Legendární kapela Už jsme doma má za sebou úspěšné měsíční turné v USA. Příští rok oslaví 40 let na hudební scéně
Banner

Legendární kapela Už jsme doma má za sebou úspěšné měsíční turné v USA. Příští rok oslaví 40 let na hudební scéně

Tisk

uz jsme doma200Málokterá česká kapela může říci, že má v USA odehráno více než 800 koncertů. Řeč je o skupině Už jsme doma, která již bezmála 40 let neúnavně cestuje po světě a reprezentuje českou alternativní kulturu v zahraničí. Během jejich letošního amerického turné stihla za 33 dní objet celé Spojené státy kolem dokola a připsat si tak na tamějším kontinentu dalších 29 koncertů.

 

 

Nejprve bylo v New Yorku nutné vypůjčit si auto a zařídit různé úřední věci. Přepravovat letadlem aparaturu je neekonomické, a tak dalším krokem bylo pořízení nástrojů a hudebního vybavení. Podle kapely je paradoxně levnější si nástroje koupit, než je půjčovat, a tak s pomocí přátel celou sadu nakoupili na internetu a ta na ně čekala v Providence, kde se uskutečnil první koncert. Jejich cesta pak vedla západním směrem po severní části vnitrozemí přes Chicago, Denver, Boise až do Seattlu, nejzápadnějšího a nejsevernějšího bodu tohoto turné. Odtud pokračovali jižně po západním pobřeží přes Oregon a Kalifornii až do San Franciska a pak ještě jižněji do Los Angeles, odkud se jejich směr stočil zpět na východ a postupně přes Arizonu, Texas a Severní Karolinu dojeli zpátky do New Yorku. Během cesty byli každou chvíli v jiném časovém pásmu, ráno u moře, přes den v poušti v tropických teplotách, večer ve velkoměstě a druhý den ráno v horách s teplotami těsně nad nulou.

„Dlouho jsme v Americe nehráli, tak jsme byli zvědaví, jak se tamní poměry za tu dobu změnily,“ líčí frontman kapely Miroslav Wanek. „Co se týče klubů, tak posun k lepšímu byl opravdu znatelný, hlavně v jejich technické vybavenosti. Prakticky na všech místech jsme se mohli těšit skvělému zvuku. I divácká návštěvnost koncertů nás velmi mile překvapila, což po tolika letech byla velká neznámá. Ale přišla nová generace a vypadá to, že jsme ji zaujali stejně jako ty předchozí.“

A jak že se vlastně povedlo takto rozsáhlou koncertní šňůru domluvit? „Během těch dvou desítek turné v minulosti jsme se setkávali s mnoha hudebníky a hráli ve stovkách klubů. Některé kontakty zestárly, ale mnoho jich zůstalo aktivních. Jedním z těch, se kterými jsme strávili mnoho desítek koncertů na jednom pódiu byl i Erik Carter a ten si založil agenturu Uncle Booking. Takže jsme ho oslovili a on během rekordně krátké doby sjednal všechny koncerty. Mimo jiné i proto, protože jeho síť kontaktů se zčásti kryla s těmi našimi a také proto, že zastupuje např. skupinu Sleepytime Gorilla Museum, která bývala naším nejbližším partnerem. Zbytek organizačních náležitostí byl potom na nás. Tomuto turné předcházel téměř rok příprav a byrokratických nástrah, jejichž výčet by vydal na knihu,“ vysvětluje Wanek.

„Zvládli jsme to hlavně díky množství kamarádů a podporovatelů, kteří byli ochotni nám po celou dobu pomáhat. Samotné turné už byla potom vlastně třešnička na dortu, ale organizačních nástrah bylo i po cestě stále velmi mnoho a bylo třeba jim věnovat pozornost a spousty času a energie. To bylo možná více vysilující, než samotné hraní a cestování,“ dodává.

Skvělým navázáním na tradici z 90.let bylo i to, že třetinu turné s UJD odehrála kapela Free Salamander Exhibit, což jsou zčásti hudebníci ze skupiny Sleepytime Gorilla Museum, se kterými se takováto paralelní turné odehrávala kdysi velmi často a diváci si tak mohli vychutnat téměř dokonalou spřízněnost obou kapel i v rámci specifického a nezvyklého stylu, který obě skupiny produkují.

„Na turistiku nebývá nikdy moc času. Takové množství odehraných koncertů, k tomu 17 000 km a více než 218 hodin čistého času stráveného v autě to jen potvrzuje. Nějaké zásadní turistické zajímavosti jsme ale přeci jen stihli. Protože náš bubeník byl v Americe poprvé, nemohli jsme vynechat nejznámější turistické zajímavosti jako Niagárské vodopády, národní park Redwood, San Fransico, Las Vegas nebo Grand Canyon. A došlo i na koupání v Tichém oceánu,“ vypráví Miroslav Wanek.

