Kultura nejen 21. století | Kultura21.cz

Jana Koubková oslaví tento rok na konci října významné životní jubileum. Nejen proto vydalo nakladatelství Galén její v pořadí již třetí knížku (předchozí dvě jsou Recepty proti samotě a Zutí provádím s chutí).

Jana Koubková je naše přední jazzová zpěvačka, na kterou můžeme být právem hrdi. Zpívá od svých šesti let. Postupně spolupracovala s řadou hudebních uskupení, ke kterým patřilo např. Jazz Sanatorium Luďka Hulana, Horký dech J. K., Jazz Half Sextet, Jazz Q Martina Kratochvíla, Hot Tety, Český klarinetový Quartet, Vitouš Trio. Založila festival VOKALÍZA (1981–2000) pro jazz, blues a rockové zpěváky. Jejím životním krédem prý je: „Být připraven, toť vše!“ Jak lze poznat v její nové knížce, je nejen výborná zpěvačka, ale i glosátorka běžného hořkosladkého života se sklonem k jeho přebásnění, se smyslem pro poezii, humor, ironii a sarkasmus, s vytříbeným smyslem pro zvukomalebnost českého jazyka. Chápu, proč ji lidé mají rádi a proč jí Jiří Žáček věnoval báseň Blues pro Janu K. Ta je uvedena na zadní straně knihy a její poslední verš shrnuje krédo Jany Koubkové: „…Když ti život zmydlí tvář i pozadí – Mr. Jazz ti řekne: Děvče nevadí – Čert vem všechny chandry čert vem hnus i děs – Nejvěrnější přítel člověka je Jazz.“

Knížka Básně z jazzové dásně obsahuje básně, texty k zamyšlení, postřehy všeho druhu včetně nejrůznějších citátů od nejrůznějších autorů, kteří mají nejen Janě Koubkové co říci (od antropoložky Elizabeth Cashdanové z University of Utah, přes Woody Allena, Henry Millera, Arnošta Lustiga atd. až po Milese Davise). K jejich postřehům přidává své vlastní, jako např. „Žrací publikum je nejhorší. Nemůžou tleskat, mají plné ruce příborů…“ nebo „ČEZ ještě nikdy nic nedal na jazz!!!“ nebo „Když člověk řekne v New Yorku, že nemá rád jazz, tak je to asi totéž, jako by řekl, že je u FBI.“ Svá tvrzení umocňuje zaříkáním, jako Pyku, pyku! Plesk! Bzz….

Mottem knihy je japonské úsloví „Hřebík, který vyčnívá, se musí zatlouct!“ Jako reakce na něj navazuje báseň Smrt standardismu! A pak už svištíte jako po tobogánu, takže se nechce knihu odložit a nechat na druhý den. Těšíte se, že si ji znovu brzy otevřete a najdete další vrstvu, kterou jste napoprvé nepostřehli. Básně se střídají s texty, bavíte se, přemýšlíte,inspirujete se, je to zkrátka gejzír nápadů, postřehů, povzdechů a zvuků, připomínající Křižíkovu fontánu. Jana Koubková si hraje se slovy, a tak ze sardinky vzniká sordinka, z marihuany Nahua mari, pivem jsi opiven, najdete tu praženu, umanutého mamuta, který bude mutat mutání, jsou zde kadírny a blbiny, barbanátek atd., atp.

Graficky je kniha velmi zajímavě uspořádaná, prokládaná řadou fotografií a drobných grafik Luďka Bárty. Je zde vidět velmi zdařilá hra s textem, písmem a vlastními komentáři. Vše je promyšleno, vzájemně provázáno, takže celá knížka působí velmi kompaktně.

Knížka Básně z jazzové dásně se zkrátka povedla. Janě Koubkové nejen za ni děkuji a blahopřeji. A na závěr mi nebývá než parafrázovat z její knížky: Žijte tak, aby Vaší smrti litoval i majitel pohřební služby! Pro Janu Koubkovou to zajisté platí.

Básně z jazzové dásně

Autor: Jana Koubková
Ilustrace: Luděk Bárta
Žánr: poezie – beletrie
Nakladatelství: Galén
Rok vydání: 2014
Počet stran: 191
Hodnocení: 100 %

Zdroj foto: Galén, archív Jany Koubkové

www.galen.cz/idistrik/vydav/
www.galen.cz/idistrik/vydav/?PHPSESSID=cc20bfd059f4ef27be8bcd0aceadf3fe&;page[book]=5428