Reedice alba Veď mě dál, cesto má, to je aktuální "best of" Pavla Bobka

Reedice alba Veď mě dál, cesto má, to je aktuální "best of" Pavla Bobka

pavel bobek200Veď mě dál, cesto má je v pořadí prvním albem zpěváka Pavla Bobka. Dnes kultovní hudební záležitost vyšla už roce 1975 a stala se událostí sezóny. Už i tím, že zpěvák, který předtím zpíval rock´a´roll, natočil moderní country. A letos jako připomínka Bobkových nedožitých 85 let vychází toto interesantní album u Supraphonu jak na vinylu, tak na CD, a to i s několika bonusy.

 

A proč byla Bobkova deska v polovině sedmdesátých let tak mimořádná? On se totiž na přelomu šedesátých a sedmdesátých let přeorientoval z autentického rock´n´rollu k muzice popové, silně vycházející z folk/country kořenů. Právě v tomto oboru dosáhl opravdového mistrovství jednak důvěryhodně civilním zpíváním, ale také výborným výběrem především amerických předloh a spoluprací s vynikajícími textaři. Jeho první album je tak i z dnešního pohledu silnou sestavou melodií trvale povědomých a slov stále platných.

Věděl, co chce, měl vkus a nebyl na to sám. A proto vybrat dvanáct písní mu nečinilo žádnou starost, neboť nepocítil potřebu se v nahrávacím studiu jakkoliv stylizovat. Snažil se jen nastavit svou současnou interpretační tvář do zrcadla podstatně většího, než bylo divadlo Semafor, kde léta působil. Na realizaci alba měl velkou zásluhu František Ringo Čech, jenž do studia sezval celou plejádu hudebníků, kteří nahráli rozmanitá Nopova aranžmá, plně vycházející ze zpěváky hudební představy, inspirované lidovým odkazem a moderně pojatými countryovými písněmi. A ač nebyl typickým písničkářem, vedle lidových písní, si zvolil skladby převážně z písničkářské kuchyně, třeba od Krise Kristoffersona nebo Dona McLeana.

pavel bobek foto1

Hudební kritik František Horáček ve své dobové recenzi napsal: "Ved mě dál, cesto má je album drtivě countryové. Ne, kovbojové, nestřílejte, nechci hanět pastviny, stáda, ani Johnyho Cashe! Naopak chci zdůraznit: to, jak a jakou country Bobek zpívá, je nádhernou ukázkou, kterak se s tímhle široce oblíbeným žánrem u nás vypořádat s grácií přímo mušketýrskou."

Vedle ostřílených studiových vlků zasedli k pultíkům a mikrofonům i hudebníci, které jsme mohli znát ze samostatných vystoupení - Čestmír Jeřábek, jehož banjo je v písní Tam v dálce, tam v horách dokonce jediným doprovodným nástrojem, Michael Janík a Petr Kalandra se svými kytarami atd.

Navíc si uměl vybrat dobré texty, dobré příběhy. Tehdy padla volba na čtyři texty Zdeňka Rytíře (Tam v dálce, tam v horách, Venezuela, Tak já se loučím, Víš, kdo ti smí z tvých vlásků copy splést?), pět Vladimíra Poštulky (Pojď stoupat jak dým, Nedělní ráno, Chvíle, když jsem byl s ní, Já jsem byl bloud, Veď mě dál, cesto má) a po jednom od Jiřího Grossmanna (Má dívka "N"), Pavla Vrby (Dík, že smím pár přátel mít) a Michaela Janíka (Já byl hodný táty syn).

pavel bobek foto2

A co píseň, to hit s dobrým textem a zpěvem, což byl ostatně i názor již zmiňovaného Františka Horáčka: "Co na albu nejpádněji zaznělo: Bobkovy interpretační kvality. Jeho pěvecká kázeň, inteligence, suverenita. V jeho pojetí není náhod, můžeme jen závidět, jak vybroušeně znějí hned úvodní Pojd stoupat jako dým či nenápadná Má dívka "N" (v níž dělá Miloš Nop aranžérské zázraky s arzenálem docela běžných, klasických prostředků a nástrojů), dobře vychází i komická etuda ve skladbě Já jsem byl bloud. Co má cválat, cválá, co se má táhnout líně, táhne se."

