Kultura nejen 21. století | Kultura21.cz

Co má společného Bob Dylan s hercem Pavlem Landovským? Jak by se asi tvářil Lou Reed, kdyby zaslechl českou verzi svého velkého hitu Perfect Day? Nejen na tyto dvě, ale i na řadu dalších neobytných otázek si snadno odpovíte při poslechu alba Solitéři.

S předělávkami světově proslulých písní je to složité. Publikum se zpravidla rozdělí na dvě poloviny. Jedni si řeknou, že než poslouchat cover verze, je lepší vyhledat originály. A druzí si zase pochvalují, jak je ta čeština slušivá. Co člověk, to názor.

Album Solitéři vznikalo v jevanském studiu Elektrovox po dobu dvou let. Jeho produkci má na svědomí Petr Svoboda (syn legendárního skladatele Karla Svobody) a jeho žena – zpěvačka Lucie Gažiová. Přizvat ke spolupráci lidi, kterých si z nějakého důvodu vážíte a nechat je zazpívat skladby, o nichž si myslíte, že jsou důležité, je čin chvályhodný a určitě si zaslouží pozornost.

Dvanáct písní plus jeden bonus. Dohromady třináct klenotů světové hudby. Samá klasika… Nutno vzít v úvahu, že Solitéři nabízejí především nečekaná spojení a interpretaci, která vyžaduje určitou míru posluchačského pochopení. Do předem vymezeného šansonového rámce spolehlivě pasuje herecké pojetí. To předvádí například Pavel Landovský v dylanovské písni Andělů chór (původně Knocking on Heavens Door), Boleslav Polívka v cohenovském hitu Co má stat se staň (If It Be Your Will) nebo Jan Kačer v Cestě, což je předělávka písně If od Rogera Waterse. Jak je důležité mít v hlase charizma dokazují dva slavní písničkáři, jimž v minulosti klečelo u nohou především folkové publikum – Wabi Daněk v Haleluja (původně Hallelujah od Leonarda Cohena) a Jaroslav Hutka v bonusovém Ježíškovi (Donovan Leitch: Catch the Wind).

Do příjemného prostředí jazzového klubu se hodí interpretační výkony Marty Kubišové v písni Co bude dál (Mick Hucknall: Someday in My Life) a ve Vítej k nám (Mike Rutherford, Paul Carrack: Over My Shoulder). Srdcem zde zpívá Věra Špinarová, její nezaměnitelný projev lze ocenit ve skladbě Kdo zná (Stephin Merrit: Book of Love) a zčásti také v hitu Tvý touhy (Lou Reed, John Cale: Sunday Morning).

Jako příjemný experiment zde zní společné zpívání Lucie Gažiové a Davida Krause, kteří se po svém chopili hitu První den (Lou Reed: Perfect Day). Mimochodem Gažiová na sebe upozornila i docela „sexy“ Osamělou dámou (B. E. King, Jerry Leiber, Mike Stoller: Stand by Me).

O největší překvapení tohoto zvláštního alba se postarala zpěvačka, která už roky zůstává „masovému“ publiku téměř utajena. Nedoceněný hlas Pavly Forest by báječným Vyznáním (Mick Jagger, Keith Richards: Angie) možná způsobil mrazení i autorům původní melodie. Přiznávám, že tuto píseň (stejně jako Ježíška od Hutky) mám chuť poslouchat několikrát za sebou.

Sečteno a podtrženo, Solitéry mohu doporučit k večernímu vínu a určitě i všem, kteří sestavují playlisty pro klidná a pohodová rádia.

Název: Solitéři
Interpreti: Různí
Žánr: šanson/rock/pop/jazz
Skladby:
1/ Kdo zná, 2/Andělů chór, 3/ Moucha brouká, 4/ Co bude dál, 5/ Co má stát se staň, 6/ První den, 7/ Cesta, 8/ Vyznání, 9/ Vítej k nám, 10/ Haleluja, 11/ Osamělá dáma, 12/ Tvý touhy. Bonus: 13/ Ježíšek.
Stopáž: 49:23
Vydavatelství: EMI, 2012
Hodnocení: 70 %

Zdroj foto /obálka: www.emimusic.cz