Francouzský poeta JACQUES PRÉVERT

Francouzský poeta JACQUES PRÉVERT

Tisk

prevert 200Jacques Prévert se narodil 4. února 1900 v Neuilly-sur-Seine. Dětství prožívá v Paříži a ve svých dvaceti letech slouží u pěchotního pluku a poté je odvelen do Cařihradu. Tam se seznamuje s Marcelem Duhamelem, se kterým později ve Francii spolu s bratrem Pierrem Prévertem a Yvesem Tanguyem zakládají nerozlučnou čtveřici. V roce 1925 se všichni kromě bratra připojují ke skupině surrealistů, ve které je například André Breton či Raymond Queneau. Po třech letech je však Prévert pro svou svobodnou mysl a nezávislost vyloučen.

 

Poté publikuje své první texty, například Trochu slušnosti aneb Příběh kapustňáka nebo Pokus o popis hostiny hlav v Paříži, Francie a píše filmové scénáře a dialogy (Ať žije tisk, Věc je vyřízena), nejčastěji v rámci Skupiny Říjen. V roce 1948 utrpěl Prévert vážný uraz způsobený pádem z prvního patra francouzského rozhlasu. Umírá v roce 1977 na rakovinu plic.

K jeho básnickým sbírkám patří například Slova (Paroles), Příběhy, Déšť a pohoda, haraburdí, Věci a jiné. Z filmové tvorby je třeba zmínit například Děti ráje, Brány noci, Milenci z Verony a další.

Hlavní předností Prévertových básní je jejich osobitý styl, který není náročný. Píše prostým jazykem, jakoby řečí mluvenou, což básním dává lidový nádech. Ačkoliv se mnohdy může stát, že píše jen o sobě a o lásce, není tomu tak. V motivech je všudypřítomná Francie, především tedy Paříž, ale zabývá se i osudy prostého lidu. Nebojí se ani satirizovat a zesměšňovat, často používá i černý humor. Některá díla mohou působit prvoplánově a poněkud planě, ale najdeme v nich propracované slovní hříčky, aforismy, oxymórony, klišé, paradoxy i stopy alexandrínu.

Jeho styl shrnuje autor výboru Jsem jaký jsem Václav Kubín: „Jeho úspěch je vysvětlován příklonem k reálnému modernímu světu, celkovým postojem k životu, lidovým jazykem a formou jeho poezie, na neposledním místě jeho spontánním odporem ke všem sociálním zlořádům překážejícím člověku ve svobodném rozvinutí jeho tvůrčích potencí.“

prevert portret


JSEM JAKÝ JSEM
Tento výbor Prévertovy poezie byl vydán v roce 1983 a má jej na svědomí Václav Kubín, který básně uspořádal, napsal doslov, ediční poznámku a ostatní náležitosti. Jako zdroj sloužily tyto sbírky: Slova, Příběhy, Pohádky pro nehodné děti, Podívaná, Velký jarní bál, Déšť a pěkné počasí, Haraburdí, Stromy, Věci a jiné, Slunce noci. Překladateli byli: Marie Bieblová, Jan Cimický, František Hrubín, Vladimír Mikeš, Petr Skarlant, Karel Sýs a Jiří Žáček. V knize najdeme i reprodukce Prévertových koláží ze sbírky Imaginaires.

Kubín se zde snažil zachytit hlavní aspekty Prévertova díla a jeho vnímání světa, čemuž odpovídají i jednotlivé názvy částí sbírky, například Jako ti ptáci, Dítě co budu živ, Kdepak to nezpívám já.

Jsem jaký jsem je básnická sbírka, která v sobě skrývá mnoho nálad i příběhů a každý se v ní může najít. Jazyk je opravdu srozumitelný a básně nejsou nikterak rozsáhlé. Oživením jsou i prozaické části, především z Pohádek pro nehodné děti, které jsou o zvířatech. Ta jsou zobrazována jako chytřejší, nadřazená nebo naopak bezbranná, trpící a smířená se svým osudem.

Hlavní motiv sbírky se kvůli její různorodosti nedá určit, proto se zaměřím na motivy, které mne upoutaly a které se prolínají napříč sbírkou. Jedním z nich je motiv ptáků. Pták je vnímán jako ten, který je svobodný, který může vzlétnout a zpívá navzdory tomu, co se děje v lidském světě. Můžeme ho chápat i jako symbol života.

prevert prebal


Velmi častým motivem je láska, která nabývá spousty podob. Zatímco někdy je vzdálená a nedosažitelná, jindy je spásou a jistotou. Je něžná, nádherná, nebezpečná, šílená a především nestálá (nic netrvá věčně, nejistota).

 „Milují se/na celý život/a sen je stejně pravdivý jako svátečná povyk/Budou se milovat celý život“a jen život za to může/I když se rozejdou“už je spojil“ (Březnová dívka).

S láskou souvisí i motiv ženy, která je zde vykreslována v pozitivním světle. Většinou je to zářící, usměvavá a okouzlující osoba.

Prévert velmi často využívá kontrastů, ať už jde o život (lásku) a smrt, den a noc, vyšší a nižší třídu či rudou barvu. Nejlepším případem je motiv dítěte, které žije jakoby v jiném světě - má vlastní dětskou řeč, prožívá lásku a počitky jinak než dospělí.

Postoj k autoritám ukazují básně, ve kterých se objevuje bůh či významné historické osobnosti. Nesnaží se je oslavovat, spíše jim dodává vtipný nádech či pracuje s pomíjivostí - osobnosti byly slavné, ale zemřeli stejně jako ostatní.

Typický jev těchto básní je enumerace, čili výčet. Prévert rád vyjmenovává jevy či děje, přičemž je prostě řadí za sebou. Na první pohled taková báseň vyznívá jednoduše, ale nezapře svou hloubku. Jeho všudypřítomný minimalismus zase podněcuje k imaginaci a dost často básně dobře gradují.  

Sbírku bych doporučila všem, kteří chtějí poznat kouzlo poezie.

Více o celé Francii a také Brazílii se dozvíte na zlínském festivalu Culturea, který se koná 28. - 29. dubna. 

culturea200

Více informací naleznete zde: http://culturea.cz/2015/


 

Přihlášení



Martin Němec o svém otci, kterému věnoval knihu Josef Němec – Obrazy a kresby

Košatost a význam umělecké tvorby zobrazuje kniha s názvem Josef Němec – Obrazy a kresby, která současně přiblíží pracovní i soukromou tvář pražského výtvarníka. Jeho synem je Martin Němec, dnes renomovaný malíř a hudebník, duše rockových kapel Precedens a Lili Marlene, jenž potvrzuje, že jablko nepadlo daleko od stromu. Právě on je spolutvůrcem zmiňované výpravné knihy. A protože ji čeká 18. dubna pražský křest v Galerii Malostranské besedy, tak nevím, kdo by o knižní novince, o Josefu Němcovi a o jeho tvorbě povyprávěl víc než jeho syn Martin.

Sebepéče pro pečující

Spousta z nás se může ve svém životě dostat do situace, kdy bude potřebovat pomoc nebo se ocitne v roli pečujícího, ať už na osobní úrovni, nebo té profesionální. Ve společnosti je často zmiňována a probírána role potřebného, ale již se opomíjí myslet na roli pečovatele. I pečující osoba je pouze člověk, se svými silnými i slabými stránkami, který na sebe převzal neuvěřitelný závazek a zejména velkou zodpovědnost. Je potřeba si uvědomit, že i on má svůj soukromý život, své limity a omezené zásoby energie, zvláště v případě, kdy nemá z čeho čerpat.

Tapír

  • TAPÍR 2/2024
    Vždycky to uteče jak voda…  Nedávno jsme ještě listovali prvním číslem Tapíra tohoto roku a už je tady číslo druhé....
  • TAPÍR 1/2024
    S novým rokem přichází i nové číslo vašeho oblíbeného humoristického časopisu Tapír. Letos jsme se zakousli už do sedmého ročníku!...
  • Tapír 6/2023
    Poslední číslo Tapíra pro rok 2023 je venku! V tomto vydání se můžete těšit na vtipy zaměřené na téma Na...
Banner

Hledat

Videorecenze knih

Rozhovor

Milan Hrabal: Autory bych si nejradši rovnou adoptoval

hrabal martin 200Dana Podracká je známá slovenská autorka poezie, které nedávno vyšla sbírka i u nás v Čechách s názvem Persona. Sbírka je to nejen pěkná, co se týče obsahu, ale zároveň ji doplňují velmi zdařilé ilust...

Daliborovy dubnové tipy. Co pěkného si přečíst?

Možná jsme podlehli neoprávněnému dojmu, že léto tento rok dorazilo dříve. Jenže příroda změnila názor. Takže co s pošmournými, chladnými a deštivými večery? Máme pro vás opět Daliborovy knižní tipy, které se určitě budou hodit!

Čtěte také...

Vykládací karty Poselství draků ukazují hloubku archetypů

bmid poselstvi-draku-aQD-502390 (2)Jste milovníci dračího tématu? Nebo nejste? Skoro na tom nezáleží, protože tyto dračí karty nás zavedou opravdu do hloubky archetypů draka. Vůbec jsem nevěděla, že jsou draci vodní, vzdušní, zemští ne...

Z archivu...


Literatura

Zoufalec: Životní příběh muže, který přišel o všechno

Zoufalec 200Nakladatelství Brána přesně před rokem vydalo velmi poutavou knihu s názvem Zoufalec z pera spisovatelky They Schejbalové. Jde o neotřelý příběh, který se díky komplikovanosti osudu hlavního hrdiny může zdát těžko uvěřitelný, jakmile si ale čte...

Divadlo

Co se škádlívá, to se rádo mívá
ImageV neděli 12.února 2012 uvedlo Městské divadlo Zlín pohádku Jak si spolu hráli. Na jedné louce se ocitli dva – Zajda a Felix. Ona veselá, hravá, trošičku potrhlá, ale v hloubi duše hodná bytůstka. On, na ...

Film

Báseň aneb Skoro úplně vymyšlený film vzniká v Olomouci

Basen bukowski200V březnu 2013 padne v Olomouci poslední klapka nového nezávislého filmu na motivy jedné z básní Charlese Bukowskeho. Své místo v hereckém ensemblu našli jak osobnosti z krajských divadel, tak mladí herci a neherci. Ten...