Reedice alba Veď mě dál, cestou má, které vychází na CD, je doplněna devíti bonusy, zčásti z předchozích, ale i pozdějších let. Dostaneme se až do roku 1993, kdy zpěvák natočil české verze hitů Bruce Springsteena a Leonarda Cohehna. Přitom nesmějí chybět ani první Bobkovy hity z let 1970 - 1979: Oh, Ruby, nechtěj mi lásku brát, Houston, Vincent a Lásko mě ubývá sil, které zcela ideálně doplňují celou reprezentativní písničkovou kolekci. Společně s elegantními černobílými fotografiemi a zasvěceným slovem autora kompilace Miloše Skalky můžete mít album Pavla Bobka, které je bez nadsázky vycizelované "best of".

pavel bobek foto3

Zdroj foto: Supraphon


 

Přihlášení



Soutěže

Za časů ušatých čepic…

Jo, jo, to bývaly časy. Venku nasněžilo, mráz lezl za nehty, děti sáňkovaly a koulovaly se, oblečení samý sníh a boty promáčené, dobře bylo. Prý tehdy světem chodil medvědář, který na poutích a jarmarcích předváděl svého medvěda.
Jonathan Livingston

Krása vsakující se do míst, kde žijeme...

Začala bych duchem místa. Odkazem mých předků. Nalezením svých silných míst. A začala kolem sebe tvořit krásu, která se podle autorky bude vsakovat do místa, na kterém žijeme. Zamyslela jsem se. Znáte ty lidi, kteří umí udělat domov kdekoliv? U kterých je vám krásně, protože z ničeho udělali mnoho? Tak tady bych si byla jistá, že tito lidé vědí, kam náleží.
GRADA
Banner

Videorecenze knih

Rozhovor

Všechno na světě je absurdní – Tereza Dobšovičová

tereyzka 200Teprve šestnáctiletá Tereza Dobšovičová vletěla na českou literární scénu jako vichřice. Jejím výjimečným talentem je ohromena nejedna významná osobnost, a tak je jí prorokována nadějná autorská budoucnost. Jaké jsou její vz...

Hledat

Sylva Lauerová: V románu Hodina zmijí své pokušení hrát si se čtenáři posouvám až k hranici dokonalosti

Fanoušci spisovatelky Sylvy Lauerové se po třech letech konečně dočkali a jejich radost může být hned dvojnásobná. Je to jen pár týdnů, co vyšla její sbírka poezie s názvem Klóketen a nyní se na knižních pultech objevil i nový román Hodina zmijí.

Literatura

Živí mrtví hlásají, že Není cesty zpět!

zm25 200Se čtyřmi komiksovými sešity ročně, kterými nás nakladatelství Crew zásobuje, jsme se se ságou Živí mrtví v květnu dostali na úctyhodné číslo 25. Nejen, že autorům nedochází dech ani nápady, ono to pořád dává smysl a přináší napětí a hlavně syrové e...

Divadlo

Společenstvo vlastníků ukazuje přehlídku typických Čechů

spolecenstvo vlastniku 200V rámci festivalu Setkání Stretnutie do Zlína přijelo také pražské Divadlo Vosto5 se svou hrou Společenstvo vlastníků. Letošní ročník se nesl v duchu biografií, ale také tématu „co dnes znamená být jiný“, což se v n...

Film

Filmová propaganda v sovětském Rusku a nacistickém Německu

pro200Richard Taylor se v záslužné knize Filmová propaganda zaměřil na prvoplánová propagandistická díla, která vychvalovala přednosti nejproslulejších totalitních režimů světových dějin, bolševického a nacistického, usilujících o vytvoření ideálního "nového člov...