Vydavatelství Alpress vydalo v listopadu další novinku světoznámé a v České republice milované autorky Nory Robertsové. Tentokráte se jedná závěr trilogie O'Dwyer , o fantasy román, ve kterém se přítomnost mísí s historií. Necháte se uchvátit knihou Ohnivé pouto?
Nora Robertsová (* 1950) je světoznámá americká autorka, která se i v České republice těší velké oblibě. Po studiích pracovala patnáct let v reklamě a public relations. Potom se rozhodla věnovat se psaní, a to jí přineslo ohromný úspěch. Tato vynikající spisovatelka je laureátkou mnoha literárních ocenění a autorkou řady světových bestsellerů. Vychovala dvě děti, je podruhé vdaná a žije v Marylandu.
Série O'Dwyer jsme se dočkali v letošním v roce v češtině, kdy vyšly všechny tři knihy, jmenovitě Co přetrvá navěky, Blízko plamene a právě Ohnivé pouto. Anotace zněla zajímavě, Irsko je nádherná země opředená legendami a já byla zvědavá, jak si autorka s těmito lákavými ingrediencemi poradí.
Bohužel mi vůbec nesedlo ono propojení minulosti a přítomnosti a působilo to na mě akorát rušivě. V postavách jsem se až ztrácela. Navíc mi žádná nebyla vyloženě sympatická, abych ji fandila a strachovala se o její osud. Tohle mi na Robertsovou přišlo těžce podprůměrné. Bytostně tomu chyběla šťáva, navíc i dialogy byly nijaké a děj samotný by se dal smrsknout do třetiny.
Beru v potaz, že při romanci pro ženy je dějová linka pevně daná a autor v konečném důsledku nemá prostor si vymýšlet. Osudový pár, smůlou stíhaný, prostě musí skončit spolu. Ale tohle mi vážně nesedlo. Pohled na ni takhle z blízka mu působil bolest – na dosah, a přece vzdálená jako planeta na Mléčné dráze. Její přítomnost ho zároveň držela nad vodou – její hlas a vůně, ta jediná mezi všemi v té její dílně. Vyzkoušel snad všechno, co znal, aby city k ní potlačil. Připomínal si, že to ona ho odmítla a odvrátila se od něj. Hledal jiné ženy, aby jejich těly, hlasy i krásou vyplnil propast, jež v něm po ní zůstala. (str. 57)
Potěšilo mě zakomponování irštiny, bylo to příjemné ozvláštnění. Taky mě překvapilo, ale v dobrém, kolik prostoru autorka věnovala vaření hlavní postavy. A souznění s přírodou a konkrétními zvířaty (psi, koně a dravci) dodalo příběhu neobvyklý punc.
Ohnivé pouto nebyla přímo špatná knížka, ale když nesedne ani základní příběh, postavy neosloví a dialogy jsou o ničem, tak těžko hodnotit kladně. Pokud máte rádi Noru Robertsovou a fantasy, pak je tento mix přesně pro vás. Pokud ne, tak radši sáhněte po jiném jejím příběhu.
Název: Ohnivé pouto
Autor: Nora Robertsová
Žánr: román pro ženy
Nakladatelství: Alpress
Název originálu: Blood Magick (2014)
Rok vydání: 2018, pevná vazba
Počet stran: 303
Hodnocení: 60 %
| < Předchozí | Další > |
|---|
Již za pár dní, v úterý 18. prosince, se uskuteční divadelní premiéra klasického dramatu od Henrika Ibsena. Divadlo D21 představení pečlivě připravuje několik měsíců a Kultura21 se...
Jak na to vám ukáže kniha Paměti imaginárního kamaráda. Osmiletý Max sice s nikým moc nemluví, dokonce ani s rodiči, žije si ve vlastním světě, zdá se však, že kamaráda má. Jmenuje se Budo a kromě Maxe ho nikdo jiný nevidí. Stvoři...
Když slyšíte název Betonová zahrada a nečetli jste novelu Iana McEwana ani neviděli její filmovou verzi, asi máte mnoho představ, co se za trochu sterilním názvem skrývá. Přesně pro takové diváky bude nová inscenace mrazivým zážitkem. V Česku...
Je to jen pár týdnů, kdy byl v Praze uveden do evropských kin americký film V pasti, který produkoval Petr Jákl. Premiéra se konala ve Slovanském domě a těšila se opravdu velkému zájmu veřejnosti a novinářů i díky účasti hollywoodského herce Bi...