Vydavatelství Alpress vydalo v listopadu další novinku světoznámé a v České republice milované autorky Nory Robertsové. Tentokráte se jedná závěr trilogie O'Dwyer , o fantasy román, ve kterém se přítomnost mísí s historií. Necháte se uchvátit knihou Ohnivé pouto?
Nora Robertsová (* 1950) je světoznámá americká autorka, která se i v České republice těší velké oblibě. Po studiích pracovala patnáct let v reklamě a public relations. Potom se rozhodla věnovat se psaní, a to jí přineslo ohromný úspěch. Tato vynikající spisovatelka je laureátkou mnoha literárních ocenění a autorkou řady světových bestsellerů. Vychovala dvě děti, je podruhé vdaná a žije v Marylandu.
Série O'Dwyer jsme se dočkali v letošním v roce v češtině, kdy vyšly všechny tři knihy, jmenovitě Co přetrvá navěky, Blízko plamene a právě Ohnivé pouto. Anotace zněla zajímavě, Irsko je nádherná země opředená legendami a já byla zvědavá, jak si autorka s těmito lákavými ingrediencemi poradí.
Bohužel mi vůbec nesedlo ono propojení minulosti a přítomnosti a působilo to na mě akorát rušivě. V postavách jsem se až ztrácela. Navíc mi žádná nebyla vyloženě sympatická, abych ji fandila a strachovala se o její osud. Tohle mi na Robertsovou přišlo těžce podprůměrné. Bytostně tomu chyběla šťáva, navíc i dialogy byly nijaké a děj samotný by se dal smrsknout do třetiny.
Beru v potaz, že při romanci pro ženy je dějová linka pevně daná a autor v konečném důsledku nemá prostor si vymýšlet. Osudový pár, smůlou stíhaný, prostě musí skončit spolu. Ale tohle mi vážně nesedlo. Pohled na ni takhle z blízka mu působil bolest – na dosah, a přece vzdálená jako planeta na Mléčné dráze. Její přítomnost ho zároveň držela nad vodou – její hlas a vůně, ta jediná mezi všemi v té její dílně. Vyzkoušel snad všechno, co znal, aby city k ní potlačil. Připomínal si, že to ona ho odmítla a odvrátila se od něj. Hledal jiné ženy, aby jejich těly, hlasy i krásou vyplnil propast, jež v něm po ní zůstala. (str. 57)
Potěšilo mě zakomponování irštiny, bylo to příjemné ozvláštnění. Taky mě překvapilo, ale v dobrém, kolik prostoru autorka věnovala vaření hlavní postavy. A souznění s přírodou a konkrétními zvířaty (psi, koně a dravci) dodalo příběhu neobvyklý punc.
Ohnivé pouto nebyla přímo špatná knížka, ale když nesedne ani základní příběh, postavy neosloví a dialogy jsou o ničem, tak těžko hodnotit kladně. Pokud máte rádi Noru Robertsovou a fantasy, pak je tento mix přesně pro vás. Pokud ne, tak radši sáhněte po jiném jejím příběhu.
Název: Ohnivé pouto
Autor: Nora Robertsová
Žánr: román pro ženy
Nakladatelství: Alpress
Název originálu: Blood Magick (2014)
Rok vydání: 2018, pevná vazba
Počet stran: 303
Hodnocení: 60 %
| < Předchozí | Další > |
|---|
Když po absolvování pražské DAMU vycestoval Ivan Franěk do Francie, začal hrát v loutkovém divadle, ale souběžně se rozjela i jeho filmová kariéra. I když se stal vyhledávaným hercem a natočil desítky francouzských a italských filmů, jeho početná filmog...
Dnes již skoro zapomenutá herečka Jiřina Petrovická byla ve své době jednou z nejvýraznějších hereckých osobností a oporou činohry Národního divadla. Svým charakterem a šarmem okouzlila nejednoho kolegu a diváka sedícího v hledišti či u televize.
.jpg)
Umělec, který nemaluje, není umělec a Umění, které musí být vystaveno v galerii, aby se stalo uměním, není umění. To jsou dva základní principy stuckismu, uměleckého hnutí, které se představí (nejen) západočeskému publiku od 13. července, kdy proběhne ...
S herci se setkáváme všude, na divadle, v kinech i při pohledu na televizi. Někdy nás uchvátí bezprostředností i uvěřitelností své práce, jindy jen kroutíme hlavou, neschopni přijmout nabídnutý produkt. Někdy se kolem herectví vytváří převtěl...
Na letošní přehlídce španělsky mluvených filmů LA PELÍCULA (v Praze ji zastihneme mezi 18. a 23. únorem, poté se přesouvá do Brna, Hradce Králové a Ostravy) si zopakujeme tragikomedii Pedra Almodóvara Bolest a sláva. Do tuzemských kin se sice ...