Kultura21.cz

Románová kronika, v níž autor Skleněného pokoje vynesl na světlo záseky a zdánlivé suky v historii svého rodu, oslavuje neokázalé ženské odhodlání prolomit viktoriánské předsudky.

Literární světoběžník, jehož nadšení děním v zemi uprostřed Evropy okouzlilo i naše čtenáře, se v románové novince zasazené do nejtužší éry viktoriánské Anglie zdánlivě obrací proti všemu, co zatím napsal. A přece je to nezaměnitelně on. Simon Mawer sloučil suchopárné záznamy obecních matrik i vzácné snímky z ohmataných rodinných fotoalb do elegie o tom, co biologové jako on obvykle pojmenovávají takto: inteligence každého organismu souvisí přímo úměrně s jeho schopností přizpůsobit se nepřátelským životním podmínkám. A dokládá to na osudech prapředků v genealogickém směru „po meči“ i „po přeslici“. Ať už tedy v jeho uhrančivém převyprávění sledujeme dickensovský zápal sirotka, jenž tolik toužil plavit se po mořích, trauma švadlenky, co ve víru velkoměsta otěhotněla s hejskem, anebo drama rodiny mladého vojáka z povolání, kterou rozdělila britská účast v bojích krymské války, výsledkem je to, že jejich nejbližší jsou nuceni protloukat se pouze díky blahosklonnosti elit hledících na ně spatra. Spisovatelovo pátrání v uzlových bodech vlastního rodokmenu ukazuje mezní situace žen-matek, jež byly v tehdejších poměrech přinuceny být samoživitelkami a bez pomoci mužů řešit dennodenní bitvy kreativně. A pragmaticky správně, protože opravnou druhou šanci dějiny člověku neposkytují.

Ohlasy na knihu

„Strhující (…). Jak podotýká sám autor, emoce z matrik nevyčteme. Mawer využívá veškerý svůj spisovatelský um, aby je vycítil z útržkovitých detailů spletité rodinné historie. Silné ženy, k jejichž DNA se hrdě hlásí, jsou nezapomenutelné, a stejně tak hlas, jímž je jako mág příběhu obdařil. Byly všechno možné, jenom ne obyčejné.“ – The Financial Times

„Výjimečné románové cvičení na téma, které trápí západní civilizaci, zvlášť v povzneseně britském podání. Na osudech Mawerových postav, jež chtě nechtě proplouvají spalující realitou, se ukazuje, jak se tisíckrát omletá fáma stává nezpochybnitelnou pravdou a nástrojem ostrakizace. A kdo proboha myslí na ty, kdo jsou pod touhle knutou nuceni žít?“ – The Guardian

„Bravurně pojatý příběh přibližuje těžkosti i křehké opory každodenního života v devatenáctém století. Mawer v něm působivě obhajuje roli vyprávění jakožto důležitý nástroj v našem poznání dějinných zákonitostí.“ – Daily Mail

O autorovi

Simon Mawer (* 1948) je britský prozaik. Po studiu zoologie v Oxfordu pracoval jako učitel biologie v Anglii, na Kypru i na Maltě, což se také odráží v jeho psaní. Od roku 1979 žije trvale v Římě. Literární prvotinu Chiméra vydal však až na prahu čtyřicítky a vzápětí za ni obdržel McKitterickovu cenu udělovanou nejlepším románovým debutům na Britských ostrovech. Vysoká očekávání naplnil znamenitou baladou Mendelův trpaslík, jež připomíná odkaz přírodovědce Johanna Gregora Mendela zčásti i v brněnských reáliích. Po ní následoval rouhačský román Evangelium podle Jidáše, který má dokonce moravskou hrdinku, a Pád. Spisovatel, který v tvorbě s oblibou využívá motivy z našich kotlin a úvalů, nicméně u českého publika dosáhl největšího úspěchu až s prózou Skleněný pokoj (nominovanou roku 2009 na Man Bookerovu cenu) o brněnské vile Tugendhat, podle níž vznikl rovněž stejnojmenný film (režie Julius Ševčík, 2019) se špičkovým hereckým obsazením. K moderní historii našeho státu se Mawer vrátil v románu Pražské jaro (2018). Také jeho špionážní diptych z druhé světové války Dívka, která spadla z nebe a Provazochodkyně vyšel česky nejen knižně, ale i v audioverzích.

Anatomie rodu
Autor: Simon Mawer
Interpret: Eva Hacurová, Jan Vlasák, Jan Vondráček
Režie: Markéta Jahodová
Délka nahrávky: 13 hodin 59 minut
Překlad: Lukáš Novák

Více informací: www.onehotbook.cz