Kultura nejen 21. století | Kultura21.cz

Ve svých písních je Marcela Březinová neskonale temperamentní, ale zároveň dovede jiným skladbám dát baladickou či šansonovou naléhavost a napětí. V tom je kouzlo jejích koncertů, což jen usvědčuje zpěvaččin žánrový záběr, ale i neuvěřitelné charisma a silnou energii. To jsem si znovu uvědomil během jejího červencového vystoupení v Kroměříži.

Nedávno jste zpívala na módní přehlídce Aleny Cikové, a tak mě napadá, jaký význam přikládáte vy sama módě?

Móda je pro mě vyjádřením momentální nálady (někdy mám pyjamas day) i intuitivní záležitostí, a proto jdou tolik diskutované módní trendy mimo mě. Vždy se nechám zlákat originalitou, kreativitou a barevností. Ráda se dívám a obdivuju krásné věci. Uvěřil byste, že kostým k určité písni může formovat vaši interpretaci?

Tomu věřím, ale stejně se zeptám, jestli máte svou dvorní návrhářku?

Dvorní ne, ale mám Alenkou Cikovou! Víte, když jsme se před lety potkaly a já se ztrácela v té úchvatné barevnosti jejích obrazů a modelů, pocítila jsem neuvěřitelné propojení. Těžko hledat slova, protože v rovině našich duší to tak je.

Některé písně z éry skupiny OK Band jsou stále ve vašem aktuálním repertoáru. Jako by nezestárly…

Písně, které jsem natočila s OK Bandem a spolupodílela se na nich, mám logicky pod kůží. Nemohou tedy zákonitě chybět ani na mých vystoupeních! V kapele, která vás utváří a kde si osaháváte své možnost a hranice, za které už nelze jít jak hudebně, tak lidsky, to nejde ani jinak. Byly to vzácné chvíle a vynikající škola a platforma pro vytváření názorů a také nepřeberné množství zkušeností.

I když jste se proslavila jako zpěvačka kapely, která hrála novou vlnu, pozvolna jste se začala objevovat i s jinými skupinami a prohloubil se i žánrový záběr. Jak hodnotíte třeba spolupráci s Leškem Semelkou?

Spolupráce s Leškem byla nesmírně obohacující po všech stránkách naší hudební spolupráce Je to vzácný člověk, vynikající muzikant, zpěvák a skladatel. Patří stejně jako třeba Ivan Hlas k mým Andělům a veslice si našeho přátelství vážím.

Přesto se OK Band několikrát vrátil. Co vám tahle kultovní kapela dala?

I když jsem to řekla v předešlé otázce, zapomněla jsem na to asi nejdůležitější, a tím byl můj počáteční vývoj. Myslím, že pro zpěvačku je opravdu důležité spolupracovat v začátcích kariéry a svého „hledání“ s jedním teamem. Myslím, že prvních sedm let bylo pro mě nenahraditelných.

Dnes asi doprovodnou kapelu nemáte. Nebo máte?

Jsou akce, kde živě zpívám na halfplayback, ale také spolupracuji s vynikajícím klavíristou Petrem Ožanou, což mi vyhovuje. V současné době si tuto „komorní“ verzi kapely nesmírně užívám.

Roky působíte jako vedoucí oddělení populárního zpěvu na Mezinárodní konzervatoři v Praze. Jste přísná šéfka?

Po prázdninách to bude osmnáctý rok, kdy na Mezinárodní konzervatoři Praha vedu Oddělení populárního zpěvu a učím interpretaci – a baví mě to! Spolu s mými báječnými kolegy a neopomenu říci, že jsou všichni výkonnými umělci, se snažíme předávat nabyté. Důležitou součástí je samozřejmě profesionalita, kreativita, empatie a zachování osobnosti studenta.

Léto je v plném proudu a vy máte určitě prázdniny. Odpočíváte, cestujete? Co zpívání?

Dlouhé letní dny miluju! Cestuji, hodně času trávím na zahradě, čeká mě krásný pobyt s jógou a vyživuju se vnoučátky... Součástí letního období jsou samozřejmě koncerty a vše dávám na FB nebo Instagram. A vám všem přeju krásné léto!

MARCELA BŘEZINOVÁ

Po maturitě na střední zdravotní škole to rodačku z Podbořan přece jenom více lákalo k hudbě. Na Lidové konzervatoři studovala dva roky klasický zpěv. V roce 1980 se jako dvacetiletá zúčastnila jihlavského festivalu Mladá píseň, kde vyzpívala druhé místo - Stříbrný řetěz. O rok později založila spolu s Vladimírem Kočandrlem a Antonínem Mandou skupinu OK Band, která později vedle svých původních písní spolupracovala i s hitmakerem Karlem Svobodou. Když OK Band v roce 1986 ukončil činnost (aby ji pak ještě dvakrát znovu obnovil), založila Marcela Březinová skupinu Garde, s níž se představila i na Rock-festu 1987. Poté vystupovala ve společném programu s Leškem Semelkou, s nímž natočila i několik duetů. Vystupovala i v Yandim Band Slávka Jandy, působila v muzikálu Benzín a pudr a v rockové opeře Oidipus Tyranus. Zásadnějších výsledků včetně nominace na výroční hudební ocenění Gramy se umělkyně dočkala v 90. letech uplynulého století, kdy jí vyšly dvě profilové desky. Encyklopedie jazzu a moderní populární hudby například uvádí, že Marcela Březinová „jako jedna z prvních transformovala pěvecké prvky nové vlny do českého ženského vokálu“. V roce 2000 vystoupila v show Královny popu v opeře, které se odehrála ve Státní opeře Praha. Od roku 2008 je vedoucí Oddělení populárního zpěvu na Mezinárodní konzervatoři v Praze, kde vyučuje interpretaci. Momentálně nemá žádnou doprovodnou kapelu, nicméně na vystoupeních ji doprovází klavírista Petr Ožana.

Hity: Snad za to může láska, Pár slov a dost, Hádej, Bydlím na závětrné straně továrního komína, UFO nad rybníkem, Už mi nevolej, Jak blázen před lidmi vypadám (s Leškem Semelkou), Blues pro havrana, Duha, Na kopcích, Beránek ve vlčím rouše, Malý princ, Oceán.

Zdroj foto: archiv Marcely Březinové a Robert Rohál