Politický romantik s naivní vizí liberálně demokratického Ruska
Banner

Politický romantik s naivní vizí liberálně demokratického Ruska

Tisk

patriotDomnívám se, že kniha Patriot mnohé české čtenáře překvapí stejně, jako tomu bylo v mém případě. Dozvídáme se totiž, že skutečný Alexej Navalnyj se zásadně liší od jeho karikatury, prezentované nám po léta mainstreamovými médii. Ve svém vlastním životopise se autor nijak „nešetří" a tak před námi defiluje nejdříve rozmazlený synáček ze vzorové sovětské rodiny (otec armádní důstojník), poté příslušník postsovětské zlaté mládeže, flákající školu a kupující si zápočty od úplatných profesorů a nakonec mladý ctižádostivý právník v korupcí prolezlé developerské firmě, milující luxusní auta a život na vysoké noze. S tím vším se ale seznámíme až později, neboť kniha není psána v chronologickém pořadí a začíná 20. srpnem 2020, tedy osudným datem, kdy během letu z Omsku do Moskvy se Navalnyj ocitl na prahu smrti po otravě neznámou látkou...

Díky včasně poskytnuté pomoci nezemřel, ovšem k uzdravení došlo až po dlouhotrvající náročné léčbě a následné několikaměsíční rekonvalescenci. A právě této době relativního klidu vděčíme za vznik knihy Patriot, neboť Navalnyj, žijící neobyčejně hekticky, by se jinak k jejímu sepsání dostal jen stěží. V hororově působícím úvodu se čtenář seznamuje s detailním popisem účinků nervově paralytické látky na lidský organismus, který je o to děsivější, že se jedná nikoli o literární fikci, nýbrž o reálnou zkušenost konkrétního člověka. Autor s takřka vědeckou erudicí analyzuje své psychosomatické stavy, takže se dá s trochou nadsázky říct, že tyto pasáže mají nezanedbatelný význam i pro obor medicíny.

Aniž by o to cílevědomě usiloval, Alexej Navalnyj byl v posledních letech svého života nezpochybnitelným vůdcem ruské protiputinovské opozice. V jeho osobě se ve vzácné symbióze spojilo velké osobní charisma s obdivuhodným organizačním talentem a inovátorským myšlením. Dá se říct, že právě on si jako první v postsovětském Rusku uvědomil obrovský společenský potenciál sociálních sítí a začal experimentovat s politickým marketingem. Je logické, že v knize Patriot se autor nejvíce rozepisuje o svém veřejném působení, což však ale neznamená, že bychom byli nějak „ochuzeni" o informace z jeho osobního života.

Jak už bylo řečeno, Navalného politický vývoj probíhal značně komplikovaně a takříkajíc metodou „pokus omyl". Po rozpadu Sovětského svazu se stal příznivcem a nekritickým obdivovatelem prezidenta Borise Jelcina, jehož nepodařená ekonomická reforma přivedla Rusko k hospodářskému a společenskému kolapsu. V této souvislosti stojí určitě za zmínku, že ruské devadesátky se v mnohém podobaly těm českým – z včerejších zapálených komunistů se přes noc stali kapitalističtí oligarchové, kteří se rychle zmocnili vlády nad bývalými státními podniky. Navalnyj tenkrát zastával názor, že jiná možnost, jak rozhýbat stagnující ekonomiku neexistuje. Pokusil se též vstoupit do politiky, jeho angažmá ve straně Jabloko však skončilo fiaskem. Poté přišel na to, že hlavním problémem Ruska je korupce a rozhodl se proti ní bojovat. Působilo to ale dosti nevěrohodně, neboť korupce mu začala vadit až v době, kdy odstoupil Jelcin a přišel Putin. Následoval návrat do politiky a rozhodnutí kandidovat na prezidenta Ruské federace, i když mu muselo být jasné, že jeho naděje jsou v tomto ohledu zcela iluzorní.

V závěru života se Alexej Navalnyj zhlédl v západní liberální demokracii a usiloval o to, aby stejný politický systém byl zaveden i v jeho vlasti. Jednalo se pochopitelně o naivní a nerealizovatelnou představu. Rusko je gigantická země, sjednocující v jednom státním útvaru obrovský konglomerát národů a etnik, jejichž historie, kultura i náboženství jsou navíc často diametrálně odlišné. Implementovat do takovéto společnosti politické uspořádání součaného Západu by nevyhnutelně vedlo ke katastrofě. Demokracii a kapitalismus již ostatně Rusové zažili za éry Jelcina, již mají dodnes spojenou s bídou, anarchií a beznadějí.