Jednou ze zajímavostí tohoto turné bylo, že Už jsme doma například odehráli koncert přímo v Halloweenský večer.

„Bylo opravdu vtipné hrát pro sál plný kostlivců, zombíků a čarodějnic,“ smějí se členové kapely. Turné zároveň probíhalo během vrcholení prezidentských voleb. „Občas se nás někdo na ulici snažil zaregistrovat k volbám a u domů jsme viděli hodně cedulí, které dávaly najevo sympatie k tomu či onomu prezidentskému kandidátovi, ale žádné nepokoje jsme nikde naštěstí nezaznamenali,“ shodují se.

Příští rok kapela oslaví 40 let existence, a tak již nyní připravuje velké množství nejrůznějších akcí a dalších zahraničních cest.

„Turné po Spojených Státech se nám tam už nevejde, ale už se začíná pracovat na turné v květnu 2026 a zájem je obrovský. Je možné, že v USA vyjde i kniha textů, že se v rámci turné zorganizuje i výstava Martina Velíška atd. Plánů je hodně a jsem moc rád, že se návrat do USA, jak to vypadá, podařil,“ uzavírá Miroslav Wanek.


 
Rozhovor s Tublatankou na Československém plese 2026

Přihlášení



I ticho zpívá

Láska, o které sníte v koutku své pubertální duše. Naivní, nekonečná, hluboká, romantická. Překonávající nepřekonatelné, dobré i zlé. Dlouhé dopisy, ještě delší telefonáty a přímo nekonečné rozhovory. O hudbě, o životních snech, o lásce i přátelství. Osudové spojení, které překoná i samotnou smrt.

Uznávaná autorka detektivek exceluje i v románové tvorbě!

Dobrých spisovatelek u nás dnes mnoho není a pokud bych měl být konkrétní, tak pouze tři – Anna Bolavá, Karin Lednická a Michaela Klevisová. Posledně jmenovaná si plným právem vysloužila renomé nejlepší české „detektivkářky", jak však dokazuje román Prokletý kraj, dokáže „zabrousit" i do jiných literárních žánrů. Jde již o druhé vydání této knihy, takže je zřejmé, že se napoprvé setkala s velkým čtenářským ohlasem. Podívejme se, co nás na jejích stránkách čeká.

Banner

Hledat

Videorecenze knih

Načítám nejnovější video z playlistu...

Rozhovor

Karla Kubíková: „Během psaní Hájovny jsem byla Lindou, ženou pod zámkem.“

karla kubikova 200Karla Kubíková žije ve středních Čechách a svůj profesní život strávila ve školství. Vydala knihy Rafanda (2007) a Samoživitelka (2008). V roce 2009 získala první místo v soutěži RWE za nerealizovaný TV scénář Dvě Františky. Zúčastnil...

Pohádka Hrátky s čertem je postavena nejen na rohatých, ale i na kontaktu s publikem

Tak to už jsem dlouho nezažil, když jsem byl ve středu 8. dubna v Městském divadle Zlín na odpolední pohádce Hrátky s čertem. Seděl jsem úplně nahoře v narvaném sále, kde bylo snad šest stovek školáků prvního stupně. Pravda je taková, že jsem si to domluvil s produkcí, neboť jsem chtěl vidět na jevišti mou oblíbenou herečku v roli čerta.


Výtvarné umění

„Něžnými drápky“ – výstava legendárních filmových plakátů, obrazů i komiksu

Vyletalova perexJeště do soboty 21. listopadu v Praze potrvá poměrně neobyčejná výstavní expozice NĚŽNÝMI DRÁPKY v Galerii Smečky (Praha 1, Ve smečkách 24 – dům hned nad divadlem Činoherní klub). Zahrnuje legendární fi...

Divadlo

Zlínské divadlo hlásí Osobní poplach

osobni poplach 200Úspěšnou knihu zlínského spisovatele Josefa Holcmana Osobní poplach oživí na jevišti Městské divadlo Zlín.

...

Film

Walt Disney a hledání genderových stereotypů

200filmHodnocení odkazu Walta Disneye (nebo Disneyho?), ať již jeho samého, nebo studia nesoucího jeho jméno, se zpravidla odvíjelo ve dvou rovinách. Jedna zdůrazňovala kýčovitost produktů, druhá obdivovala obchodní talent. Nalezneme však také badatele, kteř...