Hračičkové na rozcestí
Banner

Hračičkové na rozcestí

Tisk

egnosie perexKapela Eggnoise se snaží neurazit alternativní publikum a přitom vzbudit zájem lidí, kteří dosud nenašli odvahu zajít do jazzového klubu. Album s názvem „4“ přináší žánrovou směsici, v níž si kdekdo najde kdeco. 

 

 

Formace kolem dvou vynalézavých muzikantů (Ondřejů) Kopičky a Galušky se pohybuje na domácí scéně už dvacet let. V poslední době to vypadalo na ústup, avšak utlumená kapela oživla díky předchozí spolupráci s režisérem Janem Hřebejkem. Skladby pro film Svatá čtveřice se tak staly vhodnou záminkou a základem k sestavení aktuálního alba. 

Deset skladeb je ukázkou, jak pestrý repertoár jsou schopni stvořit lidé, kteří se nechávají ovlivnit vším, co jim připadá zajímavé. V případě Eggnoise zapomeňte na vězení jednoho žánru. Zruční muzikanti si pohrávají s vlivy jazzu, folku, popu i rocku. Kombinují akustiku s elektronikou a pod rukama jim „bublá“ muzika, kterou netřeba uzavírat jen v domácích mantinelech. Sedm anglických textů vítězí nad třemi českými a v souvislosti s tím se vnucuje otázka, zda by se tu nemělo zpívat pouze „světově“. 

Většina písní čtyřkového alba se jen tak neoposlouchá. Někdo se zaměří na netuctové zpěvy se stingovskými záblesky, jinému padne do ucha basa (Jaryn Janek) a někomu se zalíbí, jak kapela zachází s rytmikou (například ve skladbě Enchanté). Kdybych měl vybrat píseň mající nabíjející účinky, pak jedině „Anytime 8“, ta je lepší než energetické tablety a nápoje. Cestu do hudebního podzemí naznačuje kousek nazvaný „PAT“. Jedním slovem hustota. 

Nelze zatajit, že nahrávka nabízí i písně, na které by se snadno chytly fanynky přístupnějších kapel. Kupříkladu skladba „Trouble“ je jako dělaná pro opakované pohupování ve stylu reggae a hitovka „Něco se“ jde pro změnu naproti posluchačkám, které si na svých rádiích rády naladí třeba Kryštofa. 

Možnosti jsou tedy různé a jen budoucnost ukáže, jestli nesporně talentovaní lidé napnou své síly pro publikum milující komplikovanější muziku (jazzem ovlivněné experimenty) nebo se vydají blíže k těm, kterým chutná něco rychle zapamatovatelného. Nebo zůstat někde uprostřed a předstírat, že nevyhraněnost je přesně to, co je v současnosti žádoucí? 

{youtube}3S70PyVsFXc{/youtube}

Název:

Egnosie

Interpret: Eggnoise
Žánr: Pop/jazz/folk 
Skladby: 1/ Wandering Isle, 2/ To Grow a Head, 3/ Houpacího koně, 4/ Enchanté, 5/ Anytime 8, 6/ Moucha, 7/ Trouble, 8/ PAT, 9/ Oh Darling, 10/ Něco se 
Stopáž: 35:54 
Vydavatelství: Indies Scope, 2013 
Hodnocení: 75 %

Zdroj foto /obálka:  www.indies.eu


 
Rozhovor s Tublatankou na Československém plese 2026

Přihlášení



Milostpán. Kniha (nejen) pro milovníky koček

Milostpán je kočka. Někdo by mohl říci obyčejná kočka. Ale my, co kočky máme, víme, že žádná kočka není obyčejná. A Milostpán není obyčejný vůbec. Má svou čtvrť, na kterou dohlíží, všechny a všechno má pod tlapkou. Sice je jeho paničkou oficiálně Šéfka a její přítel Mlékoknír, ale pro něj je to nepodstatné. Dle něj Šéfka není jeho panička, ale jeho spolubydlící. Páníčka mají tak maximálně ti otravní slintové – čili psi.

Kriminálnice. Příběhy o vině, trestu a druhých šancích

Pokud vám dělá problém začíst se do románu, možná vás chytnou poutavé rozhovory s ženami, které skončily za mřížemi. Knížka, jednoduše nazvaná Kriminálnice, vypráví osudy několika trestankyň z ženské věznice ve Světlé nad Sázavou, které jsou vyprávěné formou otázek a odpovědí. Své svěřenkyně vyzpovídala ředitelka tohoto vězeňského ústavu, Gabriela Slováková, která udělala to nejlepší, co mohla. Knihu vydalo nakladatelství Nastole.

Banner

Hledat

Videorecenze knih

Načítám nejnovější video z playlistu...

Rozhovor

Je potřeba neustále tvořit a snažit se být lepší a lepší, říká výtvarník Pavel Oparty

oparty 200Od pátku 25. února představuje ve foyer v Domě kultury v Kroměříži svou tvorbu bohumínský výtvarník Pavel Oparty. Jeho výstava nese název Melodie barev a přináší kromě obrazů také umělecké fotografie a digitální grafiku. Kroměřížská výstava tohoto kr...

I když je komedie Pět švestek o stáří, nechybí v ní vtip, humor i splněné sny

Když jsem před pár dny zamířil do kina na nový český film Pět švestek (2026), moc jsem o něm nevěděl. Snad jen to, že režisérem je „oscarový“ Jan Svěrák a že se na plátně objeví herci, kteří ve filmu hlavní nebo titulní role – snad jen s výjimkou Oldřicha Kaisera – teď nehrají. Přitom jde o velké herecké osobnosti, což jsou v tomto případě Lenka Termerová, Jan Vlasák, Dana Syslová a Petr Kostka. Ti všichni jsou aktivnější přece jenom více v divadle a televizi, nicméně celovečerní film Pět švestek může být pro ně parádní příležitostí i skvělým zadostučiněním.


Výtvarné umění

Kolážista TMBK v září pořádá kontroverzní výstavu Českoland. Uskuteční se v podzemí

TMBK 200Grafik Tomáš Břínek, známý pod pseudonymem TMBK, je bezesporu nejkontroverznějším audiovizuálním umělcem dnešní doby. Proslavil se především svými povedenými kolážemi, které každodenně vznikají jako reakce na aktuální dění. Pro své početné publikum v zá...

Divadlo

Recitál Marta se pro velký úspěch bude na Letní scéně Musea Kampa hrát také v září!

marta 200Zájem diváků o divadelní recitál k 80. narozeninám Marty Kubišové s přibývajícími reprízami neklesá, všechna červencová a srpnová představení jsou vyprodaná. Pořadatelé proto zareagovali na intenzivní poptávku po vstupenkách přidáním dalších termínů ...

Film

V působivém filmu Rok vdovy je Pavla Beretová herecky opravdová, věrohodná a přesná

rok vdovy200Který český film mě v posledních týdnech oslovil? Určitě Rok vdovy (2024), což už podle názvu naznačuje o co jde. Ale povedl se i díky titulní hrdince, kterou hraje Pavla Beretová. Představuje tlumočnici Petru, která se vlivem tragické události m...