První etapa nové stálé expozice na Svatomikulášské městské zvonici – Starší byt věžníka s černou kuchyní. Důležitou součástí středověkých a raně novověkých měst byly obecní zvonice, objekty z nichž se na města dohlíželo především kvůli častým požárům.
Fenomén městské hlásné služby je bohužel stále na okraji zájmu odborné i laické veřejnosti. Muzeum hl. města Prahy připravilo k tomuto tématu expozici v obecní zvonici Menšího Města pražského – Malé Strany. Návštěvník se seznámí s tím, jak se obecním zaměstnancům žilo v objektech nepříliš uzpůsobených pro obývání. Byt věžníka v Svatomikulášské městské zvonici představuje utilitárně řešený byt, kde obecní zaměstnanec žil po dobu služby často i s celou rodinou. Byt je ukázkou standardu bydlení nižších vrstev v metropoli druhé poloviny 18. století. Nejednalo se o příliš komfortně zařízený prostor, obyvatelé si často stěžovali na zimu či těžkosti s vytápěním. Obytné zázemí se skládalo z dobově standardních místností: obytné, tzv. světnice, a provozní ‒ černé kuchyně.
Světnice, tedy obytná místnost, sloužila jak k odpočinku, tak ke stravování a práci. Rozložení nábytku je dáno jednak sluneční orientací bytu, komunikačně-provozním schématem, tak i dobovými zvyklostmi. Jednoduchý mobiliář a kachlová kamna představovaly skromné bydlení obecního zaměstnance.
Černá kuchyně byl standardní prostor pro vaření a topení ve všech dobových typech obytných staveb. Skromné poměry pro život obecních zaměstnanců byly kompenzovány stálým, byť nevysokým příjmem. I přesto ale docházelo k častému střídání věžníků. Život na věži s impozantním výhledem na město tehdy, zvláště v chladných částech roku, málokdo ocenil.
Do poloviny 19. století měla věž a věžník nezastupitelnou roli v ochraně města proti požárům. Strážce věže, který v pozorovatelně žil, v pravidelných intervalech sledoval dění na Malé Straně a v případě požáru, které byly kvůli černým kuchyním časté, dal znamení hasičům. Byt věžníka odráží způsob života z přelomu 18. a 19. století. Návštěvníci si mohou prohlédnout autentickou černou kuchyni, kterých v městském prostředí zbylo jen velmi málo. V červnu příštího roku se lidem otevřou i další části věže. Návštěvníci uvidí byt, v němž věžníkova a později hodinářova rodina žila ještě v 50. letech minulého století. Zcela nahoře bude ve věži expozice, která připomene zneužití věže totalitní mocí.
Věž u barokního chrámu sv. Mikuláše na Malé Straně sloužila v minulosti jako zvonice i požární hláska a sídlo ponocného. Barokní zvonice, byla sice budována spolu s kostelem sv. Mikuláše, ale její větší část byla postavena až po dokončení chrámu. Stavbu navrhl a postavil barokní architekt Kilián Ignác Dienzenhofer. Věž byla stavebně dokončena již roku 1752. Ochoz věže se nachází ve výšce 65 metrů a je přístupný po 215 schodech. Zajímavostí je, že věž nepatřila nikdy církvi, ale byla vždy součástí obecního majetku Malé Strany.
| < Předchozí | Další > |
|---|
K rozhovoru jsme tentokrát nepřizvali žádnou celebritu, ale jednu moc šikovnou paní z Dubu nad Moravou, Janu Metlíkovou. Jejím koníčkem je pletení z papíru a my jsme se mu podívali na zoubek. Co vše je potřeba, jak výroba probí...
Obraz, který prosvítí byt, nemusí být drahý. Ve smíchovské Galerii Evy Jandejskové (Preslova 2, Praha 5) je pestrý výběr. Obrazy si tam můžete vybrat osobně, chystány jsou i nové internetové stránky. Cena je na domluvě. Pokud se vám zalíb...
Ostravské Divadlo Petra Bezruče slaví v sezóně 2025/2026 významné jubileum – osmdesát let od svého založení. Vstupuje do něj nejen s bohatou historií, ale také s titulem Divadlo roku, který získalo v Cenách divadelní kritiky. Výjimečná sezóna při...
Danis Tanović, kdysi proslavený válečnou tragikomedií Země nikoho, se v dramatu Epizoda ze života sběrače železa zahleděl na romskou populaci v současné Bosně. Oka...