I tak lze charakterizovat román Nevědomý svědek italského spisovatele, soudce a senátora Gianrika Carofiglia. Jeho hlavní hrdina – advokát Guido Guerrieri – neprožívá dobré období. Opustila ho žena a on se utápí v depresích. Přestěhoval se do domu, kde ho nikdo nezná. Do kanceláře dochází, ale advokacii vykonává nějak na půl plynu. Někdy nevnímá čas, prolíná se mu skutečnost se sny.
V tomto neutěšeném psychickém stavu ho navštíví Abagiage, přítelkyně obviněného senegalského plážového prodejce Abdu Thiama. Žádá, aby Thiama obhajoval. V komunitě vybrali mezi sebou nějaké peníze, které by snad mohly stačit jako odměna za obhajobu jejich kamaráda. Ten je zatčen za vraždu devítiletého chlapce, jehož mrtvola je nalezena v studni přímořského letoviska. Policie se s ničím nepáře, Senegalec chlapce znal, tak ho určitě i zabil. Nějací svědci se také našli, tak je to vyřešeno.
Obviněnému hrozí doživotí, v případě, že se dozná, pak ve zkráceném procesu „jen“ dvacet let vězení. Jenže černý prodejce se nechce doznat k něčemu, co nespáchal. Pro úřady je hlavní viník znám a nikdo nic nešetří, všichni vědí, že bude odsouzen. Depresemi stíhaný advokát je vlastně všem pro smích. Vzal beznadějný případ, který nelze vyhrát ani v skvělé formě. Kupodivu právě tento případ pomůže zlomenému advokátovi najít znovu půdu pod nohama a vlije mu krev do žil.
Bývalému žalobci Ginariku Carofigliovi se podařilo skvěle zapracovat vlastní zkušenosti s italským soudnictvím do strhujícího románu, jehož děj se odehrává především u soudu. Odhaluje manipulaci s důkazy, neetickou rétoriku, rasismus, podjatost soudců i policistů. V strhujícím příběhu se vlastně vůbec vraždou malého chlapce nezaobíráme, ta je pouze konstatována. Její vyšetřování sledujeme jen z policejních záznamů, které jsou čteny při soudním přelíčení. Hlavním bodem románu je tedy soud, slovní přestřelky obhájce se žalobcem, zpochybňování svědeckých výpovědí. Jde o hru s argumenty, boj o význam slov.
Vedle této dějové linky se autor věnuje osobním prožitkům hlavního hrdiny. Odhalujeme, co jej uvrhlo do beznadějné deprese, nahlížíme, proč se rozpadlo jeho manželství, které zdánlivě bez zádrhelů trvalo deset let. Vykreslil tak silně emotivní portrét hrdiny, jehož lidskost bojuje nelehký boj se soudní mašinerií.
„Nepůjdeme do zkráceného procesu. Půjdeme před porotní soud a budeme se snažit vyhrát, to znamená, nechat tě osvobodit. Nemáme moc velké šance a já trvám na tom, co jsem říkal minule. Pořád ti radím, abys zvolil zkrácený proces. Ale rozhodnutí je na tobě. Pokud zkrácený proces nechceš, budu tě hájit před porotním soudem.“
„Nemám peníze.“
„Na peníze kašlu. Jestli najdu způsob, jak tě osvobodit, což není moc pravděpodobné, nějak už mi zaplatíš. Jestli tě odsoudí, budeš mít vážnější problémy než to, že mi dlužíš peníze.“
Odvrátil pohled, který na mě upíral, když jsem mluvil. Znovu se zadíval do stropu, ale teď jinak. Měl jsem také dojem, že měl na rtech stín hořkého úsměvu. Nakonec promluvil, pořád se na mě nedíval, ale hlas měl pevný.
„Jsi chytrý, advokáte. Já jsem si vždycky myslel, že jsem chytřejší než ostatní. Není to žádná výhra, ale je těžké to pochopit. Když si myslíš, že jsi chytřejší než ostatní, mnoha věcem nerozumíš do té doby, než do nich spadneš. A pak už je pozdě.“

Nevědomý svědek je román, který bych neoznačila jenom za detektivní. Je spíš psychologickým pohledem do světa právníků. Odhaluje, jak těžké je hájit někoho, komu je předem, třeba kvůli jeho barvě pleti, přiřčena vina. Ale také to, jak psychicky nelehká je úloha obhájců, kteří mají svědomí. Vždyť dopředu nikdy netuší, zda je jejich klient lump, či skutečně nevinný člověk.
Nakladatelství Host patří za uvedení tohoto románu na český trh jednoznačně jednička. A ještě chválím překlad Zuzany Jurkové. Po dlouhé době mne při čtení nebrněla ruka touhou po tužce a zásazích do textu.
Gianrico Carofiglio (*1961), soudce, senátor, debutoval v literatuře právě románem Nevědomý svědek (2002), po kterém následovala jeho volná pokračování Naslepo (2003), Odůvodněné pochybnosti (2006), Přechodné dokonalosti (2010). V roce 2007 Carofiglio v nakladatelství Sellerio publikoval esej Umění pochybnosti, který prostřednictvím případů, jež autor zažil v profesní praxi, ilustruje techniky moderní obhajoby. Jeho knihy jsou přeloženy do mnoha jazyků, příběhy advokáta Guerrieriho byly i zfilmovány. Celkově se v Itálii prodalo přes tři miliony výtisků jeho knih.
Nevědomý svědek
Autor: Gianrico Carogiglio
Překladatel: Zuzana Jurková
Žánr: detektivní román
Vydáno: 2012
Stran: 254
Vydalo nakladatelství: Host
Hodnocení: 95 %
Zdroj foto: nakladatelství Host
| < Předchozí | Další > |
|---|







S Alešem Cibulkou se od ledna letošního roku můžeme potkat vpodvečer každého všedního dne u České tajenky. Tato vědomostní ryze česká soutěž, kterou připravila TV Barrandov, si rychle našla...
„Po přečtení této knihy už pro vás Facebook nikdy nebude tím, co dřív“ – to je ústřední myšlenka knihy Ten, kdo odešel, kterou jsem zhltla za tři večery. Jako by mi připomínala můj vlastní příběh. Vlastně – ne jako by. Hlavní hrdink...
V Galérii Zohorian& co Gallery v Bratislave je od 8. novembra do 20. decembra otvorená výstava Hommage a Constantin Brancusi francúzskej sochárky a vizuálnej umelkyne Júlie Cottin a slovenského umelca Štefan Papčo.
Trójské ženy žily deset let uvězněny ve zdech opevněného města. Pak jsou hradby zbořeny. Ony ale svobodu nezískají, místo ní přichází nové vězení – jsou vytrženy ze svých domovů a vrženy do kultury, jejímž jazykem nemluví.
Na počátku byla povídka Michala Hvoreckého Nejhorší zločin ve Wilsonově z knihy Lovci a sběrači. Poté následoval scénář Marka Epsteina. Před dvěma roky byl jako režisér projektu nazvaného WILSONOV vyhlédnut Jiří Strach, mající čerstvé zkušenosti ...