Výběr z rozsáhlého rozhovoru s Wolfgangem Sawallischem, který vedl v září 1987 v Praze Milan Slavický. Ten v úvodu píše, že dirigent odpovídal na otázky způsobem, který charakterizuje i jeho práci s interprety: „s vlídnou uvážlivostí, ale zároveň s jasnou, energickou a nekompromisně jednoznačnou definitivností, s nadhledem svědčícím o širokém intelektuálním zázemí a současně s živou zaujatostí“.
Jaké bylo Vaše první setkání s českou hudbou, co jste dirigoval jako první a jak se tento váš vztah vyvíjel?
Byla to moje počínající spolupráce s gramofonovým světem, která mne jako mladého dirigenta přivedla k české hudbě. EMI v Londýně mi v roce 1953 nabídla první desku produkovanou známým Walterem Leggem, manželem Elisabeth Schwarzkopfové. Pan Legge se mnou jako s německým dirigentem chtěl postupně vybudovat můj gramofonový repertoár, ale nechtěl začínat hned od Brahmse, Beethovena, Schuberta či Schumanna. Chtěl začít od něčeho, co vyžaduje pohodu, srdce a radost, a navrhl mi proto Dvořákovo Scherzo capriccioso, předehru Karneval a Osmou symfonii G dur.
Všechny tyto skladby jsem chtěl nejprve hrát koncertně, a tak jsem je zařadil na program v Augspurgu, kde jsem tehdy působil, a měl jsem z práce na nich ohromnou radost. Okamžitě jsem zatoužil dělat od Dvořáka víc a přes něj jsem se dostal ke Smetanovi, Janáčkovi, Martinů. Tak jsem v sobě objevil a rozvíjel tuto zálibu a lásku k české hudbě. Odpovídala mému naturelu možností ukázat radost z hudby a zároveň přinést svět citu, výrazu a osobních emocí. Smetanova a Dvořákova hudba odpovídala této syntéze, která mne od nejranějšího dětství přitahovala k muzicírování. Dělá mi ohromnou radost, že mohu provádět nejen Dvořákovu symfonickou hudbu, ale také duchovní – Requiem, Stabat mater, Svatou Ludmilu, i Svatební košile; to jsou skladby, které velmi vycházejí vstříc mému vnitřnímu naladění. Pro RCA jsem nedávno nahrál Mou vlast s Orchestre de la Suisse Romande a koncertně jsem kompletní Smetanův cyklus dirigoval v Mnichově, Ženevě, v Tokiu s NHK Orchestra, s Filadelfským orchestrem a minulý rok, čehož si obzvláště vážím, jsem byl pozván k řízení zahajovacího koncertu Pražského jara s Českou filharmonií a s tímto dílem.
Celý rozhovor vyšel v roce 1990 v knížce „Rozhovory z Domu umělců“, EDITIO SUPRAPHON…
| < Předchozí | Další > |
|---|
Daniela Krolupperová je velmi pilná spisovatelka. V loňském roce vydala šest knížek ve čtyřech nakladatelstvích, letos k nim přidala další – dobrodružný příběh Společenstvo klíčníků. Protože její nová knížka m...
Regály plné knih, u počítače dáma či pán, který obřadně přebírá vracené knížky a zapisuje nově vypůjčené. Místnost specificky vonící – tak voní jenom tištěné publikace, stojící jako vojáci v řadách. V sále tichý šum, jak...
Krajská galerie výtvarného umění ve Zlíně na podzim uvede rozsáhlý výstavní projekt trienále Dům umění II složený ze tří výstav, které představí více než stovku autorek a autorů. První dvě výstavy Zlínský salon a Obsese byly zahájeny vernisáží 5. zář...
Divadla měla dost času připravit se na další sezonu. Díky nám si můžete vybrat, na co v podzimních měsících vyrazíte! Dalším tipem je Hra lásky a náhody v Divadle scéna ve Zlíně.
Po dvaceti letech se Tim Burton opět pustil do natočení životopisného filmu (první Ed Wood, 1994). Tentokrát se zaměřil na malířku Margaret Kean, která proslula obrazy dětí s obrovskýma očima a které je Burton sám fanoušek a vlastní některá...
