V nakladatelství HOST vyšly nedávno hned dvě brněnské knihy – povídkový Krvavý Bronx a humoristická Šalina do stanice touha. Vydejte se na jízdu spisovatelky Ivy Hadj Moussa i vy.
V prvé řadě musím pochválit obálku, která je decentní, ale především nápaditá. Vychází z Instagramového příspěvku – nahoře je jméno autorky, poté obrázek odkazující právě k šalinám v různých barevných tónech (obdoba filtrů používaných na této sociální síti) a dole lišta s ikonkami. Ty odkazují jak k Instagramu a nakladatelství, tak k ději knihy. Autorem je dvorní grafický designér nakladatelství Andrej Nechaj.
Hlavní hrdinkou knihy jsou partneři Sandra a Mirek. Sandra je redaktorkou lifestylového magazínu a jejím cílem je být úspěšná na Instagramu. Mirek zase neustále střídá zaměstnaní, zkouší různé byznysy a tím pádem má spoustu dluhů a peníze jsou u nich nedostatkovým zbožím. Oba mají pocit, že si luxus zaslouží a v jejich hlavách se tak vyrýsuje nápad, jak ho dosáhnout. Roli v tom hraje slavný a neduživý skladatel Johannes, se kterým se Sandra účelově dává dohromady…
V mnoha okamžicích jsou protagonisté na zabití. Místy za to může jednoduchost, jindy omezené vidění a hon jen za bohatstvím. Čtenář si na ně zkrátka musí zvyknout a brát je takové, jací jsou, stejně jako to funguje v normálním životě. Někdy se také děj knihy ubírá zvláštními směry, což platí hlavně o konci. Ten mi přišel hodně nadsazený, ale k takhle laděné knize se i hodil.
Moc se mi líbilo, jak autorka dokázala s nadhledem ukázat paradoxy a svět Instagramu. „Fotka se líbí osmi lidem. Srdíčka naskakují líně jako ve zpomaleném filmu. Přidá ještě několik dalších hashtagů, například starý dobrý #mood. Za hodinu přibudou jen dva lajky. Čekala mnohem víc. Jsou snad ti lidi slepí? Miliardy dalších fotek, které ukazují totéž, mají stovky, i tisíce lajků. Tak proč ne ona? Napadá ji, že by si snad mohla pořídit psa. Psi se na sociálních sítích těší velké oblibě. Nejvíc trendy jsou momentálně aljašští malamuti, samojedi a samozřejmě nadčasoví zlatí retrívři.“ (str. 29)
Šalinu do stanice touha jsem vnímala jako odpočinkové čtení a nebyla jsem vůbec zklamaná. Překvapila mě její modernost a smála jsem se zakomponování spousty „slov z pekla“ v podobě kapúča a podobně. Iva Hadj Moussa se podle mě nesnažila stvořit nějakou vážnou sondu do brněnské mladé generace, ale chtěla přinést humornou knihu, což se jí rozhodně povedlo.
Iva Hadj Moussa se narodila v roce 1979 a pochází z Písku. Vystudovala psychologii na Masarykově Univerzitě v Brně, krátce pracovala v psychologické poradně v Bruntálu a potom v brněnském Centru dopravního výzkumu. Po celkem deseti letech strávených v Brně se rozhodla přestěhovat do Prahy a zkusit nový obor — reklamní textařinu, kterou se živí dodnes. Je autorkou scénářů večerníčku Nejmenší slon na světě. Román Šalina do stanice touha je její prozaickou prvotinou. Má ráda black metal a zlaté retrívry. Je vdaná za Čecha s alžírskou krví a má jednoho syna. Ráda by se jednou zase vrátila do Brna.

Šalina do stanice touha
Autor: Iva Hadj Moussa
Žánr: beletrie
Nakladatelství: HOST
Rok vydání: 2020
Počet stran: 293
Hodnocení: 85 %
https://www.hostbrno.cz/salina-do-stanice-touha/
| < Předchozí | Další > |
|---|







Jana Werthaimová, známá také jako Jana Reiki, vydala ve spolupráci s Maruškou Velesslavou knihu Příběhy Bílé Čarodějky. Dílo vzniklo netradičně – na základě skutečných zpovědí žen, které se autorce svěřily při výkladu karet. V rozhovoru pro...
Jméno Jakuba Malovaného většině z vás v tuto chvíli pravděpodobně nic neříká. Měli byste to napravit, obzvlášť pokud jste fandy Tří sester, Daniela Landy, Richarda Krajča nebo t...
Milovníci uměleckých stylů přelomu 19. a 20. století by si neměli nechat ujít exkluzivní výběr ze sbírek Uměleckoprůmyslového musea v Praze, který je v současnosti k vidění v prostorách Obecního domu. Expozice s názvem Secese / Vitální umění 1900 bude v...
V neděli 29. 1. v pražském divadle ABC se odehrála premiéra výjimečného a originálního tanečně-audiovizuálního představení Šivovo kolo života. Projekt, na kterém se zápalem pracovala skupina skutečných umělců bezmála dva roky, viděl...
Jeden svět “kouká” na nás všude. Reklamní plochy, internet, televize. Všude tam je nám připomínán ten svět sám pro sebe, dokumentární ostrov, na který máme možnost udělat si výlet. Široká nabídka pohledů do jádra všemožných problémů, denních realit...