Kamelot nabízí recept, jak se nezbláznit

Kamelot nabízí recept, jak se nezbláznit

Tisk
ImageLegendární kapela, která přišla na svět před třiceti lety v Brně, potěšila před nedávnem své fanoušky novým albem. Jeho název Proti proudu prozrazuje ústřední myšlenku tohoto počinu – nezbláznit se ze zrychleného běhu věcí kolem, trvat na svém, žít v souladu se svými kořeny, nezradit sebe sama.
 
 
„Je tu asi Lucifer/ v hábitu anděla/ co v pekle žhaví kotel doběla/ Je tu asi Lucifer/ a nemá paruku/ jde okázale s ďáblem za ruku…“ zpívá v jedné ze svých dvanácti písní Roman Horký a člověku je z toho všelijak. 

Duchovní otec Kamelotu, jak je jeho dobrým zvykem, složil i tentokrát veškerou hudbu a otextoval celé album – mimochodem v pořadí už třiadvacáté(!). Písně vznikaly tři roky a letos v lednu byly nahrány ve studiu „V“ Zlín. Příjemným oživením je účast zpěvačky Blanky Šrůmové, kterou si leckteří z vás zřejmě spojují především se značkou Tichá dohoda. Skvěle sehranou sestavu doplňují: Viktor Porkristl (zpěv, kytary), Petr Surý (kontrabas) a jako hosté Marcel Gabriel (rytmické nástroje) a Morten Almqvist (foukací harmonika). 

Ačkoliv je Kamelot zjednodušeně zařazován do škatulky „folk & country”, tak hned po prvním poslechu je zřejmé, že kapela s výrazným lídrem se nebrání inspiracím z jiných hudebních  polí a lánů. Její projev je těžko zařaditelný a právě proto může oslovit neortodoxní příznivce dalších stylů (rock, blues, jazz…). Ostatně sám Roman Horký v nadsázce používá označení „pop-tramp“.
 

Image


Poznávácím znamením Kamelotu je nezaměnitelná barva hlasu jeho protagonisty. Typický chraplák je totiž nositelem silné mužské energie, která posluchače a hlavně posluchačky vrací do poměrů, kde všechno je, jak má být. Zpěv Blanky Šrůmové působí jako kontrast, či spíše harmonicky protipól.

Romanovi Horkému se v písních daří střídat nálady. Posluchač si chvíli připadá jako na houpavém lodním výletě, pak se ocitne ve vlaku, v dostavníku, další úsek cesty projede širokou silnicí a najednou má dojem, že leží v trávě a dívá se do nebe. Mýlil by se ten, kdo čeká kýčovitou romantiku mimo čas a prostor. Horkého texty často bodají do „živého“ a prozrazují, že jejich autor žije v 21. století. Ostatně poslechněte si například píseň Úspěšný muž. Ta vás hodí do „marketingové“ současnosti snad až příliš ostře. Tak to je.

Kdybych měl vybrat svůj „hit“ z alba Proti proudu, tak nejspíš by (těsně před Luciferem) zvítězila skladba Tahle země není pro starý. Chytlavá melodie, nádherný text, přesvědčivost… Mám ji rád. 

„Až vítr zesílí/ u přesýpací hory/ náhle uslyšíš/ jak hoblují máry/ až vítr zesílí/ tak zapomeň na fóry/ tahle země není pro starý… / (…) až do věčných lovišť mne pozve Manitou…“

Proti proudu
Interpret: Kamelot
Žánr: Folk & Country (nejen)
Skladby: 1/ Proti proudu, 2/ Kroky za duhou, 3/ Když zamrzá řeka, 4/ Tahle země není pro starý, 5/ Lucifer, 6/ Shangri-La, 7/ Fénix, 8/ Pohledy z Argentiny, 9/ Za hrází, 10/ Afghánistán, 11/ Úspěšný muž, 12/ Pohrdneš stříbrem, zlata se nedočkáš.
Stopáž: 40:13 
Vydavatelství: EMI, 2012, www.emimusic.cz 
Hodnocení: 85 %
Zdroj foto: EMI

 

Přihlášení



Martin Němec o svém otci, kterému věnoval knihu Josef Němec – Obrazy a kresby

Košatost a význam umělecké tvorby zobrazuje kniha s názvem Josef Němec – Obrazy a kresby, která současně přiblíží pracovní i soukromou tvář pražského výtvarníka. Jeho synem je Martin Němec, dnes renomovaný malíř a hudebník, duše rockových kapel Precedens a Lili Marlene, jenž potvrzuje, že jablko nepadlo daleko od stromu. Právě on je spolutvůrcem zmiňované výpravné knihy. A protože ji čeká 18. dubna pražský křest v Galerii Malostranské besedy, tak nevím, kdo by o knižní novince, o Josefu Němcovi a o jeho tvorbě povyprávěl víc než jeho syn Martin.

Sebepéče pro pečující

Spousta z nás se může ve svém životě dostat do situace, kdy bude potřebovat pomoc nebo se ocitne v roli pečujícího, ať už na osobní úrovni, nebo té profesionální. Ve společnosti je často zmiňována a probírána role potřebného, ale již se opomíjí myslet na roli pečovatele. I pečující osoba je pouze člověk, se svými silnými i slabými stránkami, který na sebe převzal neuvěřitelný závazek a zejména velkou zodpovědnost. Je potřeba si uvědomit, že i on má svůj soukromý život, své limity a omezené zásoby energie, zvláště v případě, kdy nemá z čeho čerpat.

Banner

Hledat

Videorecenze knih

Rozhovor

Markéta Schneiderová: „Hodně mi záleží, aby člověk zapomněl, že je to jenom napsaný.“

schneiderova 200Jak se ze spisovatelky ‚do šuplíku‘ stane úspěšná blogerka, která trousí svá díla po světě? Co člověka nakopne, aby si začal plnit svůj sen a přitom se nezačal brát hrozivě vážně? Markéta Schneiderová je ženou činu. Osob...

Daliborovy dubnové tipy. Co pěkného si přečíst?

Možná jsme podlehli neoprávněnému dojmu, že léto tento rok dorazilo dříve. Jenže příroda změnila názor. Takže co s pošmournými, chladnými a deštivými večery? Máme pro vás opět Daliborovy knižní tipy, které se určitě budou hodit!


Literatura

Příběh Darby aneb Jak se (ne)vyplácí radit lidem, v jejichž botách jsme nechodili

Jak se ztrapnit perexPro fanoušky Bridget Jonesové je na pultech novinková knížky "Jak se ztrapnit (snadno a rychle)", jejíž autorkou je Lisa Daily a vydalo ji nakladatelství Mystery Press. "Někdy je to hrdost, co stojí štěstí v cestě. A někdy ...

Divadlo

„Ale, proboha, já nejsem můj milovaný Sartre, Wilde, Williams, Albee, Shakespeare…“ rdí se Petr Nýdrle

Jméno Petr Nýdrle je zlínským kulturním nadšencům jistě dobře známo, ale tento herec, učitel, scenárista a umělecký šéf zanikajícího divadla Malá scéna má co říct i ostatním. V rozhovoru se dozvíte věci o Malé scéně, ale budete svědky i osobního zamyšlení nad vážnějšími tématy.

Film

Napoleon je dobrý film. Bohužel ale jen dobrý

napoleon200Začnu pozitivně: Napoleon je dobrý film. Bohužel ale JEN dobrý. Od spolupráce renomovaného anglického režiséra Ridleyho Scotta a slavného "oscarového" herce Joaquina Phoenixe jsem čekala dílo výjimečné, nadprůměrné, pamětihodné.

...