Kultura nejen 21. století | Kultura21.cz

Legendární kapela, která přišla na svět před třiceti lety v Brně, potěšila před nedávnem své fanoušky novým albem. Jeho název Proti proudu prozrazuje ústřední myšlenku tohoto počinu – nezbláznit se ze zrychleného běhu věcí kolem, trvat na svém, žít v souladu se svými kořeny, nezradit sebe sama.

 

 

„Je tu asi Lucifer/ v hábitu anděla/ co v pekle žhaví kotel doběla/ Je tu asi Lucifer/ a nemá paruku/ jde okázale s ďáblem za ruku…“ zpívá v jedné ze svých dvanácti písní Roman Horký a člověku je z toho všelijak. 

Duchovní otec Kamelotu, jak je jeho dobrým zvykem, složil i tentokrát veškerou hudbu a otextoval celé album – mimochodem v pořadí už třiadvacáté(!). Písně vznikaly tři roky a letos v lednu byly nahrány ve studiu „V“ Zlín. Příjemným oživením je účast zpěvačky Blanky Šrůmové, kterou si leckteří z vás zřejmě spojují především se značkou Tichá dohoda. Skvěle sehranou sestavu doplňují: Viktor Porkristl (zpěv, kytary), Petr Surý (kontrabas) a jako hosté Marcel Gabriel (rytmické nástroje) a Morten Almqvist (foukací harmonika). 

Ačkoliv je Kamelot zjednodušeně zařazován do škatulky „folk & country”, tak hned po prvním poslechu je zřejmé, že kapela s výrazným lídrem se nebrání inspiracím z jiných hudebních  polí a lánů. Její projev je těžko zařaditelný a právě proto může oslovit neortodoxní příznivce dalších stylů (rock, blues, jazz…). Ostatně sám Roman Horký v nadsázce používá označení „pop-tramp“.

Poznávácím znamením Kamelotu je nezaměnitelná barva hlasu jeho protagonisty. Typický chraplák je totiž nositelem silné mužské energie, která posluchače a hlavně posluchačky vrací do poměrů, kde všechno je, jak má být. Zpěv Blanky Šrůmové působí jako kontrast, či spíše harmonicky protipól.

Romanovi Horkému se v písních daří střídat nálady. Posluchač si chvíli připadá jako na houpavém lodním výletě, pak se ocitne ve vlaku, v dostavníku, další úsek cesty projede širokou silnicí a najednou má dojem, že leží v trávě a dívá se do nebe. Mýlil by se ten, kdo čeká kýčovitou romantiku mimo čas a prostor. Horkého texty často bodají do „živého“ a prozrazují, že jejich autor žije v 21. století. Ostatně poslechněte si například píseň Úspěšný muž. Ta vás hodí do „marketingové“ současnosti snad až příliš ostře. Tak to je.

Kdybych měl vybrat svůj „hit“ z alba Proti proudu, tak nejspíš by (těsně před Luciferem) zvítězila skladba Tahle země není pro starý. Chytlavá melodie, nádherný text, přesvědčivost… Mám ji rád. 

„Až vítr zesílí/ u přesýpací hory/ náhle uslyšíš/ jak hoblují máry/ až vítr zesílí/ tak zapomeň na fóry/ tahle země není pro starý… / (…) až do věčných lovišť mne pozve Manitou…“

Proti proudu
Interpret: Kamelot
Žánr: Folk & Country (nejen)
Skladby: 1/ Proti proudu, 2/ Kroky za duhou, 3/ Když zamrzá řeka, 4/ Tahle země není pro starý, 5/ Lucifer, 6/ Shangri-La, 7/ Fénix, 8/ Pohledy z Argentiny, 9/ Za hrází, 10/ Afghánistán, 11/ Úspěšný muž, 12/ Pohrdneš stříbrem, zlata se nedočkáš.
Stopáž: 40:13 
Vydavatelství: EMI, 2012, www.emimusic.cz 
Hodnocení: 85 %
Zdroj foto: EMI