Výběr z rozsáhlého rozhovoru s Wolfgangem Sawallischem, který vedl v září 1987 v Praze Milan Slavický. Ten v úvodu píše, že dirigent odpovídal na otázky způsobem, který charakterizuje i jeho práci s interprety: „s vlídnou uvážlivostí, ale zároveň s jasnou, energickou a nekompromisně jednoznačnou definitivností, s nadhledem svědčícím o širokém intelektuálním zázemí a současně s živou zaujatostí“.
Jaké bylo Vaše první setkání s českou hudbou, co jste dirigoval jako první a jak se tento váš vztah vyvíjel?
Byla to moje počínající spolupráce s gramofonovým světem, která mne jako mladého dirigenta přivedla k české hudbě. EMI v Londýně mi v roce 1953 nabídla první desku produkovanou známým Walterem Leggem, manželem Elisabeth Schwarzkopfové. Pan Legge se mnou jako s německým dirigentem chtěl postupně vybudovat můj gramofonový repertoár, ale nechtěl začínat hned od Brahmse, Beethovena, Schuberta či Schumanna. Chtěl začít od něčeho, co vyžaduje pohodu, srdce a radost, a navrhl mi proto Dvořákovo Scherzo capriccioso, předehru Karneval a Osmou symfonii G dur.
Všechny tyto skladby jsem chtěl nejprve hrát koncertně, a tak jsem je zařadil na program v Augspurgu, kde jsem tehdy působil, a měl jsem z práce na nich ohromnou radost. Okamžitě jsem zatoužil dělat od Dvořáka víc a přes něj jsem se dostal ke Smetanovi, Janáčkovi, Martinů. Tak jsem v sobě objevil a rozvíjel tuto zálibu a lásku k české hudbě. Odpovídala mému naturelu možností ukázat radost z hudby a zároveň přinést svět citu, výrazu a osobních emocí. Smetanova a Dvořákova hudba odpovídala této syntéze, která mne od nejranějšího dětství přitahovala k muzicírování. Dělá mi ohromnou radost, že mohu provádět nejen Dvořákovu symfonickou hudbu, ale také duchovní – Requiem, Stabat mater, Svatou Ludmilu, i Svatební košile; to jsou skladby, které velmi vycházejí vstříc mému vnitřnímu naladění. Pro RCA jsem nedávno nahrál Mou vlast s Orchestre de la Suisse Romande a koncertně jsem kompletní Smetanův cyklus dirigoval v Mnichově, Ženevě, v Tokiu s NHK Orchestra, s Filadelfským orchestrem a minulý rok, čehož si obzvláště vážím, jsem byl pozván k řízení zahajovacího koncertu Pražského jara s Českou filharmonií a s tímto dílem.
Celý rozhovor vyšel v roce 1990 v knížce „Rozhovory z Domu umělců“, EDITIO SUPRAPHON…
| < Předchozí | Další > |
|---|
Otec, matka, křižovatka 
Regály plné knih, u počítače dáma či pán, který obřadně přebírá vracené knížky a zapisuje nově vypůjčené. Místnost specificky vonící – tak voní jenom tištěné publikace, stojící jako vojáci v řadách. V sále tichý šum, jak...
Francis Veber je proslulý francouzský scenárista, producent, režisér, filmař a divadelník známý například díky filmu Drž hubu! nebo filmu a divadelní hře Blbec k večeři. Zřejmě právě díky jejímu úspěchu se v Městském divadle pustili do...
Čtveřice zvířecích uprchlíků z newyorské ZOO se k nám vrací ve svém třetím dobrodružství. Tentokrát je osud zavede do kasina v Monte Carlu, stanou se součástí bankrotujícího cirkusu doufajíce, že s jeho pomocí se dostanou nazpět do své milované domoviny, broo...