Za komunismu jsme to měli jednodušší – vše jsme měli naservírováno na stříbrném podnosu. Ze všech stran jsme se dozvídali, co si máme myslet, a bylo to jednoznačné. Horší bylo, že jsme tomu nemohli věřit a byli jsme donuceni sami hledat nějaký hodnověrnější názor. A vlastně stejně jsme na tom i teď: nyní pro změnu vybíráme to, čemu věřit, ze změti překřikujících se hlasů, a člověk zase neví. Zaplnit tuto mezeru se rozhodl Vilém Kmuníček svým textem „Filozofie předpokladů. Souhrn“, v němž ve stručnosti představuje to, k čemu při svém světonázorovém hledání dospěl.
Začíná pátráním po jistotách, které má každý člověk a o které se můžeme opřít. Zjišťuje, že před ním takhle přemýšleli už mnozí a zjistili, že jisté je jen to, že vše je nejisté. Již Sokrates dospěl k závěru Vím, že nic nevím a Descartes tuto jedinou jistotu pojal za své východisko, když konstatoval Myslím, tedy jsem. A odtud můžeme vyjít i my.
O jaké jistoty se dnes můžeme opřít při úvahách o světě?
Jistota Myslím je pro každého z nás evidentní; znamená v podstatě, že si něco uvědomuji. V tom případě jsou pak pro nás evidentně jisté další tři věci: já, které si uvědomuje, vědomí jako scéna pro to, co si uvědomujeme, a jeho obsahy.
Co je za nimi, to pro tuto chvíli zůstává nejisté. Dál se můžeme dostat, jen budeme-li předpokládat, že naše uvažování má smysl. V tomto bodě se nabízí předpoklad, že naše mysl funguje tak, aby nám před vědomí předváděla realitu v podstatě takovou, jaká je. Pak se nám otevírá cesta k předpokladům dalším, z nichž ten zásadní tvrdí, že za východisko našeho uvažování je vhodné přijmout předpoklady tzv. zdravého rozumu. A potom zkoumat, zda se nám při poznávacím pohybu v realitě tyto předpoklady potvrdí, nebo ne. A když se nepotvrdí, přijmout z toho odvozené předpoklady jiné.
Zatím tedy jsou pro nás jisté jen obsahy vědomí subjektu a my si uvědomujeme, že realita je mu dána jen skrze ně. Obsahy vědomí, to je něco třetího mezi realitou a vědomím, je to slitina vědomí a reality, vědomí reality. Toto vědomí reality produkuje náš mozek ze všeho nejdřív. Nad momentálním, mžikovým mentálním modelem reality mozek dále vytváří dlouhodobější, fixní mentální model a z něho abstrakcí myšlenkově-pojmový systém, názor, který se dá vyslovit a tak objektivizovat, zprostředkovat ostatním vědomím.
Kritickou konfrontací subjektivních názorů v rámci vědy pak vzniká ucelený soubor objektivních poznatků, ontologický model.
Takové jsou cestičky úvah, které nás mají přivést k základní orientaci v chaosu našeho nepřehledného světa.
Filozofie předpokladů. Souhrn
Autor: Vilém Kmuníček
Žánr: populárněnaučný
Nakladatelství: Tribun EU
Rok vydání: 2023, měkká vazba s chlopněmi
Počet stran: 84
www.eshop.librix.eu/Filozofie-predpokladu-d778.htm
| < Předchozí | Další > |
|---|
Do kin před pár dny vstoupila komedie režiséra Vojtěcha Moravce o rodině, která se pořád hádá. Ať dělají Hádkovi, co mohou, nikdy se na ničem neshodnou a každý z nich si nakonec myslí to svoje. Ve vzduchu teď navíc visí rozepře o dědict...
Ve středu 4. října 2023 se vodomilové všech věkových kategorií vydali do bazénů, aby podpořili svá města v rámci 32. ročníku Plavecké soutěže měst. Je sice pravda, že ne všichni pořadatelé letošního ročníku této republikové soutěže (zúčast...
Alšova jihočeská galerie představuje tvorbu Miloše Ševčíka, který se zapsal na české výtvarné scéně v šedesátých letech svými originálními přístupy v malbě i v tvorbě transparentních konceptuálních objektů. Výstava nazvaná Mizení je průřez...
1. listopadu jsme měli možnost zhlédnout další unikátní taneční show Lord of the Dance, tentokrát s názvem "Dangerous games". Představení proslulého Michaela Flatleyho opět nezklamalo.
Šílenci na kolech jsou zpět. Již sedmý díl populární série Rychle a zběsile vstoupí zanedlouho do českých kin. Stojí za návštěvu nebo jen přežívá díky předchozím dílům?
