Olina Franco je česká výtvarnice, která se již léta zabývá tematikou vztahů mezilidských i genderových. Ve svém novém cyklu „Takové byly“ se zaměřila na osudy českých žen, narozených v 19. století.
„Tyto ženy byly neohrožené Amazonky a jejich osudy se často vzájemně propojovaly. Všechny svou neskonalou vůlí dokázaly takřka nemožné a ostatním ženám vydobyly to, co se dnes může jevit zcela přirozené, běžné a samozřejmé – právo na vzdělání, výběr a volbu povolání i svobodné rozhodnutí ve všech aspektech života. Jejich osudy se často vzájemně propojovaly a leckdy, pokud dříve nezemřely či neemigrovaly, byly i násilně ukončeny nástupem totalitní moci. Jejich majetky byly zkonfiskovány, znárodněny či zašantročeny, jejich talenty zlomeny a jejich osudy vymazány z paměti českého národa.“
Olina Franco příběhy takových žen ztvárnila v tzv. figurlážích, jsou to lehce nadživotní ženské postavy vyříznuté z překližky, polepené, pomalované či jinak prostorově ztvárněné.
Je mezi nimi lékařka, která založila nemocnici v Bagdádu, v níž léčila tropické choroby, které po návratu do vlasti vystříleli nacisté celou rodinu. Žokejka, která jako první a poslední žena vyhrála Velkou Pardubickou v roce 1937, v té době jí už bylo čtyřicet dva let a jejími soupeři byli především mladí oficíři Wehrmachtu. Operní diva, již obdivoval celý svět a která nikdy nedostala angažmá v Národním divadle, nakonec zemřela v Brazílii. Tanečnice – špionka, které prý Mata Hari nesahala ani po kotníky. První žena, která dostala Nobelovu cenu míru a zasloužila se o vznik soudního dvora v Haagu. Cestovatelka, která ač byla sirotkem vychovaným na obecní náklady, objela celý svět, zažila srážku vlaků, ztroskotání lodi i zničující zemětřesení. Malířka žijící mezi Prahou, Roztoky a Paříží, kam posílala nadějné české malíře na zkušenou a kterou velmi obdivoval A. Rodin. Sochařka, která vystavovala po celé Evropě, ale její jméno bylo v Čechách zapomenuto. Módní návrhářka, jež oblékala celebrity té doby, jimž se chtěla vyrovnat i Marta Gottwaldová. První žena v humanitární péči, která koupila pozemek na Jadranu a vozila na ozdravné pobyty chudé a nemocné české děti. První architektka, zaměřující se na sociální projekty pro ženy a děti. Knihovnice, sirota, která byla vychována v rodině Vojty Náprstka a která jeho přání prý uhodla dříve, než je sám vyslovil. Telegrafistka, která po této práci toužila tolik, že napsala dopis samotnému císaři Františku Josefovi I. A mnoho dalších…
S Pozoruhodnými ženami Oliny Franco se můžete seznámit v červnu 2022 na mezinárodní výstavě kolážistů v Galerii Kritiků v paláci Adria, nebo na další výstavě v hudebním klubu Rock Café v Praze 1 na Národní třídě.
Zdroj foto: Jaroslav Jiřička
| < Předchozí | Další > |
|---|
Pětadvacet let strávil v angažmá Městského divadla Zlín, kde vytvořil sto osmdesát rolí. Poslední roky už ale žije v Praze, kde původně nastoupil do angažmá Divadla pod Palmovkou. Dnes je Dušan Sitek na ...
Je rok 1942, zuří válka, Němci jsou u Stalingradu. Ve vysočanském domku sedí jsou rodiče se synkem, babičkou a kočkou. Nad nimi mapka Evropy - všichni tehdy sledovali pohyb fronty…
Jako každoročně i letos je připravena pro město Luhačovice významná kulturní událost. V letních dnech – konkrétně 17. až 23. srpna 2025 – vypukne oblíbená česko-slovenská divadelní přehlídka s názvem Divadelní Luhačovice. ...
Film Noční běžec (2015) je novodobá klasika v žánru gangsterských filmů, životě v undergroundu, mimo zákon a pravidla společnosti. Ti špatní a sympaťáci jsou zde a zápletka filmu je tak zajímavá, že se vyplatí podívat na něj i vícekrát.