Kultura nejen 21. století | Kultura21.cz

Existují příběhy, které člověka přimějí zastavit se a přemýšlet. Ne proto, že jsou neuvěřitelné, ale právě proto, že se mohou stát komukoliv. Příběh Lukáše Bechyněho je právě jedním z nich. Své zkušenosti se rozhodl zúročit, aby pomohl ostatním rodičům ochránit své děti před drogovou závislostí. 

Na první pohled měl všechno. Od dětství miloval sport. Hrál fotbal, věnoval se judu, karate, závodil na kole, jezdil na snowboardu a nakonec našel svou největší vášeň v atletice, konkrétně ve skoku o tyči. Píle, dřina a disciplína ho dovedly až k reprezentaci České republiky.

Pak ale přišlo nečekané zranění, které ho na delší dobu vyřadilo. Najednou zmizelo všechno, co tvořilo jeho život – tréninky, závody, cíle i každodenní režim. Místo stadionu přišla bolest, nejistota a zoufalství. A právě tehdy udělal rozhodnutí, které změnilo jeho život. Začal experimentovat s drogami.

To, co zpočátku vypadalo jako nevinné víkendové pokušení, se postupně změnilo v období, na které dnes nevzpomíná v nejlepším. „Přesně vím, jak rychle to začne a jak hluboko to člověka může stáhnout. Myslíš si, že to máš pod kontrolou. Je to jen slepá iluze, které chceš věřit.“

Jen málokdo by tehdy věřil, že právě tato zkušenost jednou pomůže tisícům dětí a jejich rodičům.

Když se z vlastního pádu stane poslání

Po několika letech užívání drog se ocitl na hraně svého života a na jedné osudné párty se málem předávkoval. On je ten, o kom by se dalo říct: „Měl to štěstí.“ A je to pravda. Tento okamžik však zásadně změnil jeho život. Netrvalo dlouho a rozhodl se, že svou minulost nebude skrývat. Naopak. Udělal z ní své poslání.

Autoři knihy

Od roku 2009 se věnuje primární protidrogové prevenci a vzdělávání a společně se svými kolegy přednáší na základních a středních školách po celé České republice. Za více než šestnáct let lektorské praxe vzdělal přes 35 000 dětí a další tisíce rodičů, pedagogů a pracovníků věnující se mládeži.

Během let práce s dětmi ve školách, na letních táborech a sportovních kempech si začal uvědomovat, jak potřebné a nezbytné je dostat správné informace a fakta o drogách i k rodičům. Oni jsou přece ti první a hlavní preventisté svých dětí, kteří s nimi tráví nejvíce času. „Proč o tom nenapsat praktickou příručku pro rodiče?“

Kniha, která nevznikla v kanceláři

Odpovědí se stala publikace MAMI, TATI, JÁ TO JEN ZKUSIL… Jak zabránit první dávce a neztratit své dítě.
Nejde o odbornou učebnici plnou složitých výrazů ani o sbírku děsivých statistik. Je to kniha napsaná lidským jazykem. Vychází z letité práce s dětmi, rodiči i pedagogy, z osobních zkušeností autora a z příběhů rodin, které se s drogovou problematikou skutečně setkaly.

Křest knihy

Čtenář v ní nenajde moralizování. Najde odpovědi na otázky, které si většina rodičů jednoho dne položí. Kdy začít s dítětem o drogách mluvit? Jak to udělat, aby poslouchalo? Jak poznat první varovné signály? A co dělat, když už se něco děje?

Dva autoři. Jedno společné poslání.

Spoluautorkou knihy je Mgr. Jitka Bechyňová, která je bývalou reprezentantkou České republiky v atletice, pedagožka, trenérka a koučka. Do knihy přinesla pohled ženy, matky i pedagoga. Právě její schopnost převádět složitá témata do jednoduchého a srozumitelného jazyka dala celé publikaci podobu, které porozumí každý rodič.

Lukáš a Jitka Bechyňovi jsou manželé. Spojuje je nejen společný život a cíle, ale také přesvědčení, že většině tragických příběhů lze předejít, pokud děti i rodiče dostanou správné informace včas.

Příběh, který dojal celý sál

Kniha byla symbolicky pokřtěna 26. června 2026, na Mezinárodní den boje proti zneužívání drog a nezákonnému obchodování s nimi, který vyhlásila Organizace spojených národů.

Jedním z nejsilnějších okamžiků večera bylo vystoupení Ivety, kterou Lukáš společně s její maminkou vytáhli z těžké drogové závislosti. Iveta začala už ve dvanácti letech s marihuanou a ve třinácti přešla na pervitin. Po šesti letech na pervitinu skončila na ulici a jen o vlásek unikla smrti. Dnes je více než deset let bez drog, má rodinu a dvě děti. Na pódiu pronesla větu, která v sále vyvolala dlouhý potlesk. „Kdybych měla tehdy informace o drogách, které mám dnes, nikdy bych s nimi nezačala. Kdysi jsem o nich nevěděla vůbec nic.“

Možná právě tato jediná věta nejlépe vystihuje důvod, proč kniha vznikla.

Kniha není určena jen rodičům

Ačkoli je publikace napsána především pro rodiče, cenné informace v ní najdou učitelé, školní metodici prevence, trenéři, vedoucí dětských kolektivů i všichni, kteří pracují s mladými lidmi. Své fanoušky si kniha najde nejen mezi studenty středních a vysokých škol.

Nejde o knihu, kterou člověk přečte a odloží. Je to kniha, ke které se rodiče mohou vracet ve chvílích, kdy hledají odpovědi. Protože někdy může jediný rozhovor změnit celý život.
A někdy může být tím prvním krokem právě jedna přečtená kniha.

Více informací o knize naleznete na webu.