Za komunismu jsme to měli jednodušší – vše jsme měli naservírováno na stříbrném podnosu. Ze všech stran jsme se dozvídali, co si máme myslet, a bylo to jednoznačné. Horší bylo, že jsme tomu nemohli věřit a byli jsme donuceni sami hledat nějaký hodnověrnější názor. A vlastně stejně jsme na tom i teď: nyní pro změnu vybíráme to, čemu věřit, ze změti překřikujících se hlasů, a člověk zase neví. Zaplnit tuto mezeru se rozhodl Vilém Kmuníček svým textem „Filozofie předpokladů. Souhrn“, v němž ve stručnosti představuje to, k čemu při svém světonázorovém hledání dospěl.
Začíná pátráním po jistotách, které má každý člověk a o které se můžeme opřít. Zjišťuje, že před ním takhle přemýšleli už mnozí a zjistili, že jisté je jen to, že vše je nejisté. Již Sokrates dospěl k závěru Vím, že nic nevím a Descartes tuto jedinou jistotu pojal za své východisko, když konstatoval Myslím, tedy jsem. A odtud můžeme vyjít i my.
O jaké jistoty se dnes můžeme opřít při úvahách o světě?
Jistota Myslím je pro každého z nás evidentní; znamená v podstatě, že si něco uvědomuji. V tom případě jsou pak pro nás evidentně jisté další tři věci: já, které si uvědomuje, vědomí jako scéna pro to, co si uvědomujeme, a jeho obsahy.
Co je za nimi, to pro tuto chvíli zůstává nejisté. Dál se můžeme dostat, jen budeme-li předpokládat, že naše uvažování má smysl. V tomto bodě se nabízí předpoklad, že naše mysl funguje tak, aby nám před vědomí předváděla realitu v podstatě takovou, jaká je. Pak se nám otevírá cesta k předpokladům dalším, z nichž ten zásadní tvrdí, že za východisko našeho uvažování je vhodné přijmout předpoklady tzv. zdravého rozumu. A potom zkoumat, zda se nám při poznávacím pohybu v realitě tyto předpoklady potvrdí, nebo ne. A když se nepotvrdí, přijmout z toho odvozené předpoklady jiné.
Zatím tedy jsou pro nás jisté jen obsahy vědomí subjektu a my si uvědomujeme, že realita je mu dána jen skrze ně. Obsahy vědomí, to je něco třetího mezi realitou a vědomím, je to slitina vědomí a reality, vědomí reality. Toto vědomí reality produkuje náš mozek ze všeho nejdřív. Nad momentálním, mžikovým mentálním modelem reality mozek dále vytváří dlouhodobější, fixní mentální model a z něho abstrakcí myšlenkově-pojmový systém, názor, který se dá vyslovit a tak objektivizovat, zprostředkovat ostatním vědomím.
Kritickou konfrontací subjektivních názorů v rámci vědy pak vzniká ucelený soubor objektivních poznatků, ontologický model.
Takové jsou cestičky úvah, které nás mají přivést k základní orientaci v chaosu našeho nepřehledného světa.
Filozofie předpokladů. Souhrn
Autor: Vilém Kmuníček
Žánr: populárněnaučný
Nakladatelství: Tribun EU
Rok vydání: 2023, měkká vazba s chlopněmi
Počet stran: 84
www.eshop.librix.eu/Filozofie-predpokladu-d778.htm
| < Předchozí | Další > |
|---|
Pokud patříte mezi příznivce vykládacích karet a také milujete minerály, polodrahokamy a další drahé kameny, u nichž dnes již běžně využíváme jejich léčivou a magickou sílu i vliv na naše duševní rozpoložení a fyzické zdraví, určitě vás potěší balíček karet, v...
Alšova jihočeská galerie představuje tvorbu Miloše Ševčíka, který se zapsal na české výtvarné scéně v šedesátých letech svými originálními přístupy v malbě i v tvorbě transparentních konceptuálních objektů. Výstava nazvaná Mizení je průřez...
Ferdinand von Schirach (narozen v roce 1964) je berlínský advokát, spisovatel a dramatik. Jeho romány „Pád Collini“ a „Tabu“ jsou prodávány v milionech, jsou to dnes už mezinárodní bestsellery, publikované ve více než 40 z...
Saulův syn je maďarské drama, které nám jako svůj debutní film přináší režisér a scénárista László Nemes. V českých kinech ho můžeme vidět od 18. 2. 2016. Snímek nově ohodnocený soškou Oscara za neanglicky m...