Co říct závěrem? Na Alexeje Navalného a jeho politické angažmá lze mít zajisté nejrůznější názory, u tak kontroverzní osobnosti tomu ani nemůže být jinak. Nikdo ale nemůže neobdivovat neobyčejnou osobní statečnost, kterou vždy znovu a znovu prokazoval. Naposled tehdy, kdy se po vyléčení z otravy vrátil z ciziny zpět do Ruska, i když věděl, co jej tam čeká...

patriot

Název: Patriot
Autor: Alexej Navalnyj
Žánr: Biografie
Nakladatelství: Universum
Rok vydání: 2025
Počet stran: 480
Hodnocení: 90%
Odkaz na web: https://www.luxor.cz/v/2078168/patriot


 

Přihlášení



Milostpán. Kniha (nejen) pro milovníky koček

Milostpán je kočka. Někdo by mohl říci obyčejná kočka. Ale my, co kočky máme, víme, že žádná kočka není obyčejná. A Milostpán není obyčejný vůbec. Má svou čtvrť, na kterou dohlíží, všechny a všechno má pod tlapkou. Sice je jeho paničkou oficiálně Šéfka a její přítel Mlékoknír, ale pro něj je to nepodstatné. Dle něj Šéfka není jeho panička, ale jeho spolubydlící. Páníčka mají tak maximálně ti otravní slintové – čili psi.

Kriminálnice. Příběhy o vině, trestu a druhých šancích

Pokud vám dělá problém začíst se do románu, možná vás chytnou poutavé rozhovory s ženami, které skončily za mřížemi. Knížka, jednoduše nazvaná Kriminálnice, vypráví osudy několika trestankyň z ženské věznice ve Světlé nad Sázavou, které jsou vyprávěné formou otázek a odpovědí. Své svěřenkyně vyzpovídala ředitelka tohoto vězeňského ústavu, Gabriela Slováková, která udělala to nejlepší, co mohla. Knihu vydalo nakladatelství Nastole.

Banner

Hledat

Videorecenze knih

Načítám nejnovější video z playlistu...

Rozhovor

„Vlastní nakladatelství znamená pro autora svobodu,“ myslí si spisovatelka Markéta Harasimová. Co ji přivedlo ke psaní a jak si vybírá náměty svých románů?

Harasimova perexMarkétu Harasimovou asi není třeba představovat. Tato úspěšná autorka napsala již 32 knih, z nichž dvě nejnovější – Gaslighter a Kudlanka – vyšly v minulém roce. Nahlédněte do jejího spisovatelského světa a zjistěte, co se ukrývá za obálka...

I když je komedie Pět švestek o stáří, nechybí v ní vtip, humor i splněné sny

Když jsem před pár dny zamířil do kina na nový český film Pět švestek (2026), moc jsem o něm nevěděl. Snad jen to, že režisérem je „oscarový“ Jan Svěrák a že se na plátně objeví herci, kteří ve filmu hlavní nebo titulní role – snad jen s výjimkou Oldřicha Kaisera – teď nehrají. Přitom jde o velké herecké osobnosti, což jsou v tomto případě Lenka Termerová, Jan Vlasák, Dana Syslová a Petr Kostka. Ti všichni jsou aktivnější přece jenom více v divadle a televizi, nicméně celovečerní film Pět švestek může být pro ně parádní příležitostí i skvělým zadostučiněním.

Z archivu...

Čtěte také...

V pražském Toulcově dvoře se to bude hemžit opuštěnými kočkami

kocky perexTo, že zvíře rozhodně není vhodným vánočním dárkem, je všeobecně známo. Teď už jsou ale nejkrásnější svátky roku za námi, takže pokud vás touha po chlupatém mazlíčkovi nepřešla, možná by stálo za to s tím něco udělat. Příležitost, přivést si do...


Výtvarné umění

Triumf trofejí: Maxim Velčovský představí novou výstavu v Praze

maxim velčovský 200Český designér Maxim Velčovský, proslulý svými ikonickými porcelánovými a skleněnými objekty a konceptuální tvorbou, představí v rámci letošního festivalu Designblok, největší přehlídky designu ve střední Evropě, svou nejnovější výst...

Divadlo

Malostranský hřbitov jevištěm site-specific představení

kyt 200Veřejnosti jinak nepřístupný pražský hřbitov otevře v polovině září své brány a poskytne kulisy jedinečnému hudebně-tanečnímu projektu Kytice – Mezigenerační dialog. Výsledek díla, které vzniklo v rámci Roku české hudby, můžete na již zmín...

Film

Foxfire. Mladá Angelina Jolie exceluje v roli rebelky

foxfireJe to už hodně dávno, co jsem jednou takhle večer po desáté přepínala kanály v televizi v takovém tom módu, kdy uvažujete, zda už jít spát nebo co vlastně... A najednou na mě vykoukla úplně mladá Angelina Jolie ve filmu, co zrovna začínal a byl pro mě neznámý...