Na začátku měsíce června se už podeváté odehrála v Praze veliká sláva knihovnického světa. Byl završen už devátý ročník projektu Kde končí svět, což je aktivita Klubu dětských knihoven Svazu knihovníků a knihovnických pracovníků na podporu dětského čtenářství a jeho propagace na veřejnosti.
Tento přínosný projekt zaštiťuje a rozvíjí aktivity veřejných knihoven v několika oblastech a pro každý rok je zvoleno hlavní téma, ke kterému směřují jednotlivé akce. Letošní rok se odvíjel pod mottem: Nejmoudřejší je číslo. V červnu byli nejlepší „literáti“ z krajů slavnostně pasováni rytíři Řádu krásného slova a vstoupili do Malé rady. Ta má velkou důležitost, protože volí rytíře z řad dospěláků – rok co rok jde o tři adepty z řad autorů, interpretů a knihovníků.
Do stavu rytířského bylo v červnu v pražském Klementinu uvedeno 14 dětí ze všech krajů naší vlasti. V Zrcadlové kapli všechny přivítal generální ředitel Národní knihovny Tomáš Böhm a po něm předseda SKIP Roman Giebisch, který ve svém krátkém přivítání vyzradil, co si po ránu vygooglil k tématu knih a čtení: „Knížky jsou levné, kdo čte, je vzdělaný, kdo je vzdělaný, získá lepší pracovní příležitost, kdo má lepší práci, má víc peněz. Čtení je zábava. Čili čtení je zábava, díky které můžete získat víc peněz – děti, čtěte!“ Po vřelém uvítání moderátorka Zlata Houšková odstartovala dva slavnostní akty setkání – křest Knížky pro prvňáčka a slavnostnímu pasování rytířů Řádu krásného slova.
Pasování odstartovaly varhany. Do kaple vstoupil král Jan s královnou Eliškou, v doprovodu rytířky Evy, ta nesla meč, a rytíře Tadeáše, kterému rytířka slavnostně meč předala. „Čekatelé“ postupně, tak jak je přivolávala Zlata Houšková, poklekli před Tadeášem, jenž slavnostním tónem přednesl rytířský slib:
„Ve jménu pohádek, románů a básní, jménem všech literárních hrdinů a světů, jménem autorů, knihovníků a interpretů pasuji tě rytířem Řádu krásného slova a jmenuji tě členem Malé rady.
Měj v úctě slovo, ochraňuj knížky a bij se za vše dobré, co je v nich psáno.
Slibuješ?“
Někteří rozechvěle, jiní zvučně odpověděli: „Slibuji.“
Po „malých“ (omlouvám se náctiletým), došlo na „velké“. Jako první poklekla před rytíře Tadeáše výtvarnice a spisovatelka Renáta Fučíková, kterou při děkovném projevu přemohly silné emoce. Zlata Houšková ji uklidňovala slovy, že k takovým okamžikům slzy patří! Vždyť před rokem na stejném místě dojetím plakala Bára Hrzánová.
Po Renatě Fučíkové se rytířem Řádu stal Vojta Kotek, jehož „slibuji“ zaznělo kaplí v plné síle. V krátké řeči uvedl, že sbírá pocty rád a letos se mu poštěstilo stát se Princem dabingu a teď ještě rytířem…
Jako třetí slíbila věrnost krásnému slovu knihovnice Dana Kochová z Havířova.
Slavnostní chvíle byly završeny, zbývalo rozloučení se všemi a odstartování „poslavnostních“ aktivit: závěrečného focení a autogramiády. Z takovéto akce se domů bez podpisu a fotky přece nemůže…
Foto. Archiv SKIP (Adam Charvát)
| < Předchozí | Další > |
|---|
Těšila jsem se na rozhovor s touto českou autorkou, především s otázkou, do jakéhože stavu vědomí se dostává při svém psaní. Protože tohle je opravdu talent, ať si o Maličkosti myslíte, co chcete. Má talent se dostat do čiré fantazie, vést př...
Ve svých filmech hrál s Ginou Lololobrigidou nebo Brigitte Bardot, ale na milostné románky nebyl stavěný. Gérard Philipe žil s manželkou a dvěma dětmi v ústraní rodinným životem na francouzském venkově. Zůstal navždy mladý, zemřel, když mu bylo 37 le...
Kumšt Miroslava Krobota, který je už trvale zařazován mezi klasiky, je v tom, že dovede ve své pronikavosti satirického pohledu nemilosrdně, vtipem a nadhledem odhalit pravý stav věcí a skutečností. Takové nejsou jenom jeho filmy či televizní projekty, ...
Co všechno se dá zvládnout za šedesát sekund? Hodně. Skoro všechno. Nebo možná úplně všechno? Co třeba celý film? Nevěříte? Tak to se pak mýlíte, protože: „Jediná minuta vás může dostat na filmový festival v Karlových Varech a toho nejlepšíh...
