České Švýcarsko a jeho skalní památky. Kam na výlet až se vše rozvolní?
Banner

České Švýcarsko a jeho skalní památky. Kam na výlet až se vše rozvolní?

Tisk

FalkenštejnNaše hrady a zámky i skalní útvary si právem zaslouží pozornost. Protože jsme dlouho nikam nemohli cestovat, nemohli jsme se ani těšit z jejich krásy, a ani tak finančně podpořit památky v České republice. Pojďme si představit některé skalní památky v severních Čechách a jejich stručnou historii. Určitě stojí za zhlédnutí a pomalu už můžete začít plánovat výlety!

Skalní hrádky v severních Čechách. K čemu sloužily?

Skalní hrádky měly zejména obrannou funkci, i v souvislostí s kolonizací území na okraji Žitavska. Výstavba skalních hrádků bývá nejčastěji datována po 2. polovině 13. století souběžně s německou kolonizací a navazuje na síť podobných hrádků v Saském Švýcarsku. Soustavu skalních strážních hrádků údajně založil rod Berků z Dubé, stejně jako dalších 13 hrádků na saském území, které bylo tehdy součástí Českého království. Stráž byla nutná, neboť se pustými lesními hvozdy proháněly loupežnické bandy. Slavná éra skalních hrádků jako strážních míst končí v průběhu 15. století, kdy zvolna pustnou a stávají se sídlem loupeživých rytířů, zkrachovanců a zběhů. Se zvýšeným zájmem o turistiku a cestovní ruch na konci 18. a počátkem 19. století začínají sloužit skalní hrádky prvním romantickým návštěvníkům a obdivovatelům přírodních krás. Pojďme tedy navštívit některé z nich v Českém Švýcarsku.

falkenštejn

Skalní hrad Falkenštejn

V masivu Havraního kamene na pískovcovém suku 5 km od Jetřichovic stojí zbytky skalního hrádku. Podle archeologických nálezů pochází z počátku 14. století. První písemná zmínka je z roku 1395, kde se uvádí jméno purkrabího na hradě Ostrém − Mikuláše Hockackera až do roku 1401. V 15. století byli vlastníky Berkové z Dubé a Vartenberkové. V roce 1444 byl hrad obléhán a poškozen, to už v něm žili lapkové. Poslední zmínky o něm jsou z let 1457 až 1460. Přístupová cesta vede spárou mezi skalami. Na skalním výstupku se nachází kruhová studna. Přístupná je i světnice 6x12 m s oknem a sedátky. V sousedství je vytesaný prostor. který pravděpodobně sloužil jako kaple. Dolů zužující se objekt byla kdysi cisterna na dešťovou vodu. Stopy na okrajích plošiny dokládají, že hlavním objektem byla dřevěná obytná věž a další dřevěná zástavba s obvodovým ohrazením.

Zájem o hrádek probudilo období romantismu v 19. století. V roce 1852 byly prostor a přístupová cesta vyčištěna zásluhou Vilemíny Kinské a celý areál sloužil turistice. Poblíž cesty na hrad je reliéf erbovního znaku sokola s křížkem. U přístupové cesty je pamětní deska B. Kletečky, který zde v roce 1974 zahynul.

A pověsti? Ty jsou třeba o majiteli hradu, který byl vyhozen z okna a proto tam straší, o vězních, z nichž jeden se protáhl oknem a utekl, ale ten druhý, tlustý, se již neprotáhl. Také o loupežnících a děvečce, která je zradila.

sauenstejn

Skalní hrad Šaunštejn

Nedaleko Vysoké Lípy na skalním suku stojí zbytky skalního hradu Šaunštejn. V písemných pramenech se uvádí rok 1431, kdy se chystalo drážďanské vojsko proti němu útočit. Podle archeologických nálezů lze hrad datovat do posledního čtvrtletí 14. století. Území v té době patřilo rodu Michalovců, tak jako hrad Ostrý a Falkenštejn. Doložení držitelé hradu jsou Vartenberkové z Děčína od roku 1437, ale skutečnými majitelé byli lapkové, jak dokládají zprávy z let 1433-1443. Poslední zprávy jsou z roku 1446, kdy Albrecht Berka z Dubé chtěl hrad s okolím vyměnit se saským kurfiřtem Fridrichem, avšak k výměně nedošlo. V kamenické městské knize se uvádí v roce 1515 při prodeji panství jen léno hradu. Jeho původní funkce byla signálním ohněm dávat vědět o nebezpečí či ohrožení obchodní stezky na sousední hrad Falkenštejn.

Přístup na horní plošinu byl veden zatáčející spárou mezi skalami na malou plošinku kapsami a dražemi, odkud pokračoval svislým skalním komínem. Vrcholová část je rozčleněna na čtyři samostatné skalní bloky. Ta největší zřejmě patřila dřevěné obytné věži. Objekt kruhového půdorysu měl skladovací funkci. Na okrajích plošiny je dřevěné ohrazení. Ve skále je vytesán monogram J.J.H. s letopočtem 1760. Dnešní přístup je zabezpečen pomocí železných žebříků, mostků a zábradlí. Odměnou za tuto krkolomnou cestu je nádherný rozhled do kraje.

kyjovský hrádek

Kyjovský hrádek

Kyjovský hrádek najdete asi 9 km jihozápadně od Rumburka nedaleko Kyjova nad levým břehem potoka Křinice na skalním ostrohu. O vzniku a účelu písemné prameny mlčí, místo se uvádělo jako hrad. Je to rozlehlá lokalita mezi dvěma roklemi, kterou na čelní straně vyděluje úzká příkopovitá rozsedlina přerušená kamenným blokem. Na vnitřní straně je lemovaná nízkým valovitým útvarem. Archeologové zjistili, že se jedná o zeminu navršenou při využití rozsedliny jako vápenné pece. Jedna z nich byla zkoumána. Osídlení přední části je mladší než té zadní, ta leží za skalní štěrbinou a byla přístupná vysekaným schodištěm. Zde jsou také viditelné objekty zasekané do skalní rozsedliny.

Po prozkoumání jednoho z objektů bylo zjištěno, že měl jednu stěnu vystavěnou z jílu, pravděpodobně šlo o suterén dvoupodlažního domu. Nálezy v interiéru to datují do období od 2.poloviny 13. století do počátku 14. století. Zřejmě to tedy bylo sídlo středověkých horníků kutajících limonit (směs oxidů a hydroxidů železa) v okolí. Množství vytesaných schůdků ve skalách mají na svědomí místní turistické spolky snažící se zpřístupnit objekt. Kamenné schody vedou k vyhlídce, v místě sestupu do údolí je na skalní stěně znamení kříže. A pověst vypráví samozřejmě o pokladu.

O dalších hradech v severních Čechách si povíme zase příště.

 

Prameny a foto:
Hrady a zříceniny | O hradech.eu


 
Banner

Přihlášení



Ráda bych si zazpívala s Jaroslavem Svěceným

Zpěv ji okouzlil již v dětství. Studium na konzervatoři nevyšlo, touha po zpěvu ale zůstala a nakonec se na základě konkurzu dostala do operetního souboru Divadla J. K. Tyla v Plzni, kde pak zpívala i v opeře. Po odchodu z angažmá v divadle nadále hostovala. Pak několik let vystupovala v Německu a skandinávských zemích. Po návratu do Čech působila ve finančnictví a nakonec se ke zpěvu Miriam Čížková vrátila. Dnes nejen koncertuje, ale také vede dětský pěvecký kroužek Svět kvítek.

Olomoucká Liška B. je inscenace půvabná a svébytná i díky silné hudební složce

Kdysi jsem viděl v hukvaldském amfiteátru operu Příhody lišky Bystroušky, což na mě natolik zapůsobilo, že jsem se stal milovníkem hudby Leoše Janáčka. Jenomže očekávaná premiéra inscenace nazvaná Liška B., která proběhla v pátek 19. ledna v Moravském divadle Olomouc, je přece jenom jiná písnička. Nicméně i hudební stránka nové inscenace je velmi silná.

Banner

Hledat

Videorecenze knih

Rozhovor

Žila jsem v maringotce a objevovala svoje ženství

mensesBlogerka Veronika Lančaričová napsala knihu Ženství jako dar, která pojednává o menstruaci a o dalších ryze ženských záležitostech. Říká, že žena za celý svůj život promenstruuje celých šest let, které by si rozhodně měla užít, ne je protrpět.

Machiavelliho Vladař – cynik nebo realista?

Politika je umění, jak zacházet s mocí, aby se dosáhlo úspěchu. Má se zabývat tím, co je, nikoli tím, co by mělo být. V politice neexistují zcela bezpečné směry, obezřetnost spočívá ve výběru těch nejméně nebezpečných.

Z archivu...


Literatura

PAŘÍŽSKÁ NEZNÁMÁ ZAKOUTÍ

Tajnosti 200Pro milovníky tohoto krásného města na Seině je určena půvabná knížka Katii Chapoutierové  o málo známých místech, kam „cestovky“ své turisty nevozí a přesto nebo právě proto jsou velmi zajímavá.

...

Divadlo

Večeru tříkrálovému něco chybělo

vecer trikralovy 200Do jedné z nejslavnějších komedií od klasika všech klasiků Williama Shakespeara - Večera tříkrálového se pustilo Městské divadlo Zlín.  Jedná se o první velký titul tohoto roku a na svědomí jej má režisér Jakub Nvota oblíbený dí...

Film

TERRY GILLIAM VZPOMÍNÁ A BAVÍ

Gilliameska perexRežiséra (a předtím také herce) Terryho Gilliama snad není třeba představovat. Začínal jako člen legendární komediální skupiny Monty Python, podílel se – nejdříve animovanými vsuvkami - na všech jejích televizních i filmových počinech...