera Diversa v brněnské Staré radnici

Tisk

barton perex divadloRenomované hudební těleso Ensemble Opera Diversa uvede v pondělí 17. prosince v 19. 30 hodin ve freskovém sále brněnské Staré radnice inscenace Leviatan a Everyman. V obou vytvořil hlavní role dnes už pražský herec Jiří Bartoň, který je současně i zdatným zpěvákem. Ostatně zasvěcení dobře znají i jeho šansonové koncerty. Poskytl i následující rozhovor, který se týká především již zmíněných dvou hudebních činoher Leviatan a Everyman...

 

Jak se vám spolupracuje s tělesem Ensemble Opera Diversa, v nímž jste nastudoval velké role?


Pokud mám mluvit o spolupráci s tímto uskupením, musím použít spíše už minulý čas. Hudební činohra Everyman měla totiž premiéru v roce 2013, Leviatan pak o rok později. Pracovalo se nám všem spolu, pokud se dobře pamatuju, výborně, velice svobodně. Leč bohužel, obě inscenace se hrají jen velmi občasně, vlivem toho, že dramaturgie souboru setrvale dává přednost jiným, čistě hudebním kusům. Tím ale současně každá repríza Everymana nebo Leviatana pro mě osobně zase získává pečeť něčeho výjimečného, až svátečního.


Jak hodnotíte postavu Nissena Piczenika a představení Leviatan?


Hodnocení jakéhokoliv typu bych raději ponechal na divákovi. Za sebe mohu dodat, že se jedná se o dramatizaci nádherného textu Josepha Rotha a že jde o příběh velké touhy po něčem, co člověka přesahuje. Zvlášť krásnou vzpomínku mám na poslední reprízu, kdy jsme hráli na nádvoří Mikulovského zámku. Zrovna zapadalo slunce, bzučely včely, celé to mělo snad nejen pro mě dost neopakovatelnou atmosféru.

 

barton divadlo 01


V čem se liší jiné přestavení - Everyman?


Také se jedná o činohru se zpěvy, v tomto případě ale o středověkou moralitu. Everyman je jakýmsi zástupcem lidského rodu, tápajícím, vnitřně pochybujícím jedincem. Hledá to, co by nepopiratelně dokazovalo a obhajovalo smysl života. Narozdíl od Nissena v Leviatanovi není ani tolik postavou charakterní, jako spíše symbolickou. Také zde uvedu sugestivní vzpomínku. Hráli jsme opět v Mikulově, tentokrát ale v Dietrichsteinské hrobce, a najednou do našich existenciálních promluv o životě a smrti začaly zvenku nenadále šlehat blesky, dunět hrom. Příroda jako by začala hrát s námi. Řeknu vám - byla to síla. Představení i tímto získalo zvláštní atmosféru, ty živly tam náhle byly opravdu přítomné a spolupracovaly s námi.


Kdo vedle vás ještě v představeních hraje a jak se těšíte na prostor brněnské Staré radnice?


V obou inscenacích vystoupí Kateřina Veselá, herečka divadla Polárka a brněnského Buranteátru, dále Otakar Blaha, který pracuje v Janáčkově divadle, a Přemysl Hnilička, dávný souputník mých hereckých začátků před více než dvaceti lety. Ti všichni v inscenaci hrají i zpívají. Klavíru dá zaznít Jarka Šranková a kromě ní vystoupí ještě další dva výborní hudebníci. Na prostor Staré radnice se těším velmi, představení se uskuteční v nádherném freskovém sále, který má podobnou atmosféru jako třeba prostor líšeňského zámečku Belcredi, kde jsme už obě představení také v minulosti hráli.

 

barton divadlo 02


http://zapisnikzmizeleho.cz/everyman-cili-kdokoli-a-male-vyroci-zapisniku/?fbclid=IwAR2pr_CK5Q3uv6nseNZt1RQemjHyIgPYqRbwaKZQn0jQt1TCM4kPX6595Gs

Foto: archiv Jiří Bartoň


 
Banner

Přihlášení



Kdo zabil Malého prince?

Autor policejních detektivek Michel Bussi se nechal inspirovat záhadnou smrtí Saint-Exupéryho a napsal napínavý příběh, který je hrou nejrůznějších náznaků a stop a zároveň je výjimečnou poctou Saint-Exupérymu a jeho malému hrdinovi.


JOTA

Dobrodružství mývala Gianlucy začínají na půdě malířské dílny mistra Leonarda da Vinciho

Fantasy plná napětí, záhad a humoru, odehrávající se v renesanční Itálii, se sice tváří jako četba pro děti a mládež, ale vůbec tomu tak nemusí být. Autor knihy Adam Folta totiž stvořil hrdinu – mývala Gianlucu, šibala, pohádkáře, dobrosrdečného naivku – který je sympatický jak svými kladnými vlastnostmi, tak svými nedokonalostmi.


65. pole
Banner

Rozhovor

Marek Dusil: „Nic bych neměnil, všechno nějak plyne…“

dusil marek200Cítí se spíše folkařem, ale zároveň v sobě nechává probublávat spodní rockový proud. S formací Marek Dusil Blend chystá nové album a své písně nejraději předkládá v prostém akustickém hávu. Rád hraje pro vnímavé publikum. Br...

Hledat

Epocha nároků: Christopher Caldwell o soumraku demokracie

Epocha nároků s podtitulem Zákon o občanských právech a soumrak americké demokracie popisuje na příkladu Ameriky od šedesátých let do současnosti, jak se může dobře míněný zákon zvrhnout ve svůj protiklad. Dílo v překladu Aleše Valenty vychází v edici Agora, ve které nakladatelství Leda představuje nekonformní knihy zaměřené na politiku a společnost.


LEDA

Z archivu...

Čtěte také...

Báby - tak trochu jiné divadlo

baby perexAsymetrická scéna. Miniaturní bába. Operní duet. Trocha tělesné akrobacie a velký boj proti nesmyslnému režimu. To všechno v sobě ukrývá nová inscenace Báby Divadla Na zábradlí. Pesimistickými a snad až místy surreálnými texty bojoval Daniil Char...


Literatura

Nemám žádné jméno – ukradená autobiografie dívky vězněné v Terezíně

nemam zadne jmeno hilarovaNakladatelství Fragment poprvé českým čtenářům přináší knihu Nemám žádné jméno ověnčenou mezinárodními cenami a známou v západní Evropě, jejíž autorka česká spisovatelka a básn...

Divadlo

Malované na skle ve Zlíně krásně namalovali

malovane-na-skle 200Podzimní večer 20. listopadu se v Městském divadle Zlín nesl ve slavnostním duchu. Jednak šlo o 51. reprízu představení Malované na skle, které získalo cenu Aplaus za nejlepší inscenaci 69. sezony a její představitel byl nomi...

Film

Šimon a Matouš nikdy nezestárnou a budou bavit ještě mnoho generací

Film Šimon a Matouš jedou na riviéru (1975) byl ve své době velmi populární a podepsal se na duši nejednoho malého rváče. Proč je mlácení a urážení lidí taková legrace, těžko říci. Oba hrdinové totiž narazí na šéfy mafie, kteří jsou sice mocní a n...