V roce 2013 se dosud neznámý mladík, ve svých devětadvaceti letech, stal téměř že dne na den nejznámější a zároveň nejhledanější osobou na světě. Edward Snowden – jméno, které by měl znát téměř každý, kdo se pohybuje na internetu. Zanechal svou kariéru, rodinu a přátele a rozhodl se odhalit jedno z největších tajemství americké vlády. Pro někoho je zrádce, pro druhé hrdina. On sám chtěl jen udělat správnou věc.
Narodil se do rodiny, v níž část z otcovy strany byli všichni většinou vojáci a z matčiny strany převládalo námořnictvo. Přítomnost americké vlády jako takové ho prakticky provázela celým dětstvím. Bral ji jako pevný bod, na který se člověk může spolehnout. Díky otci a jeho práci brzy objevil další věc, která jej měla provázet celý život – a to internet. Pořízením stolního počítače se před ním otevřely úplně nové obzory a on jen fascinovaně sledoval, jak ho jeden klik dokáže spojit s celým světem. Líbila se mu anonymita jeho příspěvků a možnost mluvit o svých oblíbených tématech s lidmi na druhé straně zeměkoule. Po vzoru svých rodičů se rozhodl vstoupit do armády, ale po pár měsících přišel na to, že to není nic pro něj. A tak se rozhodl přispět své zemi tím, co uměl nejlépe – prací na počítačích.
A pak přišel ten osudný den – jedenácté září – a vše se změnilo. Začal hon na teroristy a americká vláda začala využívat potencionál internetu naplno. Pod záminkou sběru informací o možných teroristech začala skrze sociální sítě a internetové vyhledávače sbírat informace prakticky o každém na světě. A nejen to, začala budovat velké skladiště, kde by tato data mohla ukládat. To znamená, že by vaše informace co na internetu vyhledáváte, co na něj nahráváte, každý váš status, byl nesmazatelně zaznamenán a kdykoliv se mohl použít. Co nejvíce ovšem Edwarda Snowdena šokovalo bylo to, že nikdo, kdo takto používal internet, o tom neměl ani tušení. Vláda prakticky špehovala své občany a nazývala to ochranou. A to byla jedna z pohnutek, které jej donutily jednat tak, jak nakonec jednal.
O autorovi:
Edward Joseph Snowden (* 21. června 1983) je bývalý zaměstnanec CIA a subkontraktor pracující pro Dell na zakázce pro americkou Národní bezpečnostní agenturu (NSA), který do tisku vynesl informace o masivním, a do té chvíle před veřejností utajovaném, celosvětovém sledování telefonů a elektronické komunikace ze strany bezpečnostních služeb USA. Za tento čin mu v USA hrozí pronásledování a exemplární tresty; v srpnu 2013 obdržel v Rusku status uprchlíka a stále hledá trvalý azyl v 21 zemích. Jeho příběh je zachycen v autentickém dokumentu Citizenfour (2014) a ve filmu Snowden (2016). Začíná roce 2003, kdy vstoupil do americké armády, kde trénoval se speciálními jednotkami. Byl propuštěn po zlomení si obou nohou. Jeho prvním úkolem v práci pro NSA bylo zajištění ochrany tajných zařízení agentury v Marylandu, kam se přestěhoval. Poté pracoval v CIA jako IT specialista a přes nedostatek formálních kvalifikací se díky svým schopnostem vyšplhal po žebříčku organizace. Do roku 2007 získal post s diplomatickou ochranou v Ženevě. Zde podle svých slov pro deník The Guardian viděl, jak funguje americká vláda a jaký má dopad na svět. Rovněž si zde podle svých slov uvědomil, že je součástí mašinérie, která způsobuje více zlého než dobrého. Uvažoval vyjít na veřejnost se svým odhalením dříve, ale počkal, aby se přesvědčil, zda se politika USA změní po zvolení Baracka Obamy. Když se tak nestalo, rozhodl se jednat a vynesl na světlo informace o americké vládě.
Ukázka z knihy:
Docela brzy po tom, co jsme se nastěhovali do Croftonu, otec přinesl domů náš první stolní počítač Compaq Presario 425 a katalogovou cenou 1399 dolarů, ale zakoupený ve vojenské diskontní prodejně, a zprvu ho usadil – ke značné nelibosti mé matky – doprostřed našeho jídelního stolu. Od okamžiku, kdy se přístroj objevil doma, jsme já a počítač byli neoddělitelní. Jestliže jsem už před tím nejevil žádné nadšení, že mám jít ven a kopat do balónu, teď už mi samotná taková představa přišla směšná. Venku přece neexistovalo nic většího než to, či jsem mohl nalézt v našem šedivém, rozhrkaném klonů PC, v němž fungoval (v té době neuvěřitelně rychlý) 25 megahertzový procesor Intel 486 a disponoval nevyčerpatelným harddiskem s pamětí 200 megabytů. A taky, pozor, patřil k němu osmibitový barevný monitor, což znamenalo, že uměl zobrazovat až 256 různých barev. Tenhle Compaq se pro mě stál trvalým společníkem - mým druhým sourozencem a první láskou.
Název: Nesmazatelné záznamy
Autor: Edward Snowden
Překlad: Jan Mrlík
Žánr: literatura faktu, autobiografie
Vydáno: 2020
Stran: 359
Vydalo nakladatelství: Allpress s.r.o.
Hodnocení: 95 %
< Předchozí | Další > |
---|