Příběh studia PIXAR přineslo v dubnu svým čtenářům nakladatelství XYZ. Začtěte se do něj i vy a poznejte zákulisí filmového průmyslu.
Tento titul mě zaujal ze dvou důvodů. Za prvé si o Pixaru pamatuju z audioknihy o Georgu Lucasovi a za druhé mě podobné příběhy zajímají z profesního hlediska – vystudovala jsem marketingové komunikace.
Vypravěčem příběhu je Lawrence Levy, který v Pixaru pracoval od roku 1994 do jeho prodeje Disneymu v roce 2006. „Tato příležitost byla jedním z největších privilegií mého života. Ačkoliv se toho o legendárních postupech tvorby a produkci studia Pixar napsala spousta, já se na jeho příběh dívám z jiného úhlu. Z úhlu strategických a investičních nevyhnutelností, které celý ten rozmach umožnily,“ píše v úvodu.
Kniha je rozdělena celkem do čtyř částí. Ta úvodní popisuje čtenáři, jak Lawrencovi zavolal Steve Jobs a změnil mu tak život. Z pozice právníka se před ním tak otevřely úplně nové dveře, což ho vedlo k nejrůznějším rozhodnutím. Musel se naučit vycházet jak se samotným Stevem Jobsem, tak pochopit fungování jak stávající společnosti, tak celého filmového průmyslu.
Druhá část je pak více ekonomická a popisuje nové vize Pixaru a veškerá úskalí fungování. Třetí část je pak optimističtější a věnuje se jak tvorbě dalších filmů, tak vztahu společností Pixar a Disney. Poslední část knihy se zabývá posunem autora k východní filozofii. V samotném záběru knihy najdou čtenáři závěr, poděkov ání, rejstřík a informace o autorovi.
Od knihy jsem čekala trochu něco jiného – těšila jsem se na příběhy jednotlivých filmů a pohled pod pokličku. Ten jsem opravdu dostala, byť z jiného pohledu, a to tedy toho ekonomického. Přiznávám, že jsem vůbec nebyla zklamaná a příběh Lawrence Levyho jsem opravdu hltala. Svět investorů v Sillicon Valley mi přišel opravdu fascinující, žasla jsem, kolikrát šli do rizika a co vše jim vyšlo.
Vyprávění se točilo kolem Příběhu hraček, který byl pro Pixar přelomový. Člověk se na něj po přečtení rázem dívá úplně jinak. Pro nás je to zdánlivě samozřejmost, další americký film, na který muselo mít studio spoustu peněz, a ono to přitom bylo vše jinak. Je za ním jak spousta práce, tak také nervů a nejistoty.
Kdo má rád příběhy významných značek, tak by měl po tomto určitě sáhnout!
Lawrence Levy studoval na Indiana University a na Harvardu. Je někdejší právník a ředitel ze Silicon Valley, kterého v roce 1994 osobně přijal Steve Jobs na místo finančního ředitele a člena úřadu prezidenta společnosti Pixar Animation Studios. Levy měl na starosti podnikatelskou strategii a IPO Pixaru a řídil transformaci společnosti ze ztrátové zabývající se grafikou na studio zábavního průmyslu v hodnotě několika miliard. Když z firmy odešel, začal se věnovat východní filozofii a meditaci – nyní o tom přednáší a píše. S manželkou žije v kalifornském městě Palo Alto.
Příběh studia PIXAR
Jak jsem se Stevem Jobsem přepsal dějiny filmu
Autor: Lawrence Levy
Překlad: Jiří Žák
Žánr: populárně naučná, finance, film
Nakladatelství: Motto, Albatros Media
Rok vydání: 2020
Počet stran: 328
Hodnocení: 83 %
https://www.albatrosmedia.cz/tituly/59149224/pribeh-studia-pixar/
| < Předchozí | Další > |
|---|
Štěpánka Živčáková je žena, která miluje výzvy. Tou aktuální je pro ni pořádání besed na téma deprese. Tato nemoc jí před deseti lety zcela nečekaně vlétla do života. Jako hurikán, který vše zničil, aby mohlo vyrůst něco nového. Svůj příběh...
V nakladatelství Kazda v edici Živá příroda vyšla kniha s názvem Na svou první velrybu nikdy nezapomeneš od milovníka a také popularizátora přírody Ralfa Kiefnera.
Britskou redaktorku Abby Clementsovou v Česku až do teď nikdo neznal. A to přitom v roce 2010 napsala knihu Meet me under the Mistletoe, která se v Británii takřka okamžitě stala bestsellerem. Díky nakladatelství Argo se teď sympatická žena žijící v ...
Divadlo Na zábradlí se připravuje na svou pětašedesátou sezonu. V nadcházejícím roce uvede scénické provedení povídek finské autorky Rosy Liksom, dramatizaci bestselleru Dani Horákové O Pavlovi či Tolstého Vzkříšení v dramatizaci Armina Petrase...
Je zajímavé, že z klasiků japonské kinematografie je u nás nejvíce a vlastně jako jediný znám právě Akira Kurosawa. Naproti tomu tvůrci jako Kaneto Šindo, Jasudžiro Ozu nebo Kendži Mizoguči, jakkoli též celosvětově uznávaní, jsou u nás pomíjeni. Na roz